Hlavní obsah
Lidé a společnost

Rodiče už fackují učitele. Reakce dětí jsou zajímavé

Foto: Kaboompics.com, Pexels

Reakce dětí na takové situace, potažmo zprávy jsou přesně takové, jak si myslíte. Otázka je, co si myslíte.

Článek

Vyšla čerstvá zpráva o tom, jak na zlínské základní škole napadla na chodbě maminka jednu z učitelek. Jejich spor trval už nějakou dobu a teď to vygradovalo. Nebo možná jen začalo gradovat. Kdo ví. Nicméně reakce nezúčastněné mládeže na takovou situaci je většinová a poměrně jasná.

Připomíná mi to scénu z filmu Den poté, kdy na začátku řeší synátor s tátou problém s učitelem, který ho potopil, protože do písemky nenapsal řešení. Měl ho totiž v hlavě.

Je to ukázková situace, ve které má rodič dvě možnosti. Buď potomkovi vysvětlí, že na to, aby byla písemka uznaná, je potřeba napsat řešení, nebo se přikloní na jeho stranu a shodí učitele, přestože ví, že jde hlavou proti zdi. Nicméně s největší pravděpodobností nikoho nepraští.

„Ta mamka je hustá.“

„Ty jo, má skvělou mámu. Moje by to nedokázala,“ zaznívá z úst dnešních mladých.

Jak to vím? Zeptala jsem se. Vážně mě zajímalo, jestli uslyším, co si myslím, že uslyším. A jo. Očekávat, že budou stát na straně učitele je sice ambiciózní, ale naprosto mimo. Jejich postoj zní spíš jako Škoda, že takových rodičů není víc. A možná se k němu přikláníte i vy.

Jenomže co může ukázat rodič svému dítěti, když napadne učitelku?

Určitě nejsem jediná, kdo ví, že problémoví lidé nejsou oblíbení a svým přístupem si život jen komplikují. Můžeme děti učit stavět se na hlavu, když po nich učitel chce něco, co jim nedává smysl, ale k ničemu mu to nebude. Čím víc budou prudit, tím hůř. A stejné je to s přístupem rodičů.

Je mnohem snadnější dát dítěti zdravý základ, který ho naučí učitele respektovat, tím, že mu vysvětlíme, že on to taky nemá tak snadné, jak to vypadá, a kdyby byli ve třídě všichni problémoví, nenaučili by se nic. Na konci by propadli a sbohem vyhlídky na střední či vysoké školy a vysoké platy. Vždyť všechno souvisí se vším.

Neumím si představit, jaký problém je mezi dvěma dospělými lidmi, kterými rodič a učitel bezpochyby jsou, tak neřešitelný, že se musí použít násilí. A raději ani nechci přemýšlet nad tím, jakým způsobem takoví rodiče komunikují se svými dětmi. Člověk totiž normálně nikoho nenapadne, že jo.

Je dobré si takové případy přečíst a zamyslet se. Mnoho dětí by uvítalo, kdyby jejich rodiče byli takhle hustí. Jenomže co by jim to ukázalo? Že učitele nemusí respektovat, že je můžou urážet, napadat, ohrožovat, vyhrožovat…

A neříkejte mi nic o přirozené autoritě, protože dřív ji učitelé měli už jen díky tomu, že byli studovaní. Komunita je uznávala, protože byli po doktorech nejvzdělanější široko daleko. Taková úcta už dnes není vůbec nikde.

Co ale slyším poměrně často, je reakce rodičů typu Co si o sobě jako myslí? nebo No toto si k tobě dovolovat nebude! Když nepadne žádný vulgarismus, lze to považovat za úspěch.

Jasně, děti mají také svá práva, ale shazovat učitele po jednostranném vyslechnutí situace není na místě. Pokud má člověk pocit, že je s jeho dítětem zacházeno bez respektu, má možnost to s učiteli probrat a ideálně získat pohled i  druhé strany. Věci totiž nikdy nejsou jen černé nebo bílé.

Postavit se za dítě jde i jinak než řvaním na učitele a jejich fackováním. Stačí jen vyjádřit nesouhlas s jeho přístupem a přiklonit se na stranu dítěte, pokud je to tak správně. Člověk by se neměl bát ani učitele, ani svého dítěte. To, že děláme v životě chyby, je přece normální a i děti je dělají. Nemusíme za nimi stát tvrdošíjně a bojovat za ně jako lvi, když nemají pravdu.

Hodně se toho naučí právě, když ustoupí. Třeba přemýšlet o věcech a nevynášet soudy nad tím, jestli je něčí máma hustá jen proto, že dala ránu učitelce. Protože nikdo neví, kdo měl pravdu. Nikdo z nás tam nebyl a tudíž bychom neměli soudit. Netušíme, kdo z nich co přehnal natolik, že se to dostalo až k fyzickému napadení, ale bezpečně víme, kdo to nezvládl a všem ukázal svou slabost.

Toto jsem dnes řešila s početnou skupinou dospívajících dětí, které nevěděly, že násilí je projev slabosti. Nevěděly to proto, že jim to nikdo neřekl.

A najednou už ta máma nebyla tak hustá.

----------

Zdroj: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/zakladni-skola-napadeni-ucitelka-matka-zak-facka-prestupek-straznici.A241010_134123_zlin-zpravy_hoo#utm_content=freshnews&utm_term=zl%C3%ADn%20napaden%C3%AD%20u%C4%8Ditelka&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz