Článek
Již nyní je jasné, že účet za obnovu Ukrajiny bude obrovský. Velké náklady přinese obnova ukrajinské armády, rekonstrukce budov a infrastruktury. To, že je potřeba Ukrajině pomoci, je nesporné. Hospodářské oživení této země je nezbytné proto, aby se jednak snížila zátěž členských států EU a jednak se zvýšila odolnost Ukrajiny v dlouhodobém horizontu.
Problémem je, že Ukrajina je dlouhodobě vnímána jako černá díra na peníze. Potýká se totiž dlouhodobě s prorostlou korupcí a slabou úrovní právního státu. Však také proto nebyla doposud přijata do EU. Bývalý evropský komisař pro rozšiřování a sousedskou politiku Štefan Füle v roce 2015 zdůrazňoval, že se Ukrajině musí pomoci k vytvoření nejhlubších reforem, které přispějí k nastolení míru a stability. „Ukrajina peníze potřebuje. Teď máme dvě možnosti: pomoci Ukrajině, nebo jí nepomoci a nechat ji kleknout. Je třeba pomoci tak, aby peníze v černé díře nemizely, a já myslím, že to umíme. Každá z finančních položek, které dáváme k dispozici, sebou nese řadu podmínek, které jsou jasně provázány splněním dohody o přidružení. Ukrajina dostane prostředky, pouze pokud uskuteční reformy. Existuje tedy jasný kontrolní mechanismus,“ uvedl.
Po deseti letech se opět řeší, jak Ukrajině pomoci. Do toho byla na ukrajinském ministerstvu obrany odhalena rozsáhlá korupce a zpronevěra, která přesáhla 733 milionů hřiven (cca půl miliardy korun). Ohromné částky putovaly do kapes úředníků zodpovědných za nákupy potravin pro armádu a majitelů dodavatelských firem.
„Zaprvé si myslím, že to je špička ledovce. Že nejde o něco výjimečného. Co mi ale přijde naprosto šílené, že ukrajinští představitelé bojují za zachování státnosti, za zachování územní celistvosti, za zachování národa proti ruské agresi a najdou se tam lidé, kteří kradou na úkor toho, co je ve válce nejdůležitější, a tím je armáda. Že zneužívají vojáky, kteří denně umírají možná po tisících, a oni si mezitím na nich a na jejich potřebách mastí kapsy,“ neskrýval své rozhořčení bezpečnostní poradce a komentátor Andor Šándor. „Vždy na válkách vydělávali gauneři, to je známá věc. Ale tady je potřeba zdůraznit, že celá věc bude podporovat názor těch, kteří tvrdí, že by se Ukrajině nemělo pomáhat, protože to je nejzkorumpovanější stát v Evropě. Z toho mrazí,“ dodal Šándor pro zivotvcesku.cz.
Tato kauza je vskutku vodou na mlýn těm, kteří jsou proti pomoci Ukrajině. Česká republika se od začátku válečného konfliktu snaží Ukrajině maximálně pomoci, to ale u některých lidí způsobuje značnou nevoli. Zastávají názor, že by se česká vláda měla více zaměřovat na naše vnitřní problémy. Někteří poukazují i na to, že mnozí ukrajinští uprchlíci jsou spíše ekonomičtí migranti, kteří využívají příležitosti jít za lepším životem na západ.
Pravdou je, že u nás máme vyšší životní úroveň než na Ukrajině, proto sem ještě před válkou mířilo nemalé množství Ukrajinců, kteří se tu snažili vydělat nějaké ty peníze a přilepšit své rodině. Na ukrajinské pracovníky si náš pracovní trh celkem zvykl a už se ozývají hlasy, že pokud by se Ukrajinci vrátili domů, zastavilo by se celé Česko. Alespoň to tvrdí Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
„Řada z nich je ve stavebnictví a průmyslu, ale velmi často jsou také v nemocnicích nebo sociálních službách. Obrovská část nemocnic nebo domovů důchodců by pak neměla pomocný personál,“ tvrdí Prouza. Ubytování, turismus i lázeňství jsou prý na těchto pracovnících závislé. „Dělají práci, kterou Češi už nechtějí. Nevadí jim pracovat manuálně a Ukrajinky jsou navíc zvyklé pracovat na pozicích, které vnímáme jako typicky mužské, například jako jeřábnice,“ říká Prouza.
Momentálně je u nás zhruba 400 tisíc ukrajinských uprchlíků, z toho jich dle údajů Úřadu práce v lednu pracovalo přes 150 tisíc. Podle dat počet pracujících uprchlíků s dočasnou ochranou roste a dle Ministerstva práce a sociálních věcí se uprchlíci začínají naši zemi vyplácet. Většina z nich už má prý zajištěnou práci a ubytování, těch, kteří jdou do nouzového ubytování, je hodně málo. Hlavním státním výdajem na podporu uprchlíků je nyní humanitární dávka, která v roce 2024, tvořila více než polovinu z celkově vydaných peněz. Příjemci humanitární dávky jsou zejména zranitelné osoby, tedy děti, senioři a pečující rodiče.
Zájem zůstat v České republice je veliký. Zhruba 350 tisíc ukrajinských uprchlíků požádalo o prodloužení dočasné ochrany. Měli tak učinit do 15. března, údaje se budou ještě upřesňovat. V přepočtu na tisíc obyvatel je u nás ukrajinských uprchlíků nejvíce v celé Evropě. V dubnu budou moci někteří uprchlíci vyslovit zájem o takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt, díky kterému získají jistotu, že budou moci v Česku zůstat dalších pět let a případně požádat o pobyt trvalý. Podmínky jsou ale poměrně přísné. Zájemce bude muset například doložit, že vydělává 440 tisíc korun hrubého za rok, tedy 36 600 korun měsíčně. V případě dvou osob, například matky s dítětem se částka navyšuje, bude potřeba příjem minimálně 45 800 korun za měsíc.
To dělá vrásky mnoha Ukrajincům, kteří se zde již usadili a z návratu na Ukrajinu mají obavy. Příkladem je Oksana Rak, která žije s dcerami v Teplicích a pracuje v sociálních službách. „Už tři roky jsem na Ukrajině nebyla. Ani jednou. Zvykla jsem si na město, na práci. Kdybych se měla za rok stěhovat, tak nevím, neumím si to představit,“ uvedla pro Seznam Zprávy. Okolnosti útěku z její rodné země jsou pro ni stále citlivé a traumatizující. Do Česka přišla v roce 2022 poté, co na dům, kde žila, spadla raketa a zranila 3 lidi.
A není jediná, komu se zpátky na Ukrajinu nechce. „Je to těžká situace. Problém je, že většina lidí si myslí, že pokud se válka zastaví nějakou dohodou, tak je to jenom dočasná situace a za pár let, až se Rusko vyzbrojí, tak zaútočí znova, protože cílem nebyla Doněcká oblast nebo část Chersonské oblasti. Lidé se bojí, že pokud se vrátí, tak se za pár let zase budou muset sbalit a odjet,“ myslí si Nadiia Ivanova z Člověka v tísni. „Všichni víme, že Ukrajina se bez lidí neobnoví, ale zároveň vidíme ty lidské osudy, vidíme děti, kterým přišla do života významná změna a teď by měla přijít zase další změna,“ doplňuje ji Andrea Krchová, ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.
Pomoc Ukrajině nestojí jen na finanční pomoci. Válkou zdevastovaná země se bude muset vypořádat s vnitřními problémy, s korupcí a s obnovou zničeného území. K tomu bude potřeba hodně práce. Obnova průmyslu bude náročná, bez chybějící pracovní síly to nepůjde. Je třeba, aby v obnovu Ukrajiny věřily nejen země, které Ukrajině pomáhají, ale i samotní Ukrajinci. Bez nich se to nepodaří.
Zdroje:
