Kanárská doga: Byla používána k zápasům, ochraně stád, majetku a lidí. Dokáže být i něžným obrem.

Když se řekne molossoidní plemeno, většina lidí si hned představí velkého, těžkého psa, který stojí neochvějně před vraty a hlídá, kdo se odváží přiblížit. Do této skupiny patří třeba mastifové, rotvajleři nebo tibetské dogy. Není to tedy žádná společenská kategorie, ale psi, kteří byli odjakživa chováni pro práci a ochranu. Tihle čtyřnozí obři mají jedno společné. Sílu, odvahu a majestátnost. I když jsou někteří z nich v rodině překvapivě něžní, v cizích lidech vidí hlavně hrozbu. A právě mezi ně patří i kanárská doga, známá také pod jménem Presa Canario.

Kořeny tohoto plemene sahají na Kanárské ostrovy a to především hornatý venkov, kde lidé od nepaměti hospodařili a potřebovali psa, který by jim kryl záda. Původně se jednalo o místní pastevecké psy, kteří se postupně křížili s mastify a molossy dovezenými španělskými vojáky a později také obchodníky. Čas od času se do směsi připletl i anglický buldok nebo bulteriér, protože Britové měli ve zvyku své psy vozit skoro všude. Výsledkem byl pes, který měl nejen sílu, ale i pořádnou dávku odvahy a tvrdohlavosti.

Práce dogy nebylo vždy jen hlídání ovcí a krav. Kanárská doga byla po určitou dobu využívána i k psím zápasům, které byly na ostrovech populární. Byla to krutá a temná kapitola její historie. Naštěstí se časem zájem lidí vrátil k původnímu účelu, tedy k ochraně majetku a stád. Ve 20. století ale plemeno málem zaniklo. Počty klesly natolik, že hrozil úplný zánik plemene. Jen díky chovatelům, kteří se do jeho záchrany pustili s velkým odhodláním, máme dnes Presu Canario opět možnost vidět. Dnes už není jen na Kanárech, ale rozšířila se po celé Evropě a do Ameriky. Přesto pořád nejde o psa, kterého byste potkávali na každém rohu.

Na kanárské doze si nejde nevšimnout toho, jak působí. Není to žádný drobeček. Samci mívají v kohoutku 60–66 cm, feny o pár centimetrů méně. Váha se pohybuje okolo 50 kilogramů, někdy i mnohem více. Ale není to žádný nemotora, který by se sotva vlekl. Naopak, tělo je pevné, velmi svalnaté, dobře stavěné, takže se dokáže hýbat překvapivě rychle a mrštně. Hlava je široká, s výrazným stopem a silnými čelistmi.

Oči jsou spíše oválné, někdy až trochu přísné, a když se na vás podívá, máte pocit, že vás zkoumá do hloubky. Uši jsou přirozeně klopené, i když se dříve kupírovaly. Dnes už to většina států zakazuje. Krk je krátký a silný, přechází do širokého hrudníku, který dává tušit výdrž a sílu. Srst je krátká, hrubší, přiléhající k tělu. Barvy jsou většinou žíhané, někdy více do hněda, jindy do šeda. Občas se objeví jednobarevná varianta nebo bílá skvrna na hrudi. Žíhání je ale pro tohle plemeno nejtypičtější a navíc mu dodává ten typický bojový vzhled.

Kanárská doga není žádný plyšák, kterého by si většina lidí pořídila jen tak pro radost na gauč. Odjakživa byla vedená k tomu být strážcem a tyhle instinkty v ní pořád jsou. Má silně vyvinutý smysl pro teritorium, takže když se na jejím území objeví někdo cizí, dá jasně najevo, co si o vetřelci myslí. Na druhou stranu, k vlastní rodině je to pes, který dokáže být klidný a až překvapivě něžný. Není těžké si představit, jak se svalí u nohou svého pána a spokojeně odpočívá, dokud není potřeba zasáhnout. S dětmi to bývá různé, pokud je na ně zvykán od štěněte, bývá tolerantní a ochranitelský, ale člověk by stejně neměl zapomínat, že jde o mohutného psa s vlastní hlavou. A dítě by s takovým psem nemělo nikdy zůstat samo.

