Článek
Michaelu Kuklovou proslavila v roce 1987 pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci režiséra Zdeňka Trošky. Pro devatenáctiletou herečku to byla velká příležitost. Dostala šanci zahrát si po boku populární Heleny Růžičkové, která ztvárnila zlou čarodějnici. „Když mě Helenka měla propleskávat střevíčky, obula se do své role tak, že jsem měla rozseklou pusu a obličej byl samá modřina. Hrozně to bolelo. Ty moje slzy, které jsem měla ve scénáři, byly opravdu reálné,“ vzpomínala představitelka princezny Jasněnky. Už tehdy půvabná herečka věděla, že pro svou roli je třeba občas něco přetrpět.
Role Jasněnky pro ni měla význam jak v profesním životě, tak i v tom soukromém. Na premiéře této pohádky se poznala se svým budoucím mužem, Jiřím Pomejem. Zatímco on byl okouzlen, ona byla v té době zadaná a mladého herce pořádně ani neregistrovala. Musel uplynout nějaký čas, než se ti dva potkali při dabingu, kde přeskočila vzájemná jiskra.
„Hrál jsem fotbal, který pořádala skupina Rangers. Šel jsem sám na bránu, v té chvíli se proti mně rozeběhl brankář a skočil mi na nohu. Ta mně v okamžiku zmizela. Kosti mi vylezly ven a zapíchly se do trávníku, chodidlo jsem měl u kolena. Dostal jsem infekci a od amputace mě dělilo jen několik dnů. Potom jsem prodělal devět operací. Když jsem se vrátil domů, Míša byla opravdu skvělá. Starala se. Jezdila za mnou z Chuchle, kde bydlela, každý den. Dal jsem jí klíče od bytu a poprosil, aby se ke mně nastěhovala. Poprvé v životě jsem žil s ženou v jedné domácnosti,“ vzpomínal na začátek společného soužití Pomeje.
Byla to láska jako trám, skvěle se doplňovali, perfektně jim to prý klapalo i v posteli. „To, co spolu děláme, si vůbec nedovedu představit dělat hned od začátku s jiným mužem,“ rozplývala se Kuklová. Pomeje si ji hýčkal, cítila se s ním skvěle. Když ji na jedné pouťové atrakci v Prátru požádal o ruku, neváhala a řekla ano. A tak v roce 1994 proběhla svatba, na které nesměl chybět jako svědek nevěsty Zdeněk Troška.
„S Míšou byl život skvělý. Jednou přišla nabídka, aby nafotila sérii snímků pro Playboy. Jí se vůbec nechtělo, já byl z toho ale nezřízeně nadšený. A to i přesto, že jsem žárlivej! Dělalo mi dobře, že je moje žena žádoucí. Nakonec jsem ji přemluvil a jelo se fotit na Seychely. Potom přišla nabídka na natáčení erotického filmu Playgirls 1 a 2 podle románu Vladimíra Párala,“ vzpomínal Pomeje.
Se skřípěním zubů se Michaela Kuklová nechala v polovině 90. let nafotit nahá pro Playboy. „Nemyslím si, že nafocení toho fotoeditorialu bylo šťastné. Přece jenom jsem byla zaškatulkovaná hlavně jako princezna, a najednou tohle!“ zhodnotila ono focení v roce 2011, kdy se objevila na televizních obrazovkách v roli Ley Vágnerové v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Odvážné snímky se tak trochu podepsaly na její filmové kariéře. Do roku 1995 o filmové role neměla nouze, po nafocení aktů se její obsazovanost smrskla na roličky převážně v televizních filmech a inscenacích. Naštěstí tu byl Zdeněk Troška, který ji neváhal obsadit do role Markýtky ve své pohádce Z Pekla štěstí 1 a 2.
Ani natočení erotického filmu Playgirls v roce 1995 nebylo dobrým nápadem. V této nepovedené komedii režiséra Víta Olmera na motivy knihy Vladimíra Párala, si Kuklová zahrála hlavní roli. Film o třech dívkách, které se rozhodnou založit exkluzivní erotický salón, se zapsal do historie českých filmů jako nejhorší erotický propadák všech dob na ČSFD. Pro tvůrce toho snímku byl propad u diváků překvapením. Vždyť erotické téma v 90. letech mělo být sázkou na jistotu. Navíc Vít Olmer měl za sebou úspěšné filmy jako byl například snímek Co je vám, doktore? nebo Bony a klid. Nejspíš měli diváci od filmu jiné očekávání. Možná té erotiky ve filmu pro ně bylo málo, raději si počkali na noční vysílání televize Nova.
Kuklová se roli lehké děvy, která se vypracovala na bordelmamá, zdráhala vzít. A nebyla jediná. Nabídku hrát v Playgirls odmítl například i Lukáš Vaculík nebo Michal Dlouhý. Nakonec se ale nechala svým mužem, který si ve filmu zahrál gigola, přesvědčit. „V Míše jsem se viděl, snažil jsem se jí pomoct a v jednom kuse jsem ji k něčemu přesvědčoval, a ona se neustále vzpouzela. Bylo jí to čím dál víc protivnější. Míšu jsem bral jako životní lásku, jako svůj osud. Kvůli ní jsem chtěl být bohatý, abych ji zabezpečil, abychom v klidu mohli vychovávat naše děti. Veškeré mé počínání mělo vést k tomuto cíli, pracoval jsem jako blázen,“ sdělil před lety Pomeje.
