Hlavní obsah

Autismus u dívek: Proč ho často nikdo nevidí

Foto: Pixabay

Autismus se u dívek často nepozná. Ne proto, že by nebyl. Ale protože vypadá jinak. Dívky se ho naučí maskovat. Přizpůsobí se. Mlčí. A uvnitř se dusí. Často roky. Někdy celý život.

Článek

1. Proč je autismus u dívek přehlížen?

Většina diagnostických manuálů a testů byla původně postavená na chlapcích. Vědci i lékaři dlouho považovali autismus za „mužskou diagnózu“.

Výsledkem je to, že dívky s autismem často zůstávají nediagnostikované – nebo špatně diagnostikované.

Místo autismu dostávají nálepky jako:

  • úzkost
  • poruchy příjmu potravy
  • deprese
  • ADHD
  • „přecitlivělost“ nebo „uzavřenost“

2. Umějí se přizpůsobit – na povrchu

Autistické dívky jsou často výborné herečky.

Pozorují, napodobují, učí se, jak „být normální“.

Ne proto, že by nerozuměly světu – ale protože zoufale touží zapadnout.

Výsledek? Dokážou být tiché, přizpůsobivé, hodné… a přitom úplně mimo.

Maskování autismu je náročné. Vyčerpávající. A může vést k:

  • chronickému stresu
  • vyhoření už ve školním věku
  • samonávisti, sebepoškozování
  • kolapsu ve chvíli, kdy už „nedokážou hrát dál“

3. Autistická dívka nemusí vypadat „jinak“

Zapomeňte na stereotypy. Ne každá autistka miluje vlaky nebo skládá nekonečné puzzle.

Naopak: často si hrají s panenkami, mají silné emoční vazby (ale jen na pár lidí), a dokážou působit velmi sociálně – dokud se blíž nepodíváte.

Co je často jinak:

  • zájmy jsou méně „divné“ než u chlapců, ale stále intenzivní
  • projevy jsou vnitřní – úzkosti, rituály, vnitřní monology
  • vztahy jsou komplikované, ale touha po nich je silná
  • po sociálním kontaktu často následuje kolaps nebo vyčerpání

4. Proč na tom záleží?

Dívky s nediagnostikovaným autismem trpí. Často tiše. A dlouho.

Mívají:

  • horší duševní zdraví v dospělosti
  • vyšší riziko poruch příjmu potravy
  • větší pravděpodobnost toxických vztahů
  • pocity selhání, viny, „jinakosti“

Ne kvůli autismu – ale kvůli nepochopení.

5. Co pomáhá?

  1. Včasná a citlivá diagnostika (specialista na dívčí projevy autismu)
  2. Bezpečné prostředí, kde nemusí „hrát“ normálnost
  3. Škola, která chápe smyslovou citlivost a potřebu klidu
  4. Podpora sebepřijetí – i s tím, že nebudou nikdy „jako ostatní“
  5. Rodina, která nehodnotí, ale doprovází

Závěr: Nejsou neviditelné. Jen jsme se dlouho dívali špatně

Autistické dívky jsou tu mezi námi. Chytré. Vnímavé. Křehké i silné. Jen se naučily to nedat najevo.

A možná právě teď některá z nich sedí ve třídě, na pracovišti nebo doma a snaží se „být jako ostatní“.

Není špatně. Jen je jinak. A zaslouží si, aby to někdo konečně viděl.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz