Článek
Kdoví, jací bychom byli, kdybychom měli moře. My moře nemáme, a tak jsme vášniví turisti mířící často právě k moři, zejména do Chorvatska, kde není problém vzhledem k velkému počtu českých turistů domluvit se i česky. V dokumentu Obnažený národ z roku 2014, který pojednává o tom, jak Chorvati nahlížejí na české turisty, zazněla i otázka mířící na českého turistu: „Byli bychom lepší, kdybychom měli moře?“ Jeho reakce byla celkem rychlá. Dle něj bychom možná byli ještě horší. Chorvati mají to štěstí, že mají to moře, takže už nic jiného nemusí dělat. V sezoně natahují ruce k turistům a zbytek roku odpočívají. My Češi tuto výhodu nemáme, musíme vytvářet ty hodnoty. Jistě názor k zamyšlení.
Moře nemáme. Za to tu máme mnoho vodáků. Z vodáctví se stala téměř masová záležitost. Letní Vltavu sjede až 350 000 lidí. Dle statistiky je u nás největší počet vodáku na metr čtvereční na celém světě.
Anketa
Avšak není vodák jako vodák. Vltavu sjíždí spíše sváteční turisté, kteří mívají vodu jako prostředek, aby někam unikli. Nejde jim tolik o zážitek ze sjíždění vody, ale o to někam vypadnout a popít s přáteli.
Pravověrní vodáci se přeplněné Vltavě raději vyhýbají a vyhledávají spíše méně frekventované úseky. Vodu sjíždí hlavně pro ten zážitek, mají to v krvi. Vodáctví, neboli také vodní turistika, je i o způsobu žití. Vodáci si všichni tykají, oslovují se Ahoj! Mají svůj vodácký slangový jazyk (eskymák, háček) a tradice jako je např. otevírání řek.
Anketa
Vodáci jsou zkrátka jedna rodina. Když vyjedou na řeku, nikam se nehoní, nechají se unášet řekou a kochají se krajinou. Je to o určité atmosféře, o tom nepohodlí spaní ve stanu a trávení večerů u praskajícího ohně.
Alespoň takovou představu mám o vodáctví já. Před lety jsem se nechala zlákat na sjíždění Vltavy na raftu jednou partičkou. Byli jsme rozděleni do dvou raftů. Nikdy před tím jsem v ruce pádlo nedržela, nicméně i tak jsem se s tím nějak popasovala. Posádka raftu vyjížďku pojala jako sportovní výkon, takže zatímco na druhém raftu se opalovali a nikam nespěchali, já byla nucena pádlovat na plný plyn. Na konci naší cesty jsme se pěkně namočili při sjíždění šlajsny, a já byla promočená a na pokraji sil. Zalezla jsem do stanu a o večerní idylce s opékáním buřtů u praskajícího ohně jsem si mohla nechat zdát. Tím chci jen říct, že vodáctví by mělo být o pohodě a stejně jako v životě, velmi záleží, s kým jste na jedné lodi.
Zdroj:
