Článek
„Válka je peklo,“ řekl kdysi generál Sherman.
Platí to i o válce na Ukrajině, a obzvláště o jejím subžánru – o videích, na nichž ukrajinští operátoři dronů honí Rusy po zákopu a nakonec je zabijí granátem. Jestli něco ztělesňuje její nesmyslnost, pak právě tohle.
O to větší překvapení pro mě bylo video z devátého května, které takhle nekončí. Tedy aspoň pro posledního ze tří vojáků. Zraněný ruský voják Ruslan Anitin zůstane v zákopu sám a gestem poprosí o milost. Ukrajinci z třetího praporu 92. brigády mu druhým dronem shodí pokyny. Ruslan si pro komunikaci s dronem na místě vymyslí znakovou řeč, kde jedno bliknutí například znamená Ano, dvě bliknutí Ne.
Ukrajinci mají ve vzduchu vždy více dronů, takže by s Anitinem dokázali komunikovat po celou dobu evakuace, i kdyby jednomu dronu došla energie v bateriích. A při záchranné operaci Ukrajinci skutečně o jeden dron přišli, když wagnerovci začali Ruslana Anitina ostřelovat z minometů. Dezertéra se ruské dělostřelectvo snažilo zabít, ale jemu se nakonec podařilo doběhnout za dronem do ukrajinského zákopu a tam se vzdát.
Pokud vás video zaujalo, přeložil jsem vám hlavních body z rozhovoru, který pořídil Vladimir Osečkin z organizace Gulagu.net s ukrajinským operátorem dronu i se samotným Ruslanem Anitinem.
Pilot ukrajinského dronu tvrdí, že se drží pravidla neshazovat výbušniny na ruské vojáky, kteří nejsou ozbrojeni a neprojevují se agresivně.
Ví o situacích, kdy se ruský voják na oko vzdá Ukrajincům, načež jiný ruský voják nastraží léčku a začne střílet a zabíjet ukrajinské vojáky z týlu.
Ukrajinské síly používají drony ke komunikaci s ruskými jednotkami, když padnou do obklíčení ukrajinských vojáků. Rusové tedy dostanou příležitost se vzdát.
Pilot ukrajinského dronu není profesionální voják, ale civilní podnikatel. Do armády se přihlásil 24. února 2022.
Následuje rozhovor s ruským vojákem Ruslanem Anitinem, kterého zachránil ukrajinský dronový tým u Bachmutu.
Ruslan Anitin byl před mobilizací v letech 2015-2022 inspektorem bezpečnostního oddělení ruské věznice, trestanecké kolonie č. 3 v Pskovské oblasti.
Anitin přijel do Bachmutu buď 6., nebo 7. května. Wagnerovci toho moc nenamluvili, ale dávali ruským mobilizovaným vojákům rozkazy. Velení ruské armády nařídilo mobilizovaným, aby se wagnerovcům podřídili.
Byli u Wagnerových jednotek „16“ a „17“. Večer 8. května jeho velitel, zhruba čtyřicetiletý poručík Gruzincev, řekl, že tři lidé musí zaujmout pozice.
Jeden wagnerovec převzal velení nad třemi mobilizovanými, dovedl je k zákopu a řekl jim, že pokud ustoupí, budou zastřeleni. (Osečkina velmi překvapilo, jak se tři vojáci s kalašnikovy nechali komandovat a zastrašovat jedním jediným wagnerovským teroristou.)
Trvalo jim asi 1,5 hodiny, než se v noci na 8. května pod minometnou palbou a bez noktovizoru dostali k zákopu. Další dva vojáci, kteří se v zákopu nakonec zabili, se jmenovali Dmitrij Ivanov a Viktor.
V zákopu Anitin spatřil spoustu mrtvol ruských vojáků, některé jako mleté maso. Některé mrtvoly byly zjevně několik týdnů staré. Anitin měl jen přilbu a samopal AK-47. Nedostal ani dalekohled.
Těla byla v zákopu navršena jedno na druhém. Nejméně 30-40 těl. Některá byla jen poloviční. Viděl tam mrtvoly wagnerovců i ukrajinských vojáků.
Ruští vojáci vyslaní na frontu si musí z uniformy odstranit nášivku s ruskou vlajkou.
Všichni tři byli 9. května zraněni ukrajinskými drony shazujícími výbušniny. Když se Viktor zastřelil a Dmitrij odpálil granátem, Anitinovi došlo, že jeho situace je zcela bezvýchodná.
V zákopu se nedalo nijak krýt a Anitin věděl, že kdyby se pokusil o ústup, zastřelili by ho vlastní vojáci.
Osečkin se ptá Anitina: LDneska je 13. května, jak je tedy možné, že jsi po tom všem naživu?“
Anitin: „Vysílačkou jsme zavolali našim, že jsme všichni zranění, ale odpovědí nám bylo jen rádiové ticho. Dmitrij proběhl kolem Anitina a pak dron shodil granát, jehož střepiny zasáhly Dmitrije do páteře.“
Po smrti obou dalších vojáků Ruslan spatřil dron a snažil se mu naznačit, aby neshazoval žádné výbušniny. Uvědomil si, že dron na něj reaguje – vzdálil se. Ruslan si zapálil a pak se dron vrátil a upustil vzkaz, že chce-li se vzdát, má následovat dron.
Anitin má manželku a čtyřletou dceru. Rodiče už nejsou naživu. Anitin rodině vzkazuje, že ji má moc rád a chce se k ní vrátit. Děkuje Osečkinovi za tuhle příležitost.
Osečkin se zeptá, jak Ruslan navázal komunikaci s dronem pomocí znakové řeči. Ruslan se obával se, že by ho Ukrajinci v zajetí mohli zastřelit nebo mučit. Zeptal se tedy dronu, jestli ho zabijí. Jedno zablikání bude znamenat ano, dvojí ne. Dron odpověděl, že ne.
Osečkin: „Kde jste přišel na to, že Ukrajinci zabíjejí nebo mučí válečné zajatce?“
Ruslan Anitin: „Ruské velení nám řeklo, že přesně to se děje s Rusy, kteří padnou do ukrajinských rukou.“
Osečkin: „Když jste šel za dronem, došlo vám, že se vás Rusové snaží zabít kulomety a dělostřelectvem?“
Anitin: „Ne hned, ale pak jsem si uvědomil, že minometná palba přichází zezadu – z ruské strany.“
Anitin si uvědomil, že jde o něco jako rozkaz Rudé armádě „Ani krok zpátky“. Podle něj na něj vystříleli dva zásobníky z kalašnikova, jeden pás nábojů do kulometu a několik minometných granátů.
V důvěře v ukrajinský dron ale nezakolísal a zoufale se snažil dostat pryč z ruské strany. K ukrajinskému zákopu to měl 20 - 25 metrů. Jakmile se tam dostal, ukrajinští vojáci ho vzali do krytu.
Byl to posun – náhle se stal jasným nepřítelem ruské armády a ta dělala vše pro to, aby ho zabila dřív, než se dostane do bezpečí ukrajinského zákopu.
Anitin nemá ponětí o tom, proč jeho nadřízení poslali tři mobíky do zákopu. Nedokázali by Ukrajincům klást žádný odpor. Velení podle něj vědělo, že všichni tři rychle zemřou.
Ruslan se domnívá, že Rusko nemělo válku vůbec začínat, ale na lidech nezáleží. Tuhle válku ruskému lidu vnutili ti, co jsou u moci.
Ruslan se obrací na Putina: „Takové otázky by se měly řešit kompromisem a jednáním. Válka by se měla zastavit.“
Osečkin: „Kvůli čemu zemřeli Dmitrij a Viktor?“
Anitin: „Zemřeli, protože poslechli.“
Podle Ruslana bylo poslat je do zákopu zločin, pokud velení vědělo, že je posílá na jistou smrt.
Ruslan chápe, že je nyní v Rusku nepřítel lidu, ale chce se nakonec vrátit domů a žít jako před válkou.
Ruslan nechce diskutovat o přístupu své vlády, která s ním zachází jako se zločincem, protože si myslí, že každá vláda by v takové situaci jednala stejně.
Ruslan chce být vyměněn zpět do Ruska.
Osečkin: „Co když vás po takové výměně uvidíme v ruské propagandě s vymyšlenými tvrzeními, že vás Ukrajinci mučili a podobně?“
Ruslan: „Ukrajinci mě přijali příkladně a zacházeli se mnou velmi dobře. Ukrajinské velení vědomě učinilo spoustu rozhodnutí: neshodit na něj granát, odvést ho do bezpečí, zacházet s ním lidsky.“ Ruslan Anitin vyjadřuje vděčnost ukrajinskému operátorovi dronu, velení a ukrajinským vojákům, kteří ho přijali v zákopu.
Před svým zázračným úprkem do zajetí strávil Ruslan na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny asi osm měsíců. Osečkin: „Viděl jste na Ukrajině ,fašisty‘ a ,nacisty‘, o kterých mluví ruská propaganda?
Ruslan: „Za celou dobu po nich neviděl ani stopu.“
Anitinův vzkaz všem Rusům: „Myslete hlavou.“ Ruslan přišel na ukrajinskou půdu s kalašnikovem, a přesto mu Ukrajinci zachránili život. Ruslan jim vzkazuje: „Je mi to moc líto a pravděpodobně jsem měl na vybranou, ale tehdy jsem si to nepřipustil.“
Ruslan počítá s tím, že v Rusku půjde do vězení, pokud na něj budou tlačit, aby po případné výměně válečných zajatců znovu vzal do ruky samopal a bojoval na Ukrajině.
