Článek
Naším cílem by se měl stát komplexní přístup k výuce a vzdělávání, který se odráží i v jednom ze základních bodů vytyčených ve strategii vzdělávání do roku 2030 – snaha otevřít vzdělávací systém vnějším podnětům a nahlížet na něj z pohledu celoživotní perspektivy.
Smyslem vzdělání by podle Komenského měla být neustálá práce na poznávání a objevování světa v jeho souvislostech a sobě samém, což by vedlo k harmonii a správnému pojetí vztahů mezi blahem jednotlivce a blahem všech. Pod pojem vzdělání Jan Amos Komenský zahrnuje i tzv. studium třetího pořádku – odpočinek, duševní hygienu i hry, obnovu duševních i fyzických sil a harmonizaci osobnosti – tedy to, co dnes označujeme pojmem wellbeing.
Vše, co si dokážeme představit, je možné
Výroky Komenského „tvořivostí se tvoříme“ a „přirozeností člověka je tvořit“ souvisejí s myšlenkou cílevědomé tvořivé činnosti, v níž učitel národů viděl nejlepší nástroj utváření vztahů člověka ke světu. Bez ohledu na výsledek umožňuje kreativní proces překonávat vnitřní a vnější překážky, které se postupně při rozvoji člověka stavějí do cesty. Kreativita má velký vliv na rozvoj imaginace, schopnost opustit mechanicky naučené algoritmy uvažování a hledat nestandardní cesty k řešení problémů, což v době prudkých sociálních změn představuje největší naději na pozitivní budoucnost. V současném systému je nutné povzbudit tvořivou aktivitu v různých oborech vzdělanosti a celkově směřovat k větší kultuře vzdělávání.
Role umění v kreativním vzdělávání
V tomto směru umění jako mezioborová disciplína předkládá zajímavé nástroje a přístupy, které nám mohou pomoci chápat/vnímat současný svět z různých perspektiv. V několika spisech klade Jan Amos Komenský důraz na „konání“ jako formu potvrzení myšlenky či vize. Píše, že myšlenka bez realizace prožitku není trvalá, ale skrze konání a prožitek myšleného jako bychom ji legalizovali. To je princip, který se objevuje v umění, kde zkoumáme svou vizi intenzivně a cele v rámci daných možností.
Umělecký přístup v učení je jedinečný právě proto, že zapojuje jedince do procesu po kognitivní, emocionální, sociální i fyzické stránce. Komenský se nebál realizovat své vzdělávací projekty, ve kterých kombinoval umělecký přístup s pedagogikou. Hledal metody, které by usnadnily zvnitřnění poznatků, jichž mohou žáci nejlépe dosáhnout svou vlastní zkušeností. Z dnešního pohledu bychom mohli říci, že šlo o akční výzkum, v němž se nezřídka objevil i tzv. výzkum umělecký (art based research).
Labyrinty života osobní i kolektivní
„Škola má být dílnou lidskosti a ne mučírnou ducha,“ napsal Jan Amos Komenský. V jeho pojetí je posláním učitele zachránit navzdory všem nástrahám světa lidskost a rozvíjet její potenciál. Teorii a praxi vzdělávání je třeba sledovat z hlediska individuálního (vývojově správně, vše po stupních vývoje – Komenský je svými poznatky zakladatelem vývojové psychologie) i sociálního (výchova vzdělání všem i všem národům; řešit labyrinty života osobní i kolektivní). Přičemž je nutné vždy zachovat hledisko jednoty duševního i fyzického zdraví (wellbeing). Vychovávat tak, abychom nenásilným způsobem podpořili to, co je přirozené – a k tomu potřebujeme dostatek času a empatie.
Učíme-li druhé, učíme sami sebe
Základem takového přístupu je otevřená komunikace. Tak jako se mají vychovávat všichni, nejen děti a mládež, ale i dospělí, ve všem, tak se mají stát také vychovateli nejen učitelé a rodiče, ale i představitelé všech institucí a orgánů. Přičemž být nadřízen druhým znamená sloužit jim. Komenský poskytoval možnost svým žákům vyučovat daný předmět, protože „učíme-li druhé, učíme sami sebe“.
Harmonie světa a ráj lidskosti
Edukační výzvy současnosti nesledují pouze zřetele ekonomického růstu a konkurenceschopnosti. Vzdělávání chápeme především jako výjimečný prostředek formování osobnosti a budování partnerských vztahů mezi jedinci, skupinami a národy. Dnes, kdy jsme pod tíhou environmentálních problémů schopni chápat závislost člověka na zbytku planety, můžeme více než kdy jindy porozumět Komenského snaze o harmonii světa. Nejpalčivějším posláním mířícím ke všem lidem a národům je přispívat ke snaze o trvalou udržitelnost života, lidskost a harmonické soužití a to každý svým vlastním způsobem.
Autor: Kateřina Fojtíková, Hana Janišová pro Festival umění a kreativity ve vzdělávání.
