Článek
Zakladatel gestapa, velitel Luftwaffe a ministr letectví Hermann Göring vyrůstal se zlatou lžičkou v puse. Druhý muž Třetí říše byl od mala zvyklý na přepych, který mu byl dopřán díky jeho bohaté rodině. Když se narodil, působil jeho otec jako diplomat na Haiti. Do jeho tří let se o něj v Bavorsku starala přítelkyně jeho matky. Po návratu rodičů z Karibiku žila jeho rodina na hradě Veldenstein u Hermannova kmotra, doktora Epensteina. Jejich rodinná situace by se dala označit za nestandardní. Göringova matka se s doktorem židovského původu natolik sblížila, že s ním sdílela lože. Se svým milencem se ubytovala ve druhém patře hradu, zatímco její manžel bydlel o patro níže. Na hradě žili dlouhých 14 let, pak se v roce 1912 usadili v Mnichově.
Hermanna Göringa od mala fascinovala armáda, do vytoužené vojenské akademie se dostal za Epensteinovy podpory. Během první světové války se seznámil s Brunem Loerzerem, díky kterému se nadchl pro válečné letectvo. Díky svému příteli se mohl v rámci letu účastnit bombardování jako pozorovatel. Pak prošel leteckým rychlokurzem a začal rozvíjet svůj talent. Vypracoval se na letecké eso a získal řadu vyznamenání.
Prohru Německa v první světové válce nesl velmi špatně. Zastával názor, že Německo neprohrálo kvůli chybě německého vojska, ale kvůli špatnému politickému vedení. Postupně v něm sílila nenávist vůči tehdejším elitám státu, nenávist k marxistům či Židům.
Po konci první světové války se létání nevzdal, pracoval pro několik civilních leteckých společností. Osudovým se mu stal let, při kterém jedné zimní noci dopravoval švédského hraběte Erica von Rosena. Počasí bylo nevlídné, po bezpečném přistání pozval hrabě Göringa na své sídlo. Zde mladý pilot potkal svou životní lásku, švagrovou hraběte von Rozena, Carin von Kantzow, která tam byla rovněž na návštěvě.
Carin pocházela z finančně zajištěné rodiny, narodila se ve Stockholmu jako čtvrtá z pěti dcer. Vyrůstala v blahobytu, problémů reálného světa byla ušetřena. V roce 1920, kdy se seznámila s charismatickým Göringem, byla již 10 let vdaná za sportovce Nielse Gustava von Kantzowa, s nímž měla osmiletého syna Thomase. Kantzow byl dobrou partií. Pocházel ze šlechtické rodiny a mohl se pyšnit hodností kapitána ve švédské armádě.
Niels von Kantzow, první manžel Carin, cca 1908
Göringova návštěva se protáhla na několik dní, během kterých se sbližoval s o 4 roky starší Carin. Cítil se tam dobře nejen kvůli krásné Carin, která jej přitahovala, ale také kvůli svému hostiteli, s nímž jak se ukázalo, měl názorově hodně společného. Oba byli konzervativní nacionalisté, oba uznávali nordicko-germánské právo na nadřazenost nad jinými národy.
Netrvalo dlouho a Carin podlehla šarmu mladého Göringa. Vzájemnou touhu dokládají intimní dopisy, které budoucí zakladatel gestapa psal. „Myšlenka, že tě oplodňuje jiný muž, za něhož jsi vdaná, mě nesmírně týrá,“ líčil své pocity v jednom z dopisů Göring. Vyjadřoval také starost o její zdravotní stav: „Zeptej se lékařů, jestli je erotika bezpečná pro tvé srdce. Zeptej se i na možnost mít další děti.“
Žadonil, aby se rozvedla, což nakonec udělala. V roce 1922 opustila oficiálně manžela a brzy nato se provdala za Göringa. Její syn zůstal v péči svého otce. Po svatbě se přestěhovali do vilky na předměstí Mnichova. Psal se zrovna rok 1923 a Německo se potýkalo s hyperinflací. Měli štěstí, o jejich finanční náklady se velkoryse postaral bývalý Carinin manžel. Ten hradil vedení jejich luxusní domácnosti, platil služebnictvo, mercedes i s řidičem a posílal jim balíky s potravinami.
Hyperinflace byla velkou ranou pro německý lid, ale také velkou příležitostí pro nacisty. Ti se v listopadu 1923 neúspěšně pokusili o státní převrat. Mnichovský puč skončil fiaskem. Hitler skončil za mřížemi a Göring, který se stal členem NSDAP, byl postřelen. Nebýt pomoci jedné židovské rodiny, možná by zemřel.
Carin zařídila tajný převoz do Rakouska, kde se Göring snažil dát dohromady. Jeho zdravotní stav se zhoršil, rána v boku a noze se zanítila. V této době si díky velkým bolestem vytvořil doživotní závislost na morfiu. Do toho lékaři diagnostikovali jeho manželce Carin nevyléčitelnou srdeční chorobu.
Göring se z exilu vrátil v roce 1927. Zatímco on se usadil v Berlíně, Carin kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu zůstala ve Švédsku a z dálky sledovala začátek politické kariéry svého muže. Když NSDAP v roce 1928 slavila volební úspěch, její víra v nacionální socialismus se ještě více upevňovala. I přes svůj zhoršující se zdravotní stav přijela do Berlína, aby hrdě stála po boku svého muže. Stala se z ní fanatická stoupenkyně kultu hákového kříže. Organizovala čilý společenský život, aby pro Hitlerovu ideologii získala významné osobnosti, zejména z řad šlechty.
Příznivé období, kdy byl Göring na vrcholu kariéry, narušila předčasná smrt jeho milované ženy. Zemřela v roce 1931 po srdečním záchvatu. Bylo jí pouhých 42 let. S Göringem to velmi otřáslo. Nepřišel jen o manželku, ale také o spřízněnou duši, která jej nadšeně podporovala.
V roce 1933 nechal vybudovat reprezentativní sídlo na severu dnešní spolkové země Braniborsko, které na její počest nazval Carinhall. Šlo o komplex luxusních budov, ve kterých byla umístěna rozsáhla Göringova soukromá sbírka uměleckých děl. Nesmělo zde chybět soukromé kino, tělocvična, vyhřívaný bazén, parní lázeň, bowling a obrovský přijímací sál. Když Carinhall navštívil Hitler, prohlásil: „Můj Berghof se s tím přirozeně nedá srovnávat. Mohl by sloužit leda jako zahradní pavilon.“
Z luxusního sídla nakonec zbyly jen ruiny. Na konci války jej Göring nechal zničit a ostatky své milované ženy nechal tajně zakopat v lese. Ty byly nakonec nalezeny a převezeny do Švédska.
Hermann Göring, 30. léta
Trvalo to 4 roky, než se Göring po smrti své lásky znovu oženil. V roce 1935 si vzal divadelní herečku Emmy Sonnemannovou, která v jeho očích ztělesňovala ideál germánské ženy. Dočkal se i vytouženého potomka, dcery Eddy, která byla považována za jakousi princeznu Třetí říše. Manželství se ukázalo být šťastné, Emmy se chopila své reprezentativní funkce a věrně stála po Göringově boku až do jeho smrti, kdy po rozsudku smrti v Norimberku spáchal sebevraždu za pomoci kyanidové kapsle.
Zdroje:
