Článek
Dopamin, jinak nazývaný také hormon štěstí, v našem těle zaujímá opravdu důležitou roli. Velmi zjednodušeně řečeno dopamin nás motivuje dělat to, co je pro nás prospěšné.
Může například za to, že když se najíme, tak nám je dobře - náš mozek chce, aby nám jídlo bylo příjemné, protože je pro nás životně důležité přijímat potravu. Nebo taky sex, dopamin nás motivuje se rozmnožovat.
V minulosti pro nás byl dopamin důležitý v tom, že nás motivoval dělat věci, díky kterým jsme dokázali přežít. Například lovit, postavit si příbytek, postarat se o rodinu apod. Jenže dnes máme všechno tohle naservírované až pod nos a náš dopamin se jaksi „rozházel“, nemusíme lovit, nemusíme si stavit příbytek a díky tomu není tolik prospěšných věcí, ke kterým by nás dopamin mohl motivovat. Místo toho nás dopamin motivuje k pití alkoholu, kouření, drogám, promiskuitě, obžerství, hazardu a prokrastinaci na sociálních sítích. Při těchto věcech máme také příjemný pocit, ale není to asi úplně to, co by pro nás naše tělo chtělo, že? Jenomže náš mozek bohužel nepozná z čeho se nám dopamin produkuje a tak to vyhodnocuje stejně - z toho vznikají závislosti.
Nevědomky obelháváme náš mozek
Představte si, že máte volný víkend, trávíte ho třeba na chatě. Můžete buď jít na zahradu a postavit si plot, jít si zaplavat do místního bazénu, jít na procházku do přírody a nebo si lehnete na rozkládací sedačku a koukáte dvě hodiny do telefonu na videa a k tomu si dáte brambůrky nebo pivo. Z obojího náš mozek dostane stejný signál. Nevědomky tak obelháváme svůj mozek. Z plavání, stavění plotu či procházky bychom měli pro naše tělo víc prospěchu - spálené kalorie, posílení svalů, atd. Z ležení a koukání do telefonu doslova nic, ale je to mnohem jednodušší - nazvala bych to falešným dopaminem.
Potíž je, že falešnému dopaminu se vystavujeme až nezdravě často, díky elektronice, všude dostupnému jídlu, alkoholu a drogám obecně. Jsme tedy „předopaminováni“ - odtud to „plýtvání“ dopaminem. Stejné je to s jídlem, v minulosti pro nás bylo výhodné jíst co nejvíc, lidem dříve trvalo dlouho ulovit si kořist nebo nasbírat dostatek plodů. Náš mozek ale neví, že dnes je přebytek potravin.
Jenže náš mozek vyhodnocuje nezdravé jídlo, které nám chutná, jako zdravé a tedy pro nás prospěšné (chuť máme ze stejného důvodu, abychom přijímali potravu a co nám chutná, to mozek vyhodnotí jako prospěšné a vyplaví nám dopamin, abychom toho snědli více).
Stejné je to i u videoher, když překonáváme překážky a vítězíme, dělá nám to dobře. Náš mozek totiž neví, že se to děje někde ve virtuálním světě, ale myslí si, že se nám opravdu něco daří. Tím se připravujeme o dosahování skutečných úspěchů.
Přehlcení našich mozků
Když se vystavujeme falešnému dopaminu příliš často, tak jsme citově otupělí a už se nedokážeme radovat z normálních životních situací, náš dopaminový systém je prostě přehlcený a dopamin velmi zjednodušeně řečeno „vyplácaný“. Berme to třeba tak, že si dopoledne vyplácáme dopamin tím, že koukáme tři hodiny do telefonu a když potom jdeme na procházku (pokud se k ní vůbec dokopeme, jelikož na ní úplně ztratíme chuť), už z toho nemáme takovou radost.
Ulevme našim mozkům
Je důležité, abychom mozku ulevovali. Podívejte se například v autobuse po cestě do práce, kolik lidí kouká do telefonu. Problém je v tom, že náš mozek neustále přijímá všechny informace, i to, že vaše kamarádka včera měla k večeři rybu, vyhodnocuje jako důležitou informaci a snaží se ji uchovat.
Zkusme více odpočívat, v autobuse koukejme z okénka místo do telefonu. Při procházce koukejme kolem sebe, přemýšlejme, užívejme si to a nekoukejme opět do telefonu. Nechme mozek prostě odpočívat, protože z neustálého přijímání informací je vyčerpaný. Snažme se omezit produkování falešného dopaminu, abychom měli více chuti na skutečné a nám prospěšné činnosti.
