Článek
Ve středu 12. února mnohé zaskočil telefonát mezi Trumpem a Putinem. Odhodlání amerického prezidenta ukončit válku na Ukrajině je enormní. Však to také slíbil svým voličům. Měli bychom mít asi důvod k radosti, nicméně u mnohých se objevila jistá pachuť hořkosti. Americký ministr obrany Pete Hegseth totiž uvedl, že Evropa ponese většinu nákladů jakéhokoliv mírového urovnání.
Někteří hluboce polkli. Obnova Ukrajiny vyjde na pořádný ranec. Podle agentury Bloomberg by to EU během dekády mohlo stát dalších 3,1 bilionu dolarů (přes 72 bilionů korun). Nemalou část výdajů bude tvořit obnova ukrajinské armády a náklady si vyžádají i mírové síly o počtu 40 tisíc mužů. Krom toho se musí samozřejmě počítat s rekonstrukcí budov a infrastruktury. Do rozsáhlého rozpočtu se počítají také náklady na obranu a vojenskou mobilizaci Evropy, tedy budování armád členských zemí EU a zvýšení obranného rozpočtu k úrovni 3,5 % HDP. Přebudování obranného průmyslu se jeví jako nutnost. Evropa se musí spoléhat zejména sama na sebe a být připravená na případný konflikt s Ruskem. To bude vyžadovat od evropských vlád spolupráci a nutnost přehodnocení struktury svých rozpočtů. Bude nutná dohoda na společné emisi dluhu.
Pokud Ukrajina získá dostatečné množství finančních prostředků, vzroste ukrajinský průmysl natolik, že se sníží zátěž členských států EU. Pokud nedojde k hospodářskému oživení, mohlo by to ohrozit odolnost Ukrajiny v dlouhodobém horizontu.
Jak je vidět, nejde o drobné částky. Pokud dojde ke scénáři, při kterém Trump ztratí zájem o budoucnost Ukrajiny, zastaví se tím americká vojenská a finanční pomoc. Což je pro Evropu nemilá zpráva, protože by pro ni účet za rekonstrukci Ukrajiny nepříjemně nabobtnal.
Donald Trump, 2016
Aby k tomu nedošlo, měla by dle agentury Bloomberg Ukrajina a EU udržet Trumpův zájem prostřednictvím lukrativních obchodních dohod pro americké firmy, a nejen ty ze zbrojního průmyslu. Jelikož je Trump obchodník, snaží se z celé záležitosti profitovat. Do hledáčku se mu dostaly bohaté zásoby surovin, jako je uran, lithium a grafit. Během návštěvy amerického ministra dostal ukrajinský prezident nabídku dohody, dle které by USA získaly práva na přibližně 50 procent ukrajinských nerostů a tím by se jejich ekonomiky provázaly. Ona dohoda by mohla po válce sloužit jako „bezpečnostní štít“. Trump se v televizi měl vyjádřit, že chce po Ukrajině vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů, aby se Spojeným státům vrátila podpora, kterou jim poskytují. Přitom podle německého hospodářského institutu IfW se částka uvedená Trumpem poněkud liší od toho, co Němci vypočítali. Podle nich USA doposud poskytli Ukrajině pomoc v celkové výši kolem 88 miliard dolarů. Zelenskyj se pokouší vyjednat lepší podmínky, v americkém návrhu postrádá bezpečnostní záruky do budoucna.
Vedle toho se snaží Trump vyjednat, aby evropské země nakupovaly více amerických vojenských systémů. Na první pohled se zdá, že se z dané situace snaží opravdu vytěžit, co se dá. Zatímco jsme se na úkor snížení životní úrovně snažily dostat ze závislosti na Rusku, otočili jsme se s nataženou rukou k USA.
