Článek
V minulém článku jsem vám vyprávěla o mé ztrátě. Vloni o Vánocích jsem přišla o sestru a během následujícího měsíce postupně o celou její rodinu. V jednom komentáři se objevila logická otázka Jak se něco takového může stát?
Může a nepřeji to nikomu, ale díky tomu jsem poznala fakt, že lidské srdce opravdu umí puknout žalem. Není to jen fráze. Medicínsky se tomu říká náhlá srdeční smrt. Nejčastěji ji způsobuje akutní infarkt myokardu - AIM, který přímo ohrožuje život člověka a je dílem náhlého odumření buněk srdeční komory vlivem nedokrvení při uzavření věnčité tepny nebo jejím ucpání (nejčastěji sraženinou) v místě, kde je zúžená.
Ale… může být vyvolána i silnými emocemi, tedy nervovým systémem. Emocionální přepětí může způsobit tzv. prasknutí srdce. Je to stav, kdy dojde buď k porušení přepážky oddělující pravou a levou komoru, nebo kdy naopak, například v důsledku infarktu, ztratí srdeční stěna pružnost a praskne. Krev se pak vyleje do osrdečníkové dutiny a člověk zemře.
Můžeme být celý život zdraví, nemusíme mít jediný příznak ischemické choroby srdeční, hypertenze (vysokého tlaku) nebo jiného onemocnění srdce, přesto můžeme během pár minut zemřít na puklé srdce, když ho přetížíme nadměrnými emocemi - třeba ze ztráty milovaného člověka. Proto bychom měli umět své emoce vědomě uvolnit.
Jo, ono se to snadno řekne, ale jak to udělat, když je vaše nitro na kusy po ztrátě milovaného dítěte, rodiče nebo partnera?
KŘIČTE!
Když křičí vaše nitro, potřebuje, abyste křičeli s ním. Ono ví, co vám pomůže a narovinu vám to říká. Poslechněte ho a udělejte to. Najděte si místo, kde můžete, anebo křičte do polštáře, ale vykřičte svou bolest a emocionální přetlak ze sebe ven. Pokud nepotřebujete křičet, tak to ze sebe klidně vymlaťte v tělocvičně, vyběhejte, vyzpívejte… Najděte cokoliv, co vám pomůže uvolnit emoce.
A neplatí to jen pro smrt, ale i pro rozchod a někdy i při výchově dětí.
Od doby, co se nám narodily děti, říkám svému muži, že potřebuju útes. Takový ten vysoký a opuštěný, kde končí pevnina a začíná širé moře. Ne, abych skočila dolů, ale abych tam mohla vykřičet svou bolest a přepětí, když je potřeba.
Uvolnit emoce je nesmírně důležité a nepřijde mi fér, když to nakonec člověk udělá na partnera nebo na děti. Každý by měl mít ten svůj útes, který snese všechno, kterému se nemusíme omlouvat a cítit se pak ještě hůř. Je to důležité pro naše zdraví. Ani dětem bychom neměli říkat, ať nepláčou, když potřebují.
Měli bychom si uvědomit, že do našich těl nevidíme. Pokud jsme mladí, nemáme zdravotní problémy, ale vlastně ani, když je máme, nemáme tušení, co se v nás děje. Proto bychom si na potlačené emoce měli dávat pozor všichni, nejen ti, co o svých nemocech ví.
Pečujte o sebe a opatrujte se, hlavně teď o Vánocích, kdy všechny bolesti zesilují, a nic nepodceňujte.
Tento článek je věnovaný vám všem, kdo jste se mi svěřili se svou bolesti ze ztráty milovaných pod mým minulým článkem Jak přežít Vánoce, když srdce bolí ztrátou. Držte se. Prožívejte svou bolest, ale netrapte se. Myslím na vás, soucítím s vámi a objímám vás. Jsme v tom spolu.
