Článek
Možná proto, že nové navýšení počtu odpracovaných let, respektive let zaplaceného důchodového pojištění, letos teprve vejde v platnost, vidíme oddálení odchodu do důchodu černě, jenomže všechno souvisí se vším.
Je mi 45 let a mám dvě děti. Podle momentálně dostupných informací bych měla jít do důchodu v 65 letech, což je pro mě už teď problém, přestože mám oficiálně odpracovaných 20 let z požadovaných pětatřiceti. Teoreticky mám dvacet let čas na odpracování zbývajících patnácti let, což je dostatečná rezerva pro možné komplikace. Jenomže…
Do roku 2010 požadoval stát pro vyplacení starobního důchodu 25 let placeného důchodového pojištění. Od té doby se toto číslo postupně zvyšovalo a k nejnovějšímu navýšení dojde už za čtyři měsíce - od 1. října letošního roku. Nově bude stát pro nárok na starobní důchod požadovat 40 let důchodového pojištění. To je problém, který řeším nejspíš nejen já.
Nemám už žádnou časovou rezervu. Příštích dvacet let musím pracovat, ať chci nebo nechci. Jinak žádný důchod nedostanu.
Ale co když budu nějakou dobu bez práce?
Pokud člověk nepodniká, může se to stát. A i když podniká, může se situace změnit. Dvacet let je dlouhá doba.
Mám možnost si důchodové pojištění platit sama. Termín odpracované roky tím získává nový rozměr. Neznamená totiž, že je člověk musí nutně odpracovat, stačí pojištění jen platit. Jenomže to není zanedbatelná částka. Letos jde o 3 852 Kč měsíčně. Nemusím na to mít. Odchod do důchodu v 65 letech se pro mě tudíž stal příliš napjatým termínem a oddálení o pět let mi pomůže.
Mám vlastně štěstí, že se můj ročník v konečných tabulkách Ministerstva práce a sociálních věcí ještě nevyskytuje. Znamená to reálnou šanci jít do důchodu později. Řekněme v 70 letech. Jakože dobrý, ale už je to docela vysoký věk.
Dožiju se vůbec?
Vlastně je to jedno. Moje babička šla za minulého režimu do důchodu v 55. Těšila se do něj mnoho let před tím, plánovala si, jak si ho bude užívat a užila si ho jediný rok a to převážně v nemocnici. Zemřela. Což ve mně vyvolává myšlenku, že nikdy nevíme, kdy vyprší náš čas a nemá smysl se na důchod upínat.
Přijde mi lepší, stanovit si jiný cíl. Třeba prožít co nejkvalitnější život a být tady co nejdéle pro děti a později pro vnoučata. Dnešní doba dává nepřeberné množství možností, jak zlepšovat své zdraví a životní styl tak, abychom měli šanci se důchodu dožít a i si ho užít. Stačí se jen snažit. Motivaci vážně nepotřebuju. Mám děti. Vzorem je mi můj děda (muž zemřelé babičky), který se dožil 85 let. Přes prodělanou mrtvici chodil až do smrti pravidelně tancovat, cestoval a užíval si život, jak to jen šlo.
Není to tak špatné, jak to vypadá
Když si umíte věci spočítat, zjistíte, že pokud jste začali (nebo začnete) pracovat ve dvaceti, je při navýšení počtu odpracovaných let opravdu žádoucí důchodový věk posunout tak, aby vznikla alespoň desetiletá rezerva pro případ ztráty zaměstnání a podobně. Doba je taková.
To ale neznamená, že nemůžete jít do důchodu dřív. Kdo pracuje od dvaceti, může mít odpracováno v šedesáti. A když bude mít i naspořeno a dobře investováno, může klidně do důchodu i bez příspěvku státu. Věk je opravdu jen číslo a všechno ostatní závisí na každém z nás.
Tak to chápu já
Navýšením počtu odpracovaných let se nás stát snaží motivovat k práci. Navýšením let odchodu do důchodu zase dát možnost to zvládnout bez stresu. A svým způsobem v tom vidím i možnost ozdravení společnosti, co se týká návyků a životního stylu. Za mě dobrý.
Mám výzvy ráda. Jsem zvědavá, jestli a jak to nakonec zvládnu.
Jak to vidíte vy? Co znamená pro vás navýšení počtu odpracovaných let na 40 a neustálé oddalování odchodu do důchodu?
---------------
Své odpracované roky si můžete zkontrolovat tady: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/sluzby/prehled-dob-duchodoveho-pojisteni
Zdroj:
https://www.mpsv.cz/myty-fakta-duchody
https://www.mpsv.cz/socialni-pojisteni
https://www.cssz.cz/starobni-duchod-podrobne