Někoho možná překvapila myšlenka, že bychom měli nést největší díl nákladů spojených s obnovou Ukrajiny, přitom jsme to v roce 2022, pár měsíců po začátku invazi na Ukrajině, považovali za samozřejmé. V té době Evropská komise jasně členským státům EU naznačila, že většinu dlouhodobých nákladů ponese Evropská unie. Ve velkém se hovořilo o založení fondu solidarity. Proběhlo několik schůzek, kde se řešilo jakým způsobem Ukrajině pomoci, ale i o tom, jak zajistit, aby pomoc nebyla zneužita. Není tajemstvím, že se Ukrajina dlouhodobě potýká s prorostlou korupcí a slabou úrovní právního státu. To je jeden z důvodů, proč nebyla doposud Ukrajina přijata do EU. Dlouhodobě je tato země vnímána jako černá díra na peníze.
Už v roce 2015 se řešila pomoc Ukrajině. Bývalý evropský komisař pro rozšiřování a sousedskou politiku Štefan Füle byl tehdy přesvědčen, že je potřeba Ukrajině pomoci k vytvoření nejhlubších reforem, které přispějí k nastolení míru a stability. „Ukrajina peníze potřebuje. Teď máme dvě možnosti: pomoci Ukrajině, nebo jí nepomoci a nechat ji kleknout. Je třeba pomoci tak, aby peníze v černé díře nemizely, a já myslím, že to umíme. Každá z finančních položek, které dáváme k dispozici, sebou nese řadu podmínek, které jsou jasně provázány splněním dohody o přidružení. Ukrajina dostane prostředky, pouze pokud uskuteční reformy. Existuje tedy jasný kontrolní mechanismus,“ uvedl.
Jak vidno, téma pomoci Ukrajině se jeví jako dlouhodobé evropské téma. V roce 2022 zaznívaly hlasy, že bychom se na pomoc napadené zemi měli dívat jako na investici. „Pokud se Evropa bude zásadně podílet na rekonstrukci Ukrajiny, tak to musí chápat jako investice do svého budoucího člena. Investice bychom měli směřovat do země, která má evropskou perspektivu,“ uvedl diplomat Jaroslav Kurfürst.
Česká republika se od začátku válečného konfliktu snaží Ukrajině maximálně pomoci. Česká vláda převzala patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti. Ta je klíčovým hospodářským a průmyslovým centrem země. Pro české podnikatele to představuje zajímavou obchodní příležitost.
Naší vládou byly vydány desítky miliard korun na podporu ukrajinských uprchlíků a napadené země. Peníze vydané na uprchlíky se nám prý vrací v daních a útratách Ukrajinců, kteří zde žijí. Byly také navýšeny investice do obrany a energetické infrastruktury. Museli jsme se vypořádat s hospodářskými škodami. Museli jsme se smířit s koncem levnějších dodávek energií, ztrátou ruského trhu a úbytkem ruských turistů. Mnohé rodiny přišly o část svých úspor díky vysoké inflaci, kterou přiživilo zdražení energií. Díky ruské invazi se potýkáme se zhoršením životní úrovně. Může se zdát, že se máme bídně, když se ale podíváme dopředu, co nás v souvislosti s ukončením války na Ukrajině čeká, nemůžu se zbavit dojmu, že nějakého úbytku našeho blahobytu se ještě dočkáme. Bude to vlastně taková daň za to, že se snad již ruská invaze nebude opakovat.
Ukrajinu čeká hodně práce. Bude se muset vypořádat s vnitřními problémy, s korupcí a s obnovou zničeného území. Obnova průmyslu bude náročná i proto, že Ukrajině chybí značná část pracovní síly. Té pracovní síly, ze které těžíme i my. To, že skončí boje, ještě neznamená, že se vše jak mávnutím kouzelného proutku urovná. Bude to ještě dlouhá cesta spojená s velkými náklady. Pokud se ale Ukrajinu podaří postavit na nohy, možná se nám podaří postavit na nohy i samotnou EU, která se poslední roky zmítá v nestabilitě a nejednotnosti. To, že jsou pro Trumpa nejdůležitější zájmy USA, přeci není překvapivé. Je na čase, aby se EU probudila.
Zdroje:
