Článek
Naše společnost už je nějaký ten pátek roztříštěná do sociálních bublin, ve kterých se čile diskutuje. Může za to určité zklamání společnosti a nedůvěra vůči vládě a systému, ve kterém žijeme. Názorové štěpení lidí se prohlubuje nejen mezi sociálními skupinami, ale dokonce i v rámci rodin. „Ta společnost se skutečně silně polarizovala zejména díky tomu, že se ty jednotlivé skupiny staly nepropustnými, přestaly spolu komunikovat. Covidová pandemie to trochu urychlila, protože ten vývoj my pozorujeme v posledních 10 – 15 letech. Ten hlavní faktor, který má vliv na podobu té současné společnosti a její politické chování, tak je proměna komunikace s vývojem sociálních sítí,“ říká politolog Aleš Michal.
Rozdělování společnosti jsme mohli výrazněji pozorovat během pandemie, kdy se lidé dohadovali kvůli očkování. Za hloupého antivaxera byl označován nejen odpůrce očkování, ale i ten, kdo vyjadřoval pochybnosti vůči novým (ve zkrácené době zavedeným) vakcínám. Pak přišel plnohodnotný vpád ruských vojsk na Ukrajinu a lidé se začali dělit na „chciválky“ a „chcimíry“. Zatímco jedni řeší, jak Ukrajině pomoci v obraně proti Rusům, druzí kritizují EU a ČR za to, že podporují válečné řešení konfliktu na úkor mírového vyjednávání.
A tak dochází k tomu, že někteří lidé nevěří NATO ani EU a odmítají, aby jim kdokoliv něco diktoval. Jsou otrávení z toho, že jim neustále někdo něco nařizuje, někdo jim něco podsouvá, a když mají jiný názor, tak je někdo uráží. Mají pocit, že se vytratila veřejná diskuze, že jsme de facto pod vládou jedné strany či pod diktátem jediného správného názoru.
Podle psychiatra Jiřího Horáčka se polarizace projevuje i v rámci rodin, což způsobuje, že lidé, kteří mohli být spolu a šťastně žít, tak se spolu odmítají bavit. „My skutečně žijeme v období v posledních 25 let, kdy se valí jedna katastrofa za druhou, migrační krize, covid, finanční krize, válka atd., a lidé v okamžiku, když jsou vlastně vystavěny nějakým nepříznivým podmínkám, na které nebyli připraveni, tak maj tendenci myslet jinak, než mysleli v období dějin, která byla klidnější.“ říká psychiatr Horáček v pořadu Fenomén doby.
Různá silná přesvědčení se šíří v masovém měřítku přes sociální sítě. Vznikají různé konspirace a někteří pod vlivem dlouhodobé frustrace podléhají lživým informacím. Lidé se izolují od okolního světa, uzavírají se ve své bublině. Jsou přesvědčeni o své pravdě a o tom, že ostatní lžou. Tak trochu paranoidní doba, zdá se mi.
Podle Otakara Foltýna, který řeší strategickou komunikaci vlády a boj proti dezinformacím, nás Rusko může rozkládat ve virtuálním prostoru falešnými informacemi, lží a nenávistí. To vede k rozdělení a radikalizaci společnosti. Společnost pak přestává být obranyschopná.
Na tohoto pána jsem si vzpomněla, když jsem sledovala televizní noviny na Nově, kde v jedné z reportáží o Donaldu Trumpovi, který chce zrušit ministerstvo školství probíhala anketa. Lidé byli tázáni, jaké ministerstvo by zrušili. Jeden senior jim s úsměvem odvětil: „No, ministerstvo obrany, protože kdo by nás napadal?“
Některá Foltýnova vyjádření budí velké vášně: „Proč vůbec někdo může obdivovat, omlouvat, nebo dokonce blahořečit tak neuvěřitelně zvrhlý režim, jako je třeba současný Putinův režim. Velmi často to jsou lidé, kteří jsou nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění a nebo prostě měli jen životní smůlu, a nebo to jsou prostě jen svině.“
Jeho slova pak oprašují rozhořčení lidé na protivládních a protisystémových demonstracích. Obdobně jako slova kontroverzního politika a bývalého bulvárního novináře Pavla Novotného, který se v roce 2023 na sociální síti Tik Tok vyjádřil dosti pobuřujícím způsobem. „Češi by potřebovali válku. Takovou malou válku. Jo, prostě vás Čechy v noci vyhnat z baráku, zabít dítě, ženu, podříznout v*le, zapálit vám barák v*le a kopat do tý p*dele. Abyste pochopili co to je, válka.“ Onen výrok byl mířený na lidi protestující proti vládě a dokonce jej řešila policie. Nakonec jej ale nevyhodnotila jako trestný čin. Podle ministra vnitra Víta Rakušana byl výrok expresivní a zbytečně hecovní. On sám by jej nikdy nepoužil. „Pokud někdo napíše něco ve smyslu: ‚Tam a tam byla znásilněna dívka, pojďme jim říct, co si o tom myslíme.‘ A bude tam ta výzva, tak tam je potenciál toho, že se to násilí přesune z online prostoru skutečně někam na ulici a někomu půjde o život. To je výrazné riziko. Nemyslím si, že by na základě výroku pana starosty došlo k nějaké demonstraci. Možná jen proti panu starostovi z něčí strany,“ uvedl Rakušan.
Styl rétoriky Pavla Novotného dlouhodobě budí vášně, uráží lidi a rozděluje společnost. „Jednoznačně tu společnost rozděluju. Přispívám k tomu, rozdělení společnosti, protože jsem vidět. A je ode mne opravdu velmi špatné, že mi to dělá dobře, já ty lidi provokuju prostě rád, mně to dělá dobře,“ přiznává otevřeně Novotný.
Lidí, kteří rozdělují společnost je povícero. Slovenská zkušenost, kdy všechny šokoval pokus o atentát na premiéra Fica, ukazuje, jaké důsledky může mít polarizace společnosti. Podle Slováků mohou za rozdělení společnosti zejména politici. Bylo by vhodné, aby se politici i u nás pokusili zamyslet nad prevencí radikalizace společnosti. Brali na vědomí, že lidé zažívají dlouhodobou frustraci a mají různé vnímání světa. Nevysmívali se problémům občanů, kteří mají jiný názor, nikoho neponižovali za jejich postoje a aktivně se zapojovali do komunikace se společností, která je živí.
Zdroje:
3) Fenomén doby – Rozdělená společnost
