Článek
Za první čtvrtletí roku 2025 se v Česku se narodilo meziročně o 14 procent méně dětí. Dle dat z roku 2024 jsme hluboko pod úrovní prosté reprodukce, která se pohybuje na úrovni 2,1 dítěte na jednu ženu. Úhrnná plodnost se v tomto roce pohybovala na úrovni 1,37 dítěte a vše naznačuje tomu, že porodnost dál klesá.
Co s tím? Podle odborníků jde o vliv několika příčin. Roli hrají jednak ekonomické faktory, patrné jsou ale změny v hodnotovém systému lidí. Lidé jsou více zaměřeni na sebe a své prožitky. Ve světě sociálních sítí dle socioložky Dany Hamplové hraje svou roli i nápodoba: „Existují zajímavé studie o tom, jak se porodnost šíří na sociálních sítích. Když si pořídí někdo dítě, tak pravděpodobnost, že si kolegyně pořídí taky dítě, se tím zvyšuje.“ Funguje to ale i obráceně. „V okamžiku, kdy se dostaneme do situace typu Jižní Koreje, kdy v podstatě nikdo nemá děti, tak nemáte koho napodobovat. A začnete být divní, když děti máte,“ dodala.
Možná se vám zdá, že sociální sítě v reprodukčním chování lidí až takovou roli hrát nemůžou, nicméně zkuste se někdy zamyslet nad tím, jaké zážitky lidé sdílí, jaký typ fotografií zveřejňují. Lidé mívají tendenci prezentovat se na sociálních sítích určitým způsobem. Nesmí chybět krásné fotky z dovolené, fotografie chutně vypadajícího jídla či fotky, které ukazují vysportované postavy.
To, jak na nás působí okolí mívá pak vliv na náš hodnotový žebříček, na naše potřeby. A pokud se sociálními sítěmi šíří ideál bezdětného způsobu života, může to mít určitý vliv. Stále máme v sobě zakořeněnou představu, že by bylo fajn postavit si dům a mít dvě děti, ideálně kluka a holku. Nicméně tento model přestává být v našich představách vnímán jako sen, čili něco po čem toužíme. Založení rodiny je určitým způsobem strašákem. Bývá to vnímáno jako to, co bychom měli udělat, ale až tak moc se nám zatím do toho nechce. Mnoho lidí si je vědomo, že s příchodem miminka se život změní. Rodič musí na nějakou dobu upozadit své potřeby, častokrát se lidem v rodičovské roli sníží životní standard. Není se co divit, že lidé rodičovství odkládají a přibývá i těch, kteří chtějí zůstat bezdětní.
Vláda si je toho vědoma, nicméně zatím s tím nic moc nedělá. Koncem roku 2024 sice Petr Fiala hlásal, že „harmonická rodina je ze společenského hlediska stejně důležitá nebo ještě důležitější než například dobré zaměstnání či nadstandardní finanční příjem. A že rodiče, zejména ženy, které se plně věnují svým malým dětem, zaslouží společenské ocenění a podporu, namísto občasné kritiky, že jsou s dětmi příliš dlouho doma a nepřispívají k rozvoji naší ekonomiky,“ nicméně na prorodinné politice se tento postoj neprojevil.
Zvýšit prestiž rodičovství se nedaří. Nicméně nejsme jediní, jde o celosvětový problém. Například Rusko čelí pravděpodobně největšímu problému v poklesu počtu obyvatel od počátku 19. století. Vážné demografické problémy se Putin snaží dlouhodobě řešit. Pokud by se propad porodnosti nezastavil, chyběli by Rusku pracovníci v továrnách, ubylo by i velké množství budoucích vojáků. Demografická krize je v Rusku vnímána jako jeden z nejnaléhavějších problémů. Putin proto v roce 2006 nařídil, využít část zisků z ropy ke zmírnění propadu porodnosti. Nařídil například zvýšit měsíční výživné na děti a zvýšení dotací pro pěstounské rodiny. Nabídl také finanční podporu ženám, které se rozhodnou mít druhé dítě. Takové ženy si přilepšily o 250 000 rublů (tehdy v přepočtu asi 9 200 USD), což bylo velmi štědré vzhledem k tomu, že se v roce 2006 průměrný měsíční příjem pohyboval kolem 370 USD.
Nicméně výraznější efekt to nemělo. Putin se proto rozhodl situaci řešit politikou deportace ukrajinských civilistů, včetně tisíců dětí. Rusifikace velkého množství ukrajinských občanů tak má podpořit dlouhodobě klesající počet ruského obyvatelstva. Zdá se, že tento cíl je obdobně důležitý jako územní zisky.
No a jelikož porodnost dále klesá, hledají se další řešení, jak zmírnit populační pokles. Ruské úřady například omezily přístup k interrupcím a antikoncepci. Kromě toho také Putin zakázal propagaci ideologie „childfree“, tedy šíření myšlenky vědomého odmítání mít děti. V roce 2024 proto Putin podepsal zákony zakazující propagaci bezdětného způsobu života na internetu, v médiích, filmech či reklamách. Za porušení zákona hrozí fyzickým osobám pokuta až 400 000 rublů a právnickým osobám až 5 milionů rublů. Snahou je docílit toho, aby rodiny měly 3 a více děti a porodnost se tak do roku 2030 zvýšila na 1,6 dítěte na jednu ženu.
Minulý rok se objevil i trochu bizardní návrh, podle kterého měly mít bezdětné páry omezený přístup k internetu v rozmezí mezi 23. hodinou večerní a 2. hodinou ranní. Autor návrhu Michail Ivanov tvrdil, že trávení noci s mobilním telefonem v ruce a na sociálních sítích odvádí mladé lidi od budování rodiny. „Musíme vytvořit prostředí, které podpoří vědomé rodičovství a návrat ke skutečné lidské blízkosti,“ uvedl. Internet označil za novodobou formu závislosti, která narušuje tradiční rodinné vazby.
Jak vidno, dle některých internet a s ním spojené sociální sítě mohou mít vliv na reprodukční chování lidí. Lidé se uzavírají do svého světa, komunikují prostřednictvím emotikonů, když vztah přestává fungovat, vymění se za jiný.
Co s tím? Jít ruskou cestou by byl samozřejmě extrém. Možná kdyby se média, reklamy a filmy zaměřily více na rodinné hodnoty, na to, jak může být fajn vytvořit si s někým bezpečný přístav, že mít dítě není jen sérií povinností a ztrátou osobní svobody, možná by se i trochu posunulo vnímání rodičovství. Víc filmů s dětskými herci typu Tomáš Holý, který byl sice rošťák, ale nešlo ho nemilovat, by třeba trochu pomohlo. Rodinných seriálů typu Horákovi, Krok za krokem či Kutil Tim je na televizních obrazovkách jako šafránu. Něco, co by „nenásilně“ vyzdvihlo rodinné hodnoty, v naší společnosti postrádám.
Tomáš Holý
Vedle jakési „propagace“ rodinného života by bylo vhodné řešit i nějakou prorodinnou politiku. Ti, kteří pečují a vychovávají budoucí generaci si jistě zaslouží společenské ocenění a podporu. Otázkou je, co se pro to dělá? Byly například učiněny kroky, aby se skutečně odstranila dlouhodobá diskriminace maminek malých dětí na trhu práce? Stát tak trochu zaspal také v hledání řešení stran nedostupnosti bydlení. Rodičům by jistě pomohlo i snížení daňové zátěže.
Vedle této podpory je důležité zajistit, aby systém fungoval. Aby bylo dostatek lékařů, školek, a aby lidé měli vidinu nějaké budoucnosti. Tedy aby tady byl dlouhodobě udržitelný důchodový systém, který pamatuje i na další generace. Bohužel mladí lidé zakládající rodiny už dávno nejsou cílovou skupinou politiků a obchodníků.
Zdroje:
