Článek
Na televizních obrazovkách běží nová řada StarDance, a tak máme opět možnost vídat krom skvělých tanečních výkonů také oblíbenou moderátorskou dvojici – Marka Ebena s Terezou Kostkovou. Kdo by to byl řekl, že z Válečka (seriál Kamarádi) vyroste takový elegán, který se ožení s jednou z našich nejkrásnějších a nejtalentovanějších hereček Markétou Fišerovou.
Oženil se již v roce 1982, ve svých 25 letech. Kromě velké lásky je pojila také práce. Účinkovali spolu v divadle, natáčeli písničky pro děti. Ztvárnili spolu hlavní role v romantickém filmu Tvář za oknem. Idylické období přerušilo několik ran osudu. U Markéty se objevily první zdravotní problémy. „Po přechozené chřipce dostala Markéta nejdříve zánět srdečního svalu, a pak měla dokonce tuberkulózní nález na plicích. Vzápětí nato s Markem otěhotněla. Její Terezka se ale narodila v sedmém měsíci a za několik dní jí umřela,“ prozradila ve své knize její kamarádka, Světlana Nálepková. Aby toho nebylo málo, v den Markétiných 26. narozenin ji postihla mozková mrtvice, která ji upoutala na invalidní vozík. „Dívala se na televizi, obraz se jí začal podivně mlžit a najednou ji tak silně rozbolela hlava, až křičela bolestí. Pak upadla do bezvědomí a probrala se až za sedm neděl. Mozková příhoda, ucpaná céva, příčina neznámá,“ popsala osudný den Nálepková. Lékaři Markovi moc šancí nedávali. Její stav byl kritický. Upadla do kómatu a vůbec se nevědělo, zda to přežije.
Markéta zabojovala, přežila. Bohužel ochrnula nejen v obličeji, ale i na těle a půl roku za ni dýchaly umělé plíce. Když byla na ARO, Marek byl u ní denně. Následovaly rehabilitace. Vše se musela učit od začátku - mluvit, jíst, pohybovat se. Trvalo to skoro rok. Museli dojíždět na rehabilitace do daleké Karviné. Dalším problémem bylo bezbariérové bydlení. „Žili jsme v panelákovém bytě, ke kterému vedlo třiadvacet venkovních schodů. Jezdili jsme po nich sedm let. Než jsme našli bydlení, kde se můžete s vozíkem pohybovat, tak jsme si to opravdu „užili“. Začátky byly těžké pro oba. Samozřejmě pro Markétu daleko horší, i když ona je extrémně, opravdu extrémně statečný člověk,“ popisoval náročné začátky Marek Eben v jednom rozhovoru.
Tehdy to pro oba bylo velmi náročné. Je to situace, se kterou málokdo počítá. Zvláště, když je takto mladý. Úplně jim to změnilo život. „Je těžké dívat se na někoho, koho milujete, když trpí a vlastně mu nemůžete pomoc jinak, než že sedíte vedle něj. Ale už to samo o sobě k něčemu je. Litoval jsem ji, protože ona si zkraje prošla opravdovým peklem,“ popsal otevřeně své pocity Marek.
Těžké to bylo také pro jejich okolí, pro některé známé to byl šok, neboť Markéta vypadala jinak. „Byl to pro nás šok. Seděla schoulená na vozíku, co říkala, jsme nerozuměli… jen ty krásné vlasy… to byla ona,“ vzpomínala na kamarádku Nálepková. Jejich dobří přátelé si ale rychle zvykli a velmi jim pomohli. „Alfa a omega je psychika člověka, kterému se něco takového stane. To, čím pohne a nepohne, není až tak podstatné, důležité je, jak postižená je osobnost. A když není, tak je to v podstatě, jako když si necháte přešít šatník. Sice se do všeho nevejdete, ale pořád jste stejný člověk,“ zhodnotil podstatu zvládnutí této náročné situace Marek. Velkou roli podle něj hraje i přístup životního partnera: „Strašně záleží na tom, jak ke všemu oba přistoupí. Číslo jedna je ten, komu se to stane. Podstatná je síla jeho osobnosti, protože často to postižený dokáže udělat partnerovi, i když ten se sebevíc snaží, tak obtížné, že se to prostě vydržet nedá. Když si začne stěžovat, začne se litovat, tak partner nejenže se o něj musí starat, ale ještě spotřebuje spoustu psychické energie na to, aby mu vymlouval nevymluvitelné. Přitom to k ničemu nevede, změnit to nemůžete. Situace je taková, jaká je. Musíte to přijmout. Je to kříž, ale každý má v životě nějaký kříž. Tenhle jsme si aspoň nestloukli. Nejhorší jsou ty, které si stloukáte sami, a pak na nich skončíte. Za ten náš nikdo nemohl.“
Ebenovi si nesou svůj kříž, na který si už docela zvykli. Přestěhovali do bezbariérového domku kousek od Karlových Varů a účastní se také společenských akcí. „Pořád je mnohem rychlejší než já. Věci, které by ona zařídila ve dvou minutách, tak o ně musí požádat mě a pak to trvá dvě hodiny. Někam zajít, zavolat, něco doma opravit. Markétě pomáhá humor, bez něho takové postižení nemůžete přežít. Vůbec se nebere vážně, nikdy si nestěžuje a nelituje se,“popsal obdivně Marek osobnost své ženy.
Krize, které se přes ně přehnaly, ustáli. Marka nikdy nenapadlo, že by svou ženu opustil. Dnes už svou ženu nevnímá jako nemocného člověka. Bere ji jako zdravou. Občas si jí postěžuje s nějakou svou bolístkou a pak se tomu společně zasmějí. Její handicap jej naučil dívat se na svět jinýma očima.
Zdroj:
