Článek
1. Čtou, ale nechápou
Učitelé si zoufají: děti čtou plynule, ale když se zeptáte, o čem text byl, následuje ticho. Slova vnímají jako šum. Text už není příběh, ale jen řada písmen. A to není detail. To je ztráta orientace v realitě.
2. Když se nečte, mozek leniví
Čtení s porozuměním není dar. Je to sval, který bez tréninku ochabuje. Každý odstavec, každá myšlenka, kterou si dítě dokáže přeložit do vlastní zkušenosti, posiluje mozek. Když ale vše zůstává na povrchu, přichází prázdno – a s ním i neschopnost kriticky myslet.
3. Rychlost místo hloubky
Internet nás naučil klikat, ne přemýšlet. Děti jsou zvyklé, že odpověď přijde hned. Ale čtení vyžaduje čas, pozornost, trpělivost. A to jsou přesně ty dovednosti, které dnešní svět rozkládá.
4. Škola jako poslední útočiště
Rodiče často říkají: „On nečte, nebaví ho to.“ Jenže pokud dítě nechápavě hledí i na jednoduchý návod nebo test, problém už dávno není v nudné knížce. Škola se stává posledním místem, kde se ještě někdo snaží ten ztracený vztah k jazyku zachránit.
5. Když mizí jazyk, mizí i myšlení
Ztráta schopnosti chápat text není jen školní problém. Je to společenská krize. Kdo nerozumí slovům, nerozumí ani lidem. A bez porozumění se nedá vést dialog, jen hádka. Proto by čtenářská gramotnost neměla být jen položkou ve školní inspekci, ale otázkou přežití celé společnosti.