Co se týká jiných psů, tam už to tak jednoduché nebývá. Samci bývají dost dominantní a není vyloučené, že dojde k potyčce, zvlášť když jde o druhého velkého psa stejného pohlaví. Zkrátka, není to plemeno pro někoho, kdo čeká, že bude vše fungovat samo od sebe a v poklidu. Doga potřebuje pevná pravidla, důslednost a hlavně člověka, který jí bude rozumět a respektovat její potřeby. Bez toho se může stát problémovou. Ale když má dobré vedení, je z kanárské dogy spolehlivý pes, který se zbytečně nepouští do konfliktů, a přitom je připravený chránit, když by to bylo opravdu nutné.

Historicky to byl pes farmářů. Hlídal dvory, pole, stáda, prostě všechno, co bylo potřeba. Chráníval nejen proti zlodějům, ale i proti divokým psům nebo prasatům. Jeho role byla nezastupitelná, protože na ostrovech nebylo jednoduché uhlídat majetek. V dnešní době má jeho využití podobný základ, hlídání. Lidé si ho pořizují hlavně jako strážce domu a rodiny. Je to pes, který svou pouhou přítomností dokáže odradit kohokoliv, kdo by měl špatné úmysly. Někteří nadšenci se s ním věnují i sportovní kynologii, ale to není jeho hlavní doména. Většina majitelů ocení spíš to, že mají spolehlivého ochránce, který je oddaný rodině a zároveň budí respekt.

U tak velkého psa se bohužel nedá vyhnout typickým zdravotním problémům. Nejčastější je dysplazie kyčelních a loketních kloubů, což je nemoc, která trápí mnoho těžších plemen. Dále hrozí torze žaludku. To je stav, který se může rozvinout velmi rychle a končit fatálně, pokud se nezasáhne včas. Proto se doporučuje psa krmit raději vícekrát denně menšími dávkami a nedovolit mu po jídle divokou aktivitu. Může se vyskytnout i srdeční onemocnění nebo alergie, ale obecně se jedná o poměrně odolné plemeno. Žijí v průměru mezi 9 až 11 lety, což je pro velkého psa běžný věk. Velkou roli hraje samozřejmě kvalitní krmivo, dostatek pohybu a prevence u veterináře.

Kanárská doga je pes, kterého člověk nezamění s žádným jiným. Imponuje svým vzhledem, překvapí svojí oddaností a někdy i jemností k vlastní rodině. Ale není to pes pro každého. Potřebuje majitele, který má zkušenosti, dokáže nastavit pravidla a vést ho s respektem a důsledností. V takovém případě se stává neocenitelným společníkem a ochráncem, který se nezalekne ničeho.

Když o něm někdo řekne, že je nebezpečný, není to tak úplně pravda. Nebezpečí se skrývá spíš v lidské nezodpovědnosti. V rukou člověka, který ví, co dělá, je Presa Canario vyrovnaný a loajální pes, který svou rodinu bezmezně miluje. A to je na něm možná to nejkrásnější, pod tvrdou skořápkou se skrývá obrovské srdce.

Pokud vás zajímají i jiná plemena, můžete si o nich přečíst zde:

Zdroje:

https://www.101dogbreeds.com/presa-canario.asp#gsc.tab=0

https://animalso.com/breeds/presa-canario/

https://www.thesprucepets.com/presa-canario-dog-breed-4178086

https://www.caninejournal.com/presa-canario/

https://dog-breeds.org/presa-canario/

https://www.betterpet.com/learn/presa-canario

https://en.wikipedia.org/wiki/Presa_Canario