Článek
Rozmanitost živočišné říše je kouzelná a pro mnohé i nepředstavitelná. Po celém světě kolem nás žijí tvorové, o kterých nemáme ani ponětí. Většina z nás ví, které zvíře je nebezpečné a je lepší se mu vyhnout. Co takhle se ale zaměřit na zvíře, které se nikam nežene a je nejpomalejším zvířetem planety? Pojďme společně nahlédnout do života živočicha, kterému stačí navštívit přírodní toaletu jednou týdně či na svět přivede mládě vzhůru nohama.
Lenochod tříprstý (Bradypus tridactylus)
Pomalý savec, který se vyskytuje v povodí jedné z nejznámějších řek Amazonky, ve státech jako je Francouzská Guayana, Venezuela, Brazílie, Surinam či například v severovýchodních oblastech Jižní Ameriky. Na místech naší planety, kde preferuje vlhké nížinné až horské oblasti tropických pralesů, kde se ukrývá v korunách stromů.
Lenochod je jednoznačně jedno z nejzvláštnějších zvířat naší zeměkoule. Zvíře, které tráví téměř celý život zavěšené v korunách stromů. Se svojí délkou těla 50-60 cm a váhou okolo 4,5 kg nepatří mezi bůh ví jak velká zvířata. Stavba jeho těla je spíše zavalitá a působící velmi nemotorně. Hlava je spíše oblého tvaru s chybějícími ušními boltci. Přední končetiny má dvakrát delší než zadní, a jak jeho název napovídá, jsou ukončeny třemi prsty, které mají na svém konci zahnuté drápy.
Díky devíti krčním obratlům může svoji hlavu lenochod otočit až o 270 °C. Může tak v klidu viset s nehybný tělem a otočit pouze hlavu směrem, kam se potřebuje podívat. Zajímavé je, že jeho jemná, hustá a středně dlouhá srst vyrůstá obráceným směrem od břicha k zádům. Často je možné pozorovat nazelenalou barvu srsti. Jsou to v podstatě symbiotické řasy. Po zemi se pohybuje jen velmi málo a pohyb po zemi připomíná spíše plazení. Nemá však problém s plaváním a šplháním. Ve šplhání si pomáhá drápy. Vybere si většinou jednu ideální větev, na které je schopen trávit klidně i 10 hodin, které doslova prospí. V zajetí jsou pak schopni prospat i 20 hodin.
Zajímavostí je, že lenochod sestupuje ze své větve hlavně za účelem vyměšování, a to zhruba jedenkrát týdně. Je to v podstatě taková ochrana před napadením predátorem. Často se stává potravou pro ocelota, jaguára, harpyji a také obávané anakondy. Lenochod je býložravec a jeho hlavní potravou jsou pupeny a listy mladých kopřivovitých stromů. Tato, řekněme celkem chudá, potrava mu stačí. Jeho metabolismus je zpomalený, a to především kvůli jeho tělesné teplotě, která je v klidovém stavu i pouhých 12 stupňů.
Při výrazném denním světle toho lenochod moc nevidí. Trpí zvláštním onemocněním, kvůli kterému jim chybí oční čípky. Proto jsou barvoslepí. Mají fenomenální čich a skvělou prostorovou paměť.
Rozmnožování lenochodů většinou začíná někdy okolo čtvrtého roku života, kdy začíná samice pohlavně dospívat. Samci dospívají zhruba o rok dříve a mohou se tedy začít pářit již ve třech letech. Po spáření samec od samice odchází a starost o budoucí potomky nechává čistě na samici. Lenochodí samice je březí průměrně 4-6 měsíců. Porod jediného mláděte přichází počátkem období sucha a samice ho rodí v poloze, kdy visí hlavou dolů. Mládě je pak nějakou dobu zavěšené na jejím břiše a pravidelně saje mléko. Postupem času začíná ochutnávat i listy. Matka mu je často nabízí přímo ze své tlamy. Díky tomu také dochází k předávání bakterií, které napomáhají správnému trávení. Mladí lenochodové jsou schopni samostatného života zhruba od jednoho roku.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/animals/mammals/facts/three-toed-sloths
https://www.stoplusjednicka.cz/rozlustena-hadanka-riskantni-toalety-proc-nekteri-lenochodi-vykonavaji-potrebu-na-zemi
https://zoom.iprima.cz/priroda/lenochod-zajimavosti
https://en.wikipedia.org/wiki/Pale-throated_sloth
