Článek
Eva Holubová patří mezi naše nejoblíbenější herečky. Jde z role do role. Pelíšky, Pupendo, Skřítek, Gympl, Účastníci zájezdu, nebo Líbáš jako Bůh, to je jen zlomek filmů, ve kterých ukázala svůj komediální talent.
V poslední době se potýkala se zdravotními problémy. Díky ošetření bolavého zubu se zjistilo, že má v hlavě výduť. Šlo o vrozenou malformaci, nebylo na co čekat. Situace byla vážná, hereččina maminka na výduť zemřela. Následovala rychlá operace. Po vážné operaci hlavy kvůli aneuryzmatu se musela popasovat s dalšími zdravotními problémy. Je postavena do situace, kdy musí změnit svůj životní styl. „Hlídám si tlak – upravuju ho pomocí léků i stravy a pohybu. To znamená: nepiju alkohol,“ prohlásila.
To však pro Holubovou není až takový problém. S alkoholem sekla už před několika lety. O svém náročném období se rozpovídala v pořadu 13. komnata. Již od dětství se potýkala s depresemi, které se naplno začaly rozvíjet zejména v pubertě. V pořadu ČT se zmínila o svém strachu ze smrti, který se dostavil v období, když dostala první menstruaci. Letmo se zmínila i o potratu a svých sebevražedných myšlenkách. Naštěstí dlouhotrvající poruchu psychiky začala řešit a vyhledala odborníka. Dopátrala se příčiny svých obtíží. Na vině je dle jejich slov biochemie, tedy stav, kdy se v mozku neuvolňuje serotonin mající dopad na psychiku. A jelikož alkohol uvolňuje onen serotonin, snadno si na něj vytvořila závislost. „Na metabolismus serotoninu působí mimo jiné alkohol. Alkoholová molekula je záludná. Alkohol je úžasný lichvář, který člověku soci nabízí, ovšem ty úroky, které si potom za to bere, jsou strašlivé a nepřiměřené,“ uvedl v pořadu psychiatr Karel Nešpor.
Spadnout do závislosti na alkoholu bylo celkem snadné, obzvláště za minulého režimu, kdy popíjení alkoholu bylo společenskou normou. Tehdy pil skoro každý, bylo těžké se tomu vyhnout. Kdo nepil, byl podezřelý. Alkohol byl součástí snad každé společenské události.
Eva Holubová na čas přestala pít v době, kdy čekala svá dvojčata Adama a Karolínu. Pak ale do toho znovu spadla. Jak říká, je ten typ, co buď nepije vůbec, nebo pije nezřízeně jak před popravou. Dostala se do stavu, kdy chodila opilá i do práce. Jan Kraus kvůli ní zrušil divadelní představení. Jednoho dne si všechny postavil do řady a řekl jí, že s ní odmítá hrát. A to zejména kvůli ní, že tady už nejde o divadlo, ale o život. Rozplakala se. Zeptal se jí, zda chce pomoct a následující ráno ji odvezl do Bohnic, kam docházela za jednou psycholožkou.
Výrazně ji pomohla také kamarádka Ivana Chýlková, která jí dělala vrbu, a která se jí snažila vnést do života nějaký řád. Když ale došlo k situacím, že Chýlkové neustále pípaly SMS zprávy, vložil se do toho opět Jan Kraus. Seznámil Holubovou s internetem a navrhl jí, aby se ze svých pocitů vypsala například formou psaní do nějakého časopisu. Ukázalo se, že to byl skvělý nápad. Holubové tento druh terapie vyhovoval a později si založila i účet na Instragramu, kde sdílí své myšlenky.
Jan Kraus a Ivana Chýlková, 2019
Do toho se nadále věnovala své kariéře a rodině. Mohlo by se zdát, že s alkoholem bojovala hlavně kvůli svým dětem. Jak ale uvádí, snažila se porazit alkohol hlavně kvůli sobě. „Nikdy nepřestaneš pít kvůli dětem. Jako vlastně nezačneš pít kvůli dětem. Prostě ty piješ a z toho normálního konzumenství se najednou stane nemoc. Jako nepřestaneš mít cukrovku kvůli dětem. Ty si to můžeš slibovat, jakože kvůli nim dvěma to udělám, ale je to málo. Pak už jo, pak jak už se toho chytneš, tak pak oni tě posilujou, proto je člověk rád s nimi.“
Zdá se, že se jí to povedlo. Roky nepije, nebere antidepresiva a snaží se pomáhat, kde může. Je jí krásně na světě. „Zjistila jsem, že mě baví jít tím světem, čumět na něj střízlivá, ostře, nerozmazaně as být při tom sama, že jsem se přestala bát samoty. (…) To nejdůležitější je být si sama sobě oporou. To je to nejtěžší, protože vlastně sebe nemáš. Ten chlast ti vezme sebe.“
Nechce umřít jako nešťastný abstinent. Našla se v pomoci druhým. Realizuje se také prostřednictvím své práce. Hraje na divadle, ve filmu, angažovala se také v politice, kdy v roce 2009 podpořila Stranu zelených. Nebere si servítky ani na plátně kin, ani v běžném životě. Dostala se do povědomí svým výrokem o bývalém prezidentovi ČR Václavu Klausovi, kterého označila za homosexuála. „Celá Praha o tom mluvila, přece bych si to nevymyslela. Ale mně jeho sexuální orientace nevadí a je mi jedno, zda je heterosexuál, nebo homosexuál. Mně vadí jeho politická orientace na Moskvu,“ uvedla.
V dobré psychické kondici se udržuje také díky svému manželovi, který ji pomohl překonat nejedno těžké období. S výtvarníkem Miroslavem Zdeňkem se poznala krátce po sametové revoluci v roce 1989, své ano si ale řekli až po dvaceti letech v New Yorku. Pyšně sleduje kariéru svých dětí, kteří se angažují v politice, a zaslouženého odpočinku si užívá na Sicílii, kde si před několika lety pořídila útulný domek. Žije tady a teď. Našla své útočiště před stresem a svůj recept na spokojený život.
Zdroj:
