Článek
Ernst-Robert Grawitz se narodil do bohaté a prominentní lékařské rodiny. K jeho otci, primáři kliniky v Charlottenburgu chodily nejvlivnější osoby Berlína. Dostalo se mu toho nejlepšího možného vzdělání, které dokázal maximálně zúročit.
Srážku s realitou zažil, až když v roce 1917 vstoupil do armády. Byl zajat Brity a vězněn až do listopadu 1919. Po skončení první světové války pokračoval ve studiích a následně si otevřel kliniku. Byla to doba, kdy se Německo vzpamatovávalo z prohrané války a peníze přestávaly mít hodnotu. Hyperinflace, která postihla Německo v roce 1923, jeho bohatou rodinu jistě velmi zasáhla.
Ohromný růst cen zdokumentoval například německý profesor Victor Klemperer, který si v říjnu 1923 do svého deníku napsal: „Země se hroutí děsivou rychlostí, krok za krokem… Jeden americký dolar se teď prodává za 800 milionů marek a každý den je jeho kurz o 300 milionů vyšší oproti tomu předchozímu. A tohle všechno není jen to, o čem si čtete v novinách, ale má to okamžitý dopad na váš vlastní život. Jak dlouho ještě budeme mít co jíst? Kde si budeme muset příště utáhnout opasky?“ Úspory přes noc ztrácely na hodnotě, životní náklady se začaly vymykat kontrole. „Půl kila brambor, které ještě včera stálo 50 tisíc marek, stálo na druhý den 100 tisíc. Za měsíční výplatu 65 tisíc marek přinesenou domů v pátek se už v úterý nedala koupit ani krabička cigaret,“ zaznamenal tehdejší situaci německý právník a novinář Sebastian Haffner.
Mnoho zchudlých deprivovaných lidí potřebovalo ukázat na nějakého viníka. Mezi takové lidi patřil i lékař Ernst-Robert Grawitz, který se zhlédl v myšlenkách nacionálního socialismu. Byl toho názoru, že Německo může spasit jen silná vláda jedné strany. Podlehl ideologii Adolfa Hitlera o rasové nadřazenosti a na začátku 30. let vstoupil do SS a NSDAP.
Grawitz o klientelu neměl nouzi, rychle stoupal po kariérním žebříčku. Vyzdvihl se mezi elitu německého lékařství. Velkým úspěchem bylo jeho jmenování Říšským lékařem SS, další metou bylo místo vedoucího Německého červeného kříže. Jeho vliv a majetek rostl, stal se z něj nadšený podporovatel experimentů na lidech uvězněných v koncentračních táborech. Neštítil se odsoudit mnoho nevinných lidí k smrti či velké bolesti v zájmu toho největšího „dobra“.
Ernst-Robert Grawitz
Nacisté si velmi dobře uvědomovali důležitost vojenského lékařství. Pokusy na „podřadných“ jedincích měly přispět ke zdokonalení léčby vážných poranění a onemocnění spojených s válkou. Experimentování se zaměřovalo na válečná zranění různých druhů a závažnosti, od transplantace kůže až po transplantaci orgánů. Takové pokusy si vyžádaly nespočet lidských obětí. Ti, co přežili, si následky pokusů nesli celý život. Bez angažovanosti lékaře Grawitze by se mnohé experimenty na lidech nekonaly. A nutno dodat, že zadarmo to rozhodně nedělal. Z experimentování na lidech se stal lukrativní byznys.
Zasazoval se také o to, aby německá rasa byla „očištěna“ od „slabých“ elementů. Byl součástí skupiny, která měla na starosti vraždy duševně nemocných a tělesně postižených osob v programu „eutanazie“ s názvem Akce T4. Tato „rasová hygiena“ začala v roce 1939 a týkala se rovněž dětí. Po protestech veřejnosti, které iniciovala katolická církev, došlo v roce 1941 k oficiálnímu ukončení vraždění, nicméně program pokračoval skrytě dál. Tomu, kdo se zajímá o tuto tématiku bych doporučila ke shlédnutí film Mlha v srpnu nebo film Odpusť nám naše hříchy.
Vlivný lékař je spojován také s jeho nenávistí vůči homosexuálům. S nástupem Hitlera byli homosexuální muži posíláni do koncentračních táborů, kde se někteří z nich stali materiálem pro lékařské experimenty. Tito lidé byli označováni růžovým trojúhelníkem připevněným na oděvu. Ono označení znamenalo, že se jedinec dopustil nezákonného činu, tedy homosexuálního styku mezi muži. Zajímavostí je, že homosexuální styk mezi ženami nebyl trestný. Lesby byly sice také posílány na převýchovu do koncentračních táborů, ale nebyly označovány růžových trojúhelníkem, nýbrž černým, což bylo značení pro takzvané asociály.
Kolik lidí označených růžovým trojúhelníkem zemřelo, se přesně neví, protože záznamy o těchto vězních byly z velké části zničeny samotnými nacisty. Odhaduje se, že jich bylo až 100 tisíc. Na svědomí je měl právě Grawitz, neboť to byl on, kdo začal financovat výzkumy a pokusy na „eradikaci homosexuálů“ a „léčbu této choroby“.
koncentrační tábor Buchenwald, 1945
Ke konci druhé světové války byl Grawitz osobním lékařem Adolfa Hitlera. Stál při svém vůdci v jeho bunkru téměř do úplného konce. Byl přítomen posledním poradám Hitlerova štábu, takže si byl vědom toho, že je válka ztracená a že Německo čeká totální porážka. Marně žádal Hitlera o svolení opustit Berlín. Když byla jeho žádost zamítnuta, rozhodl se jako mnozí k radikálnímu řešení. Sáhl si na život. Do svého plánu zahrnul i svou rodinu. Tato událost je zachycena ve filmu Pád Třetí říše. Ve večerních hodinách usedl k rodinnému stolu, kde jej s večeří čekala manželka a malé dcery. Pak pod stolem odjistil granát. O šest dní později se zabil také Hitler se svou manželkou Evou, následně spáchala hromadnou sebevraždu také rodina Josepha Goebbelse.
Zdroje:
7) film Pád Třetí říše (2004)
