Článek
Krize středního věku se může stát každému. Své o tom ví i Zdeněk Svěrák. Zatímco jeho dlouholetý kolega Ladislav Smoljak byl znám svou slabostí pro ženy, Zdeněk Svěrák působil v tomto ohledu jako jeho pravý opak. V roce 1980 měl Smoljak milenecký vztah s Dagmar Patrasovou, pro kterou vymyslel pikantní scénu ve filmu Vrchní, prchni! Stačilo, aby oblečená Dáda nechala po sobě stékat vodu ve vaně a sexsymbol byl na světě. Ženatý Smoljak se vztahem s mladou krásnou herečkou moc netajil. Dle slov Patrasové vztah Smoljaka s jeho manželkou stejně moc nefungoval a byl před rozvodem. Smoljak se následně oženil ještě dvakrát.
Kdoví, co si o počínání svého kolegy myslel Zdeněk Svěrák. Možná nad ním kriticky kroutil hlavou a přitom netušil, že o pár let později bude čelit podobnému pokušení jako Smoljak. V roce 1985 se mu stala osudná role zamilovaného stárnoucího muže Pavla Hynka ve filmu Jako jed. Stejně jako hlavní protagonista ve filmu se i on zamiloval do své o 24 let mladší kolegyně, slovenské herečky Ivony Krajčovičové.
O citovém vzplanutí se před lety rozhovořil režisér filmu Vít Olmer: „Zdeněk byl neherec, takže nám docela nahrálo do karet, že se do Ivony, která ve filmu ztvárnila jeho milenku Julku Tomčányovou, opravdu zamiloval.“ Dodal, že to na něm jeho manželka poznala a měl kvůli tomu doma nejspíš pořádné dusno. „Jednou přišel Zdeněk na natáčení s tím, že jeho Boženka mu zakázala dál hrát. Že prý není žádný herec, ale ty milostné scény že hraje opravdově.“ Zamilovaný Svěrák v tom byl až po uši, jenže krásná herečka jeho lásku neopětovala. „Naštěstí už to bylo na konci filmu, protože Zdeněk to strašně těžce nesl. Dokonce se s ní přestal úplně bavit. Když jsem jim potřeboval něco vysvětlit, dát pokyny, musel jsem to říkat každému zvlášť. Oni spolu vůbec nemluvili,“ prozradil režisér.
Kdyby herečka cítila to, co on, možná by dokonce opustil svou manželku, jako to udělal Bohouš Burda, kterého Svěrák ztvárnil ve filmu Co je vám, doktore? Tento film se točil v roce 1984 a i v něm si po jeho boku zahrála krásná slovenská herečka Ivona Krajčovičová. Tehdy ale neměla na sobě černou paruku, kterou si vyžádal Olmer při natáčení filmu Jako jed.
Po opadnutí emocí hodnotil své pobláznění Svěrák slovy: „Bylo štěstí, že se podařilo najít krásnou slovenskou herečku, která prostě byla výrazný typ. Na muže v mém věku mohla skutečně klidně působit jako jed. Po padesátce to může potkat každého chlapa.“
A ono vskutku se to může stát každému, kdo už má pár let za sebou a myslí si, že už ho v životě nemůže nic moc překvapit. Zvykne si na určitý stereotyp a pak najednou bum bác, objeví se někdo, kdo mu vlije energii do žil, a je vymalováno. A když je to navíc krásná mladá Slovenka, je rozvíření emocí o to divočejší.
Anketa
Zaslechla jsem názor, že slovenské ženy jsou více ženami než ty české. Nemusí prý být za každou cenu tak emancipované, což muže láká. To, jakým způsobem nahlížíme na Slovenky, se promítá i do českých filmů. Slovenské ženy mívají role autentických divošek. „Jsou to všechny ty Táni Pauhofové a Vicy Kerekes české kinematografie,“ říká sociolog Dominik Želinský. Podle něj bývají čeští muži ztvárňováni jako zmatení muži ve středním věku, kteří se nevyznají sami v sobě a požadavcích moderního světa. „Na druhé straně stojí nekomplikovaná slovenská postava, jejímž jediným dějovým účelem je být sexuálním objektem. Stává se buď kořistí české postavy, nebo terapeutickým prostředkem,“ charakterizuje sociolog archetyp slovenských žen v českých filmech. Jako příklad výskytu takovéhoto typu žen uvádí filmy jako Román pro muže a Muži v naději, kde si smyslnou Slovenku zahrála Vica Kerekes. Z tohoto filmu mi utkvěla v hlavě replika Simony Stašové, která hraje podváděnou manželku Bolka Polívky. Její manžel ji tajně roky podvádí, což ona tiše toleruje. Když se o tom dozví její dcera, překvapí ji matčina reakce: „Není důležité, za kým muž běhá, ale ke komu se vrací.“
A možná něco podobného si v té době nakonec řekla paní Božena Svěráková. Klobouk dolů před manželkou pana Svěráka, že tuto situaci ustála. Její manžel po čase vystřízlivěl a uvědomil si, co ve své ženě má. Však jeho žena je také jeho první velkou láskou, kterou zná už od roku 1954. Seznámili se, když jim bylo osmnáct v kině Lucerna. Oba vystudovali pedagogickou fakultu a mají hodně společného. Jeho žena je vždy první osobou, která čte jeho tvorbu. Bývá mu nemilosrdným kritikem. „Hádám se s ní, ale když vychladnu a znovu si to přečtu, většinou jí musím dát za pravdu. Někdy na tom ale sveřepě trvám. Ona také vychytává pravopisné chyby,“přiznal Zdeněk Svěrák. Jsou zkrátka dvojicí, která se skvěle doplňuje a je skvělé, že zvládli ustát tuto krizi a nerozbili manželství, které trvá už od roku 1959.
Zdroje:
