Článek
Když zemřela královna Alžběta II., spousta Čechů smutnila jako by zemřel oblíbený zpěvák nebo významná postava českých dějin. Proč? Královna naplňovala něco, co žádný český prezident nedokázal, a to symbolizovat a spojovat svůj stát. Povedlo se jí to tak, že nijak zásadně nezasahovala do vlády, ale zajímala se o stav společnosti a nastavovala témata morální a humanitární. To vše samozřejmě platí i o ostatních členech královské rodiny. Nebylo to však jenom vystupováním Alžběty II., ale i samotnou institucí panovníka, který není nikým volen, ale je společenským konsensem a tradicí respektován jako hlava státu. Když je u nás prezident zvolen, jak tomu v lednu bylo, je polovinou národa opěvován a druhou polovinou nenáviděn nebo jenom tolerován. Prezident tedy jenom těžce dokáže spojovat společnost. A proč tedy monarchii v Česku? Ať si to uvědomujeme či ne, prezidentská funkce je vnímána jako takový náhradní panovník. Při vzniku Československa byla prezidentská funkce vytvořena tak, aby ji společnost, která nikdy neměla žádnou republikánskou tradici, přijala. První prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk se stal pro občany takovým republikovým Františkem Josefem. Z toho plyne velká autorita hlavy státu, která překračuje úlohu svěřenou v ústavě. I když to bylo za první republiky, tak žádný režim co přišel po ní se to zničit nepokusil, ba toho ještě využili komunisté. Vše toto přetrvává i po rozpadu Československa. Prezident je českou společností nezdravě a nevědomky vnímán jako panovník pro Brity, a toho využili i prezidenti Klaus a Zeman. Naše země má republikánskou tradici v ústavě, ale monarchistickou ve vnímání úlohy hlavy státu, a proto by mohlo být prospěšné se zeptat, co by nám monarchie mohla přinést a nabídnout.
Zde níže bych rád uvedl (podle mého názoru) výhody monarchie oproti současnému stavu:
- Monarcha je hlavou státu všech, neboť se nesnaží zamlouvat žádné voličské skupině.
- Monarcha dokáže důstojně reprezentovat stát navenek, a k tomu je mu projevována vetší úcta než volené hlavě státu.
- Blízcí členové královské rodiny můžou být více aktivní v charitativní a humanitární činnosti.
- Pod panovníkem by mohl být Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který je teď pod kontrolou politických činitelů.
- Panovník a jeho blízcí by nesměli být členy politické strany.
- Panovník by se musel chovat důstojně a slušně a musel by dodržovat ústavu, neboť by ho mohl parlament sesadit.
- Monarcha může mít perspektivu pro dalekou budoucnost, protože není omezen volebním obdobím.
- Monarcha může jako symbol stability přilákat zahraniční investory.
- Královská rodina se může stát živoucím symbolem státnosti.
- Panovník nemusí dostávat plat, neboť by mohl na části restituovaného majetku hospodařit.
- Následník trůnu se od mládí vychovává k tomu, aby byl jednou schopen usednout na trůn.
- Místo inaugurace prezidenta bychom mohli slavit korunovaci.
- Svatováclavská koruna (symbol české státnosti) by získala jiný význam, než jenom občasně vystavovaný exponát.
- Ušetřili bychom za dvě kola prezidentské volby (a to jak finančně, nervově i časově).
- Díky prestiži, kterou mají panovníci v zahraničí, by získalo Česko lepší prestiž.
- Nemuseli bychom závidět Britům.
Ještě než skončím, dám sem jednu anketu:
Anketa
Na konec řeknu, že v příštím článku se budu věnovat tomu, kdo by měl být českým panovníkem.
Děkuji za přečtení a přeji krásný den.
