Článek
Hojně diskutovaným tématem v posledních dnech jsou emisní povolenky pro domácnosti, které má od roku 2027 zavést EU. Očekává se, že se tento krok promítne do nákladů na vytápění rodinných domů. Pokud někdo vlastní starší nezateplený dům, měl by se nejspíše připravit na skokový růst nákladů. Uvádí se, že domácnost v rodinném domě, která plynem vaří, ohřívá vodu a topí, si při běžné spotřebě připlatí ročně přes 12 tisíc korun.
Život ve velkém domě něco stojí. Nejde jen o náklady na energie, ale také o nutnou údržbu. A pokud člověk zůstane vlivem životních okolností v takovém domě sám, obrací pak každou korunu. Na první pohled se může zdát, jak se člověk ve velkém domě má skvěle, málokdo už ale za tím vidí starosti a náklady, které bývají s provozem nemovitosti spojené.
K takovým lidem, kterým nejspíš ostatní záviděli prominentní bydlení, patřila herečka Jiřina Švorcová. To, že žila ve vile na Ořechovce, mnozí připisovali její politické kariéře za dob komunismu. Vzhledem k tomu, že působila jako předsedkyně Svazu dramatických umělců a byla členkou ÚV KSČ, lze předpokládat, že z toho měla řadu benefitů. Nicméně k lukrativnímu bydlení se dostala jinou cestou než řečněním a recitováním budovatelské poezie. Vilu si nekoupila, do vily se přivdala.
Švorcová nejprve žila v bytě na Malé Straně, pak se ale zamilovala do akademického malíře Vladimíra Šolty. Následovala svatba a otázka, kde budou žít. Jejím nový, domovem se stala vila, kterou postavil manželův otec. „Byl inženýr, jeden z ředitelů Škodovky a jako vynálezce vymyslel hydraulický lis Škoda-Šolta. Za patent plus ještě nějakou hypotéku postavil těsně před válkou tenhle dům a já jsem se sem nastěhovala,“ prozradila v roce 2010.
Jelikož šlo o činžovní vilu, stěhovali se do velkých prostor. Původně zde rodina jejího muže pronajímala byty. Jeden byt byl nahoře a další byt, který byl rozdělen, se nacházel v prvním patře. Lidé, kteří zde bydleli, pak dostali výměnou krásné byty – hereččin zrekonstruovaný byt na Malé Straně a byt, který měl její bratr Václav. Pokud by na výměnu nepřistoupili, museli by dům prodat, protože by neudrželi jeho provoz.
Na počátku 70. let tak došlo k velkému stěhování. Do vily se nestěhovala jen Jiřina s manželem, ale také její bratr Václav se svou rodinou. „Když jsme se s manželem stěhovali do tohoto baráku z mého překrásného bytečku na Malé Straně, tak jsem chtěla, aby se sem nastěhoval brácha, do bytu nahoře. Mělo to několik důvodů. Jednak jsme si s manželem s ním po všech stránkách nejvíce rozuměli. Za druhé v tom trošku hrála roli i sobeckost, protože v té době jsme s Voloďou neměli žádné velké příjmy a barák potřeboval sem tam údržbu, takže brácha se svou solventností, která sice taky nebyla bůhvíjaká, ale existovala, nám pomáhal dům udržovat, což by mí dva další sourozenci víceméně nemohli.“
A tak zde vedle nich žila také Jiřinina rodina. Dělili se o náklady na provoz a údržbu domu. K roztržkám nedocházelo, jednou za měsíc Jiřina vařila pro celý dům. Herečka si pochvalovala, že když se něco pokazilo, našel se v rodině vždy někdo, kdo to opravil. Což byla velká výhoda, protože v tak velkém domě se každou chvíli něco pokazilo.
Idylku narušila tragická událost. Koncem roku 1977 když se její muž vracel z jedné oslavy, upadl nešťastně na schodech a zemřel. Jiřina se musela vyrovnat nejen se ztrátou své lásky, ale také s vyššími životními náklady. Když zůstala bez manžela, musela platit sedm set korun z nadměrných metrů bytu.
Zdědila sice velkou vilu, ale s ní i starosti. Rozhodla se proto udělat darovací smlouvy, dle kterých se dům rozdělil. Kromě Jiřiny měl na nemovitosti podíl její bratr Václav a také jeho syn Jan, který se do vily nastěhoval se svou rodinou. Závěť neřešila, věřila, že se její příbuzní o její majetek spravedlivě podělí.
Vila v hodnotě několik desítek milionů nakonec připadla synovci Janovi. Švorcová totiž zemřela v roce 2011, dva roky poté jí následoval její bratr Václav. Dědic honosné vily má být za co vděčný, ke známé tetě se však veřejně nehlásí. S médii o ní vůbec nechce mluvit.
Zdroje:
GRACLÍK, Miroslav a NEKVAPIL, Václav. Jiřina Švorcová osobně. V Praze: XYZ, 2010. ISBN 9788073884048.
ROHÁL, Robert. Jiřina Švorcová a ti druzí: nejznámější filmové hvězdy normalizace. Praha: Nakladatelství XYZ, 2011. ISBN 9788073885502.