Rodák z Českých Budějovic se opravdu snažil, aby co nejvíce vydělal. V 90. letech to pro herce nebylo jednoduché. Nebyly peníze na kulturu a herecké práce ubývalo. Odmítal sedět doma a čekat, až mu zazvoní telefon s nabídkou na hereckou roli. Mimo herectví se věnoval dabingu, svůj hlas propůjčil akčním hrdinům, jako byl například Jean Claude van Damme. Stále ale přemýšlel, jak vydělat ještě víc. Najednou dostal nápad, že by nemusel být jenom hercem, ale i producentem. Roli producenta si vyzkoušel poprvé díky filmu Z pekla štěstí režiséra Zdeňka Trošky. „Když jsme skončili Z pekla štěstí, tak že budeme pokračovat dál. Říkám: ‚Zdeňku, co máš?‘ A Zdeněk mi přinesl dvě věci: Kameňák (v nápadu) a Andělskou tvář,“ popsal své producentské začátky.
Ve filmu Andělská tvář viděl Pomeje velkou příležitost. Cítil, že by tento romantický snímek mohl zaplnit prázdné místo na filmovém trhu. Do svých plánů zapojil i svou manželku, která si zde zahrála hlavní roli. „Z tebe bude hvězda světového významu a já pro nás vydělám miliony,“ sliboval. Jenže nastal zádrhel s financováním. Největší problémy nastaly v okamžiku, kdy jeho největší sponzor odstoupil tři dny před první klapkou. Pomeje svému projektu tak moc věřil, že se kvůli němu pořádně zadlužil. Bohužel tento jeho počin skončil jako propadák. Zisky zdaleka nepokryly všechny dluhy, které Pomeje nasekal. Na jeho společnost byl v roce 2004 vyhlášen konkurz.
Velký pád špatně nesl, začal čím dál tím více pít. To se samozřejmě podepsalo na jeho vztahu s manželkou. „Dělal výtržnosti, pil, zadlužoval se, proto jsem se od něj odstěhovala, ale na rozvod jsem dlouho nepomýšlela,“ vzpomínala na krizové období herečka. Pomeje se pak snažil vztah za každou cenu urovnat, ale nepovedlo se, v roce 2007 se rozvedli. Následně se ještě dvakrát oženil – se zpěvačkou Ivetou Bartošovou, posléze s Andreou Šťastnou, se kterou měl dceru Aničku. „Ty dvě předchozí svatby beru jako hledání té pravé. A já tu pravou našel. Buddhisté nemají rádi sudá čísla, navíc jejich nejoblíbenějším číslem je trojka. A já vím, že mi trojka i rok 2013 přinesl štěstí. Tenhle rok začal úžasně. Dostal jsem amnestii, jsem čistý člověk, do toho svatba, takže ještě něco a bude to ta buddhistická trojka,“ radoval se Pomeje krátce po své třetí svatbě v roce 2013. Radost po čase ale vystřídal finální pád na dno. Opět se ke slovu přihlásil alkohol, v manželství to začalo skřípat. Od roku 2017 bojoval s rakovinou hrtanu, která později metastázovala do kostí a následně do celého těla. Pomeje zemřel v roce 2019, bylo mu 54 let.
Jiří Pomeje s Ivetou Bartošovou, 2008
S rakovinou se nakonec potýkala i Kuklová. Dekáda strachu o svou existenci plnou soudních sporů zděděných z manželství s Jiřím Pomejem se podepsala na jejím zdraví. „Nerada o tom mluvím, protože Jirka tady už není, a tak se k tomu nemůže vyjádřit. Ale kvůli šedesátimilionovému dluhu, o němž jsem neměla ponětí, hrozila exekuce rodného domu, kde žili mí rodiče a rodina,“ uvedla v roce 2021. „Táhnul se se mnou strach z budoucnosti. Tehdy to byl celý můj život. Neuměla jsem si představit být na životním minimu, být závislá na rodině a ostatních lidech, přijít v exekuci o dům, ve kterém jsem se narodila,“přiznala. Byla na tom tak psychicky zle, že se ji hlavou honily i myšlenky na sebevraždu.
Po osvobozujícím rozsudku získala nový pohled na svět, začala i na sobě více pracovat. Ví, že v životě udělala několik chyb. K jejím chybám patří i to, že si toho ve vztahu s žárlivým Pomejem nechala hodně líbit. V mnoha věcech se mu přizpůsobila. Čekala doma s večeří, pulírovala byt, skládala prádlo do úhledných komínků a nechodila se nikam bavit, aby nebyl důvod k žárlení. Ani divadlo nehrála. A když přišla nabídka na to, aby se odhalila, nechala se od něj přemluvit. Přitom jí víc seděly role princezen. „Pro mě osobně je vše okolo sexu, co není v soukromí mezi dvěma, úplně proti srsti. Na druhou stranu jsem nebyla v mládí tak názorově vyhraněná člověk, abych se nemusela o ty horké plotny pálit. Měla jsem potíž říkat ne, dokud jsem na vlastní kůži nepocítila, že se ve mně všechno příčí. Princezny se ke mně hodily určitě líp,“ konstatovala v rozhovoru pro knížku Princezny českého filmu: …a také ty televizní.
Dluhů po manželovi se zbavila, ale důsledky stresů si nese dál. Poté, co ji diagnostikovali rakovinu prsu, si nechala preventivně odstranit obě ňadra. Už delší dobu cítila, že něco není v pořádku a její tušení bylo správné. Nemoc s její psychikou velmi zahýbala, její sebevědomí dostalo pořádně zabrat. Dokonce se rozešla s o jedenáct let mladším partnerem Josefem Wittnerem, se kterým byla zasnoubená. Sice je bez partnera, radost jí ale dělá syn Roman, kterého má ze vztahu s podnikatelem Romanem Holomkem.
Zdroje:
7) 13. komnata Michaely Kuklové
12) REMEŠOVÁ, Michaela a SCHUSTER, Roman. Princezny českého filmu: …a také ty televizní. 2016. ISBN 978-80-905355-8-9.
