Článek
Vlastnit auto je pro nás Čechy důležitou hodnotou. Je to jakýsi relikt z minulého režimu, kdy bylo nedostatek aut, proto na ně byly dokonce pořadníky. Pamatuji si, jak můj táta říkával, že cena desetiletého trabantu ve východním Německu byla stejná jako trabantu, který právě vyjel z výrobní linky. Na auto se totiž čekalo klidně i 10 let.
To, jak jsme na vlastnění vozů fixovaní, je nejvíce zřetelné ve městech v dopravních špičkách, obzvláště když trochu zaprší nebo nasněží. Zkuste se někdy zastavit a podívat se, kolik lidí v těch autech jede. Jsou domácnosti, kde mají i povícero aut. Málokdo si dokáže představit, že by bez auta fungoval. To se ale samozřejmě podepisuje na kvalitě ovzduší.
My jsme si své první vlastní auto pořídili po svatbě. Byl to starší Citroën s nízkou spotřebou a dobrými technickými vlastnostmi. Říkali jsme mu Matylda. Po letech ale naše auto umřelo na náhradní díly. Vzhledem ke svému stáří se dostalo do stavu, kdy vyžadovalo častější opravy, a náhradní díly se musely shánět po vrakovištích. Nakonec jsme jej nechali sešrotovat. Když se občas rozhlížím, musím dát za pravdu pánovi na vrakovišti, který byl celkem udivený, že Matyldu chceme dát do šrotu. Na ulicích potkávám zaparkovaná auta, která jsou v takovém stavu, že by si to vrakoviště zasloužila víc. A přeci projdou technickou kontrolou a jezdí dál.
Od té doby, co jsme se s Matyldou rozloučili, jsme se naučili fungovat bez auta. Žijeme ve městě, navykli jsme si na hromadnou dopravu. Samozřejmě jsou situace, kdy by člověk to auto ocenil, ale na druhou stranu člověku odpadnou určité starosti například stran parkování a výdaje spojené s pojištěním a provozem.
Pro lidi, pro které není auto jen známkou prestiže, ale praktickým pomocníkem v dopravě za prací, je důležité, aby auto bylo zejména spolehlivé a mělo nízkou spotřebu. Přistupují k tomu prakticky, z finančních důvodů se spokojí i s ojetinou. A jak se zdá, ojetiny u nás celkem frčí. Průměrné stáří vozového parku v Česku překonalo šestnáct let. Trend vzrůstající obliby ojetin není jen u nás, průměrné stáří osobních aut v EU roste, uvádí se až 13 let.
Na tento trend si s ohledem na ekologii a bezpečnost na silnicích snaží posvítit EU. Podle Evropské komise se se stárnoucím vozovým parkem zvyšují rizika spojená s technickým stavem a je nutné tomu přizpůsobit kontroly vozů. Plánem Evropské komise je například zaměřit se na podvody ohledně stáčení tachometrů. Takové podvody zkreslují historii vozidla a mohou vést k zanedbání údržby. Zlepšená výměna dat má těmto fíglům, jak omladit auto a zvýšit jeho cenu, zabránit.
Bohužel stáčení tachometru není ojedinělým jevem. „V době pandemie a po začátku války se podíl aut se stočeným tachometrem mírně zvýšil. Bylo to způsobeno zdražováním vozů a snahou zákazníků pořídit si auto za cenu před pandemií. Od té doby narostla průměrná cena ojetin o 26 %, tedy o šedesát tisíc korun,“ uvedla loni Barbora Minksová, ředitelka marketingu a komunikace společnosti Cebia. Uvádí se, že průměrně se u nás auta stáčejí zhruba o 110 000 km, každá třetí prověřovaná ojetina má stočený tachometr.
Řešení stáčení tachometrů by mělo být součástí nedávného návrhu Evropské komise z 24. 4. 2025, který má být komplexní snahou o modernizaci celého systému dohledu nad vozidly. V „balíčku pro technickou způsobilost“ se řeší aspekty od registrace přes pravidelné kontroly až po boj s podvody.
Návrh komise se snaží řešit, jak držet krok s technologickým vývojem a zároveň dostatečně řešit problémy spojené se stárnoucím vozovým parkem a emisemi. Obsah onoho balíčku se proto stal poměrně diskutovaným, zejména mezi majiteli starších aut. Součástí balíčku je totiž návrh, že auta starší 10 let budou muset podstupovat povinnou technickou kontrolu každý rok.
Kdo má starší vůz, jistě zná ten nepříjemný pocit, když jde na technickou. Obavy, zda auto projde kontrolou, má jistě nemalé procento vlastníků ojetin, obzvláště pokud na novější vůz nemají finanční prostředky a potřebují jej k dennímu užívání. Tento stres by vlastníky ojetin čekal každý rok. Technická kontrole je spojená i s výdaji, které by se s nutností častějších kontrol v součtu navýšily. Právě poplatky za technické kontroly by navyšovaly provoz starších aut.
Negativní postoj k danému návrhu Evropské komise vyjádřil bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Ve svém komentáři vyslovuje obavy, že se do peněženek vlastníků ojetin sáhne hlouběji, než se prezentuje a to nejen prostřednictvím častějších technických kontrol. „Již brzy se k nim přidají i emisní poplatky schované v rámci systému ETS 2, kdy budeme nově platit emisní povolenky i za benzín do osobních aut. Politici nás zkrátka o ta osobní auta nakonec stejně připraví a tím nás připraví i o něco, čemu říkáme svobodný pohyb,“ uvedl před pár dny.
Proti návrhu se staví rovněž předseda Asociace STK Luděk Šíp: „Během dvou let se z auta, které je v pořádku, nestane za běžných okolností vrak. Naše zkušenost je taková, že lidé v Česku se o svá auta starají velice pečlivě.“
A jak se k návrhu staví naši politici? České ministerstvo dopravy volá po zachování stávajícího stavu, tedy prohlídce jednou za dva roky. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) doufá, že se návrh podaří změnit: „V předchozích tématech, jako bylo Euro 7, jsme dokázali vytvořit alianci společně smýšlejících států. Pokud to bude nutné, uděláme to i v tomto případě.“ Pokud by se návrh nepodařilo pozměnit, mohl by začít platit nejdřív za dva roky.
Uvidíme, jak naši politici uspějí. Evropská komise argumentuje tím, že návrh je nutný jednak z ekologických důvodů, jednak kvůli bezpečnosti. Podle mluvčí Evropské komise Evy Hrnčířové je totiž u vozů starších deseti let dvojnásobně vyšší pravděpodobnost, že způsobí nehodu nebo že technickou kontrolou neprojdou. „My neříkáme, že by lidé měli mít pouze nová auta. My říkáme, že technická kontrola je něco jako zdravotní prohlídka. Samozřejmě prevence je důležitá,“ tvrdí.
Jde o zbytečnou byrokratickou šikanu majitelů ojetin, která je má přimět vyměnit svůj vůz za jiný a tím i nastartovat trh s elektromobily? Nebo je to jen prevence, která je nezbytná a která pomůže zlepšit stav ovzduší a možná zachrání nemalý počet životů na silnicích? Ušlechtilá myšlenka, která v důsledku vzbuzuje u majitelů ojetin obavy. Zda oprávněné, ukáže až čas.
Zdroje:
