Článek
Adina Mandlová si zahrála poprvé ve filmu Děvčátko, neříkej ne! Psal se rok 1932 a jí bylo 22 let. Její replika zněla: „Z lásky bolej vlásky.“ Ve svých pamětech sama uznala, že její výkon nebyl nikterak dobrý a dokonce se prý tenkrát za onu větu styděla. Přesto zaujala režiséry Rovenského a Machatého. Okouzlila rovněž Hugo Haase, s nímž pak dlouhou dobu tvořila pár. Nastěhoval si ji k sobě a postaral se, aby si s ním v roce 1933 zahrála ve Fričově filmu Život je pes. Šlo o jeden z nejvýraznějších hereckých párů první republiky. Život s Haasem ale nebyl idylický. Dle ní byl flamendr, který přivykl kokainu a byl často bez peněz. Žili vedle sebe svobodně. Ona měla milence a on se celibátu také nedržel.
Adina Mandlová a Oldřich Nový ve filmu Kristian
V začátcích její kariéry jí velmi pomohl. „Naučil ji mluvit, hrát, oblékat se, i její pověstnou sebeironii a zdravou dávku cynismu,“ hodnotil jejich vztah později režisér Otakar Vávra. Než Hugo Haas emigroval, natočili spolu 7 filmů. Postupně se z Adiny stala filmová hvězda. Do roku 1943 si zahrála v 45 filmech.
Hugo Haas
Nicméně její hvězda mohla možná mířit ještě výš. Robert Rohál se ve své knize zmiňuje o promarněné šanci Adiny Mandlové v počátcích její kariéry: „Je vůbec otázkou, jak by se vyvíjela její kariéra, kdyby – na popud Haase – neodmítla hlavní roli v Machatého filmu Extase. Stala by se z ní hvězda mezinárodního formátu a dostala by se až do americké továrny na sny – tak jak se to podařilo její „náhradnici“ z Extase Hedě Lamarr – a tím pádem by byla ušetřena svých těžkých životních peripetií počínaje rokem osvobození – rokem 1945?“ Tehdy o roli v tomto filmu velmi stála, nicméně Hugo Haas ji to rozmluvil tím, že by nebylo dobré začínat kariéru jako nahá.
Film Extase (1932) patří k nejvýznamnějším českým filmovým dílům 30. let. Hlavní roli ztvárnila tehdy začínající herečka Hedy Kiesler, která se později stala hollywoodskou hvězdou pod jménem Hedy Lamarr. Na svou dobu to byl velmi odvážný a smyslný film. Hlavní protagonistka zde měla scény, kde byla úplně nahá a stala se tak vůbec první herečkou, která se před kamerou svlékla donaha. Její nahota vzbudila rozruch i na benátském filmovém festivalu v roce 1934. Festivalové publikum přijalo film s nadšením a byl zde oceněn Pohárem města Benátek za nejlepší režii. Avšak u papeže Pia XI. tento snímek vzbudil pobouření. Film odsoudil jako pornografický a plný nemorálních přirovnání.
Režisér Gustav Machatý si tímto filmem připsal prvenství v zobrazení nudistické scény. Po úspěchu svého filmu Extase odešel do zahraničí. Z tehdy osmnáctileté rakouské Hedy se stala přes noc hvězda. Využila nebývalé popularity, opustila Evropu a vydala se dobýt Hollywood, kde se stala něčím jako „sex-bombou“. Američtí novináři ji označovali za nejkrásnější ženu světa. V polovině čtyřicátých let byla na vrcholu své kariéry. Provokativní herečku proslavilo i mnoho skandálů. Byla vdaná celkem šestkrát. Nabídku k sňatku jí prý učinil Erich Maria Remarque, ale také majitel automobilky Fiat Gianni Agnelli. Posledním jejím manželem byl její rozvodový právník. Nicméně ani s ním jí manželství dlouho nevydrželo. Poslední manželství trvalo pouhé dva roky.
Hedy Lamarr
Dalo by se říci, že Hedy Lamarr a Adina Mandlová byly z podobného těsta. Obě krásné, provokativní a v partnerských vztazích nestálé. Věřím, že Adina by s nahotou před kamerou problém neměla. Mohla to být ona, první žena, která se takto odvážně svlékla před kamerou a její kariéra mohla jít úplně jiným směrem. Nebýt jejího partnera Huga Haase, mohla možná být i hollywoodskou hvězdou. Obdobně jako Lída Baarová, promarnila svou šanci. Baarová měla zrovna poměr s Goebbelsem, když dostala lukrativní nabídku pracovat v Hollywoodu. Odmítla a do smrti toho litovala. „Byla jsem hloupá rozmazlená mladá holka, která měla všechno, peníze, muže a slibnou kariéru po celé Evropě. Jednou za mnou přišli dva muži od společnosti MGM a ptali se mě, jestli bych nechtěla do Ameriky. Já ale byla zvyklá na to, že mě lidé poznávali a uctívali, nechtěla jsem zase začínat jako bezejmenná herečka, byť za velkou louží. Nikdo mi tehdy neřekl: Vezmi si to nejnutnější a honem koukej být pryč. Sedm let jsem mohla pracovat v Americe a nic by se mi bývalo nestalo. To pokládám za největší chybu svého života.“
Lída Baarová
Hugo Haas byl pro Adinu „výtahem“ ke slávě. Seznámil ji s pražskou smetánkou té doby, mnohému ji naučil, zajistil jí natáčení. Na druhou stranu ji možná svou dobře míněnou radou uškodil. Předpoklady k tomu, stát se mezinárodní hvězdou podle mě Adina měla. Jak se ukázalo, dokázala si poradit i po Haasově emigraci. Dodnes fascinuje mnoho lidí. Taková výrazná osobnost jakou byla, by se v americké továrně na sny jistě neztratila.
Zdroje:
4) Rohál, Robert: Lesk a bída slavných českých žen
