Článek
Pětidílná sága o krásné Angelice a její cestou za láskou k hraběti de Peyrac, si získala velkou popularitu. Z Angeliky se stala královna romantických historických filmů ze staré Francie. I když jde o místy kýčovité dílo, lidé se na tuto historickou romanci dívají znovu a znovu. Za popularitou této ságy jistě stojí také charisma hlavní představitelky, Michele Mercierové, kterou nadabovala herečka Libuše Švormová. „Její krása byla skutečně výjimečná. Její poutavost byla právě v tom, že člověk ani neuvažoval, jaká je to herečka, ale její krása dokázala, že se lidé na ni rádi dívali dlouho,“ prohlásila o francouzské herečce Švormová.
Filmy o Angelice nebyly sice úplně dle jejího gusta, dokázala však vnímat výjimečnost herečky, kterou dabovala. Na dabing Angeliky vzpomínala ráda, občas se prý při této práci pořádně nasmála. „Tehdy jsme dabovali ještě všichni pohromadě, stáli jsme kolem jednoho mikrofonu. Samozřejmě jsme si dělali legraci a hodně se při dabování nasmáli, třeba při milostných scénách. Mně bylo tenkrát asi osmadvacet let a hlas jsem nijak neměnila. Michele Mercierovou jsem pak dabovala ještě v jednom filmu, ale ten úplně zapadl. Tato herečka už nikdy nenatočila nic, co by Angeliku předčilo.“
Michele Mercierová
Michele Mercierová nebyla jedinou herečkou, které Švormová propůjčila svůj hlas. Dabovala také hvězdy, jako byly například Gina Lollobrigida nebo Shirley MacLaine. V roce 2005 byla Švormová oceněna cenou Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. A nebyla to jediná cena, kterou za svůj život obdržela. Před 4 lety jí byla udělena Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra. Dnes už má devadesátiletá divadelní a filmová herečka za sebou nespočet rolí.
Třicet let byla členkou hereckého souboru Městských divadel pražských, později několik let hostovala v Divadle na Vinohradech. Vidět jsme ji mohli také na televizních obrazovkách například ve filmech: Milenci v roce jedna, Jako jed, nebo Pozor, vizita! Objevila se také v několika seriálech, jmenuji například: Byl jednou jeden dům, Pojišťovna štěstí, Ulice, Ohnivý kuře nebo Kukačky. I přes to, že byla obdařena krásou a velkým talentem, bohužel nedostala ve filmech větší role.
Švormová si dokázala získat obdiv divadelních kritiků. Ti vyzdvihovali kultivovanost jejího hereckého projevu. Určitou noblesu podědila nejspíše po svém otci, elektroinženýrovi, který své 2 dcery vedl k lásce k opeře. „Co vím o hudbě, znám od něj. A jestli mám nějaké herecké vlohy, tak po mamince, byla trošku komediantka. Ráda vyprávěla a vymýšlela si historky, kterými nás strašila. Byla protipól otce, který byl vážný,“ popsala herečka. „Svoje nejlepší léta prožili za války. Když skončila první světová, žili v krásném dvacetiletí první republiky, byli dobře situovaní, narodila se sestra, pak já. Osmatřicátý rok pro otce znamenal, že nás musel uživit. Chodil po vesnicích s maminčinými kožichy a krepdešínovými šaty a nosil za ně tu pytel mouky, tu hrnek sádla. Jednou vyměnil fotoaparát za kozu. Díky ní jsme se sestrou přežily válku,“ vzpomínala s obdivem na svého tatínka, který zemřel, když jí bylo 23 let. Tehdy studovala na DAMU v Brně a o jeho smrti se dozvěděla z telegramu. Ještě ten večer nasedla na vlak a jela za maminkou.
Uplynulo pár let, a do jejího života vstoupil další osudový muž. Během svého angažmá v Pardubicích se seznámila se spisovatelem Janem Otčenáškem, kterého proslavily romány Občan Brych nebo Romeo, Julie a tma, a také scénáře k filmu Lásky mezi kapkami deště a k seriálu Byl jednou jeden dům.
Jan Otčenášek
Mladičká herečka tehdy hrála dramatizaci Otčenáškovy novely Romeo, Julie a tma. Jen co ji o 10 let starší spisovatel uviděl, věděl, že je to ta pravá. Přitom byl ženatý a měl dva syny. Libuše jeho city opětovala. Jejich bouřlivý vztah trval dlouhých 19 let. Akceptovala to, že se nerozvedl, i to, že spolu neřešili založení rodiny. On už přeci jen děti měl a ona se na mateřství necítila. „Přijala jsem jeho soukromí, nenaléhala jsem, aby se rozvedl, i když už jsme spolu mnoho let žili, ctila jsem jeho důvody. Považovala jsem ho za svého celoživotního partnera – a kdyby nezemřel, asi by jím i byl…,“ uvedla.
Život s Janem Otčenáškem nebyl jednoduchý. Byl impulsivní a vedl sebedestruktivní život. Hodně kouřil a vnitřně se stravoval. Jeho životní styl ho dohnal v roce 1979, kdy mu lékaři oznámili, že má rakovinu plic. Tehdy si vážnost onemocnění herečka nechtěla připustit. Koupila 2 svetry, které mu měla v plánu dát, až se vrátí z nemocnice. Z té se už ale nevrátil. „Odešel prudce, náhle, nemoc ho skosila během čtyř měsíců. Nemohla jsem to pochopit,“ vzpomínala se slzami na krajíčku.
Po jeho smrti proplakala několik měsíců. Jejím lékem byla práce. A protože smrt svého životního partnera nesla špatně, její starší sestra přišla s nápadem, že si spolu někam vyjedou, aby přišla na jiné myšlenky. Sestra zařídila dovolenou v Železné Rudě, kde se během pobytu doslechly o chatě Pancíř. Daly na doporučení a zajely si tam na oběd. „Nad námi se objevil pan vrchní, mladej, ale malinko už holohlavej a říkal: ,Co si přejete?´ A my říkáme: ,Polívku, jakou máte?´ A on: ,Máme čočkovou.´ A já jsem k němu zvedla oko udivené a říkám: ,Vy máte čočkovou polívku?´ Protože tehdy nebyla čočka, to bylo takové období za totáče že vždycky něco nebylo, tak ten rok nebyla čočka,“ zavzpomínala s úsměvem herečka na seznámení se svým o 18 let mladším manželem Jaroslavem Paterou v pořadu Neobyčejné životy.
Z jejich prvního setkání se vyvinulo pozvání na oslavu. Po příjemném večeru, kdy spolu tančili, ji galantně doprovodil. Tehdy byla udivená, že o ni mladý muž jeví zájem. Když se za ní zavřely prosklené dveře hotelu, dýchla na sklo a napsala na něj své telefonní číslo. On jí hned druhý den volal, čímž si ji získal.
Od vztahu s mladším mužem si ze začátku moc neslibovala. Chtěla být prostě jen na chvíli zase šťastná. On to ale bral velmi vážně a začal mluvit o svatbě. „Tehdy jsem opravdu váhala, ale moje dobrá kamarádka Irena Kačírková říkala: ,Vdej se, nebo na stáro budeš zlá stará paní.´“ To byl impuls k tomu, aby se zamyslela a uvědomila si, co skutečně chce. Nakonec se rozhodla do toho jít na plno a ve svých 45 letech mu řekla své ano.
Jejich manželství trvá už přes 40 let a herečka si svého chotě nemůže vynachválit. Tráví spolu co nejvíce času a stále si mají co říci. Navíc si ji opravdu hýčká. „Opravdu jsme se zamilovali, nechci vynášet jen to, co pro mě dělá. Vozí mě do divadla, z divadla. Nakupuje. Já nenávidím nakupování, a on chodí do těch obrovských supermarketů. Uvaří doma. Uklízí. Opravdu ho miluju,“ komentovala své manželství v roce 2023.
Tato šarmantní dáma je ukázkou toho, že láska kvete v každém věku. Dokonce ani velký věkový rozdíl nemusí být na překážku. Tak jako Hana Zagorová, či Lucie Bílá dala šanci lásce s mladším mužem a vyplatilo se.
Zdroje:
1) Neobyčejné životy – Libuše Švormová
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10212433228-neobycejne-zivoty/21054215251/
