Článek
Dítě jako encyklopedie – ale bez logiky
Všichni to známe. Děti dokážou v testu vyjmenovat deset druhů hub nebo přesně zopakovat definici podstatného jména. Ale když mají přijít na to, proč houby rostou víc po dešti nebo jak poznat hříbek od muchomůrky, zůstanou stát s prázdným pohledem.
Problém není v dětech. Problém je v systému. Ten je naučil, že na známky se nejvíc hodí rychlé zapamatování. A že kritické myšlení, otázky nebo vlastní nápady jsou spíš přítěž než výhoda.
Škola jako továrna na dril
Česká škola se už desítky let opírá o testy, osnovy a výkon. Učitel je pod tlakem, aby „stihl“ látku. Rodiče tlačí na známky, protože „bez jedniček se nikam nedostaneš“. A děti se učí, že je důležitější vědět datum bitvy u Lipan než pochopit, proč se lidé vůbec rvou o moc.
Výsledkem je generace žáků, kteří v testu excelují, ale v životě často tápou. Mají paměť jako disk plný dat, ale neumí s nimi pracovat.
Co to dělá s dětmi
- Nedokážou samostatně řešit problémy, protože nikdy neměly prostor zkoušet, chybovat a hledat cestu.
- Bojí se ptát, protože „hloupá otázka“ je ve třídě ostuda.
- Kreativitu vyměnily za jistotu, že se naučí přesně to, co bude v testu.
Je to, jako bychom děti učili jezdit na kole tak, že jim nadiktujeme všechny technické údaje o brzdách a převodech, ale nikdy je nepustili na silnici.
Jinde to jde jinak
Stačí se podívat do škol, které staví výuku na projektech a souvislostech. Děti tam neodříkávají poučky, ale hledají řešení. Místo testu z přírodopisu zkoumají vodu z potoka. Místo opisování definic z učebnice si staví vlastní modely a scénáře.
Tam se rodí přemýšliví lidé, kteří si umí poradit v reálném světě.
Chceme opravdu jen poslušné paměťové stroje?
Tohle je otázka, kterou si musíme položit. Co je pro nás důležitější: aby dítě znalo všechna vyjmenovaná slova – nebo aby dokázalo přemýšlet, pochybovat a hledat souvislosti?
Pokud se spokojíme jen s drilem, vyrábíme generace, které sice zvládnou testy, ale budou ztracené v životě. A to je cena, kterou si nemůžeme dovolit zaplatit.
A teď ta nejostřejší pointa: děti se nenaučí myslet samy od sebe. Když je škola naučí jen biflovat, bude z nich poslušná masa. A přesně to možná někomu vyhovuje.
