Článek
Lidé nakupují nemovitosti z různých důvodů. Pro některé klienty mohou být tyto nákupy způsobem, jak vyprat špinavé peníze. To má negativní vliv nejen na ceny nemovitostí, ale i s tím spojenou dostupnost bydlení v českých městech. Aby se nestávalo, že lidé koupí nemovitosti legalizují příjmy z trestné činnosti, musí již řadu let české realitní kanceláře dodržovat nařízení proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT). Ze zákona tak realitní kanceláře musí provádět identifikaci a kontrolu klienta. To zahrnuje vyhodnocení rizik a podezřelých obchodů.
Co to konkrétně znamená? Realitní makléři musí před uzavřením obchodu s nemovitostí prověřit každého klienta. Riziko praní špinavých peněz lze vyhodnotit z reálné komunikace. Proto už při prohlídce nemovitosti bývají obvyklé dotazy týkající se účelu nákupu, zda zájemce uspokojuje svou bytovou potřebu, či hledá nemovitost na investici. Časté jsou otázky směřující na zdroj financování. Tedy zda zájemce sáhne po hypotéce nebo rozbije prasátko. Takové nezávazné lustrování může být už zkraje někomu nepříjemné, což je docela pochopitelné. Jde ale o pouhý začátek.
Realitní kanceláře jsou povinny vyhodnocovat rizikovost klientů a transakcí. Případné podezřelé transakce musí hlásit Finančnímu analytickému úřadu. Jde o neprůhledné transakce nebo ty které z ekonomického hlediska nedávají smysl. Pokud chce například někdo prodat nemovitost někomu, komu je čerstvě osmnáct s tím, že dotyčný už má našetřeno několik milionů, přitom není schopen prokázat zdroj příjmů, jeví se to býti podezřelé. Jak někdo tak mladý může mít takové úspory? Podezřelé může být i to, když se klient odmítne podrobit kontrole svých finančních transakcí. Co na tom, že tak činí pouze z nepříjemného pocitu, kdy je mu krajně nepříjemné, že by měl někomu cizímu dokládat pro něj tak choulostivé informace, jako je například daňové přiznání nebo notářské usnesení o dědictví.
Regulace proti praní peněz představují pro realitní kanceláře povinnost, která oficiálně u nás funguje už řadu let, prakticky se ale klienti více lustrují až poslední roky. Dokazování původu peněz se více řeší díky novele zákona AML z roku 2021. Došlo ke zpřísnění zákona, stejně tak ke zvýšení případných pokut za jeho nedodržování. Povinnost identifikace klienta začíná při převodu nad 1.000 EUR a v případě, že by realitní kancelář povinnost identifikace a kontroly klienta nesplnila, hrozí jí pokuta až 10 mil. Kč.
Při nákupu nemovitosti se tedy můžete setkat s pečlivým lustrováním vašich finančních prostředků ze strany realitní kanceláře. Zatímco před pár lety stačilo podepsat papír s prohlášením, že v souladu se zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákona), prohlašujete, že jednáte svým jménem, že peněžní prostředky poukázané zprostředkovateli nesledují zakrytí nezákonného původu ani financování terorizmu, že nejste politicky exponovanou osobou a souhlasíte s identifikací pořízením kopie průkazů totožnosti, dnes po vás realitní kanceláře chtějí vyplnit také účel a povahu obchodu, zdroje peněžních prostředků, a povahu vašeho zaměstnání či podnikání.
Nově mohou realitní kanceláře uchovávat kopie průkazů i bez souhlasu klienta. Už samotný fakt, že si někdo dělá kopii vašich dokladů je nepříjemný. A to je teprve začátek. Na stránkách Finančního analytického úřadu se můžeme dočíst, že takové prokazování se odvíjí od rizikovosti případu. „V případě nízkého rizika si můžete vystačit pouze s klientovým čestným prohlášením. Bude tedy stačit, pokud klient pouze uvede, jaký je zdroj prostředků, aniž by to jakkoli prokazoval.“ Můžete ale narazit na realitní kancelář, které vaše informace o zdroji příjmu nepřijdou realistické, nebo si prostě jen kryje záda. Vzhledem ke kontrolám a právním sankcím to někteří realitní zprostředkovatelé neberou na lehkou váhu.
V takovém případě budou chtít prokázat, z jakého druhu výdělečné činnosti či nabytého majetku vaše prostředky konkrétně pocházejí. Budou po vás žádat doložení dokladů, které potvrdí vaše prohlášení. Vy pak máte povinnost poskytnout součinnost (§ 9 odst. 7 AML zákona).
Realitní kancelář tedy po Vás může požadovat dokumenty dokládající zdroj vašich finančních prostředků. V případě úvěru nebo půjčky můžete doložit např. zástavní smlouvu či úvěrovou smlouvu. U vlastních zdrojů v případě daru dokládáte smlouvu nebo prohlášení dárce, v případě příjmů z prodeje nemovitosti doložíte například kupní smlouvu. Pokud jste dědili, potom předložíte notářské usnesení o dědictví. U příjmu z podnikání si připravte např. daňové přiznání nebo faktury. Pokud nákup nemovitosti financujete z úspor, doložíte výpis z účtu za poslední měsíce.
Zkrátka se připravte na nepříjemný finanční striptýz, který za mě představuje tak trochu zbytečnou byrokracii a postrádá logiku. Pokud je váš zdroj příjmu z dědictví, je to v pořádku. Už se ale neřeší, zda ten, po kom jste dědili, neměl své finanční prostředky z nelegální činnosti. My Češi jsme mistři v obcházení různých pravidel. Z tohoto úhlu pohledu je to jen nepříjemná byrokracie pro lidi, co poctivě spoří a jsou nuceni si na vše pořizovat papír. Jen zbytečné stresy. Tomu, aby to např. někteří klienti obešli, to stejně nezabrání. Stačí mít spřátelenou realitní kancelář, která v rámci své běžné agendy dává FAU pravidelně upozornění a má vybudované „renomé“. Ta některé případy čas od času vyhodnotí tak, že stačí pouze čestné prohlášení. Systém si dle mého názoru ničeho nevšimnout nemusí, protože kdyby ano, proč by se povinnost hlásit „podezřelé“ přenášela na RK? Ale třeba se pletu.
Zdroje:
