Článek
Spánková paralýza pravidelně trápí zhruba pět procent lidské populace a dochází k ní nekontrolovaně. Lidský mozek během spánku prochází celkem čtyřmi fázemi, z nichž je REM fáze jedna z nejdůležitějších, jelikož se tělo energizuje. V této fázi mozek z celého spánkového cyklu pracuje nejvíce a mimo jiné zpracovává emoce. Proto lidé během spánkové paralýzy pociťují ohromný nával strachu a úzkosti, což rozhodně není příjemný zážitek. Nejčastěji k ní dochází, když neurony mozku zůstanou hyperaktivní při přechodu z REM spánku do probuzení. Mozek se snaží probudit, ale zároveň zůstává ve fázi snění. Mnoho lidí není v tu chvíli schopno rozeznat realitu od snu. Já mám trochu jinou osobní zkušenost. Věděl jsem, že jsem v děsivém snu, ale probudit jsem se i přesto nedokázal.
K negativní emocím se člověk nemůže v průběhu paralýzy hýbat a má pocit tíhy převážně v oblasti hrudníku. Já osobně bych to přirovnal ke stavu podobnému panické atace, kdy člověk pociťuje tlak na hrudi převážně u srdce a těžkopádně se mu dýchá. To je způsobeno tím, že je tělo paralyzováno glycinem a kyselinou aminomáslovou. Obě látky využívá, aby minimalizovalo možnost pohybu svalů během zmíněné REM fáze spánku a my si tak nevědomě neublížili. V mém případě byl pocit tíhy způsoben temnou postavu, jenž mi na hrudníku seděla, nebo klečela. Respektive tuto postavu si moje mysl vykreslila ve fázi spánku mezi sněním a bděním. Jedná se o jev, o kterém hovoří mnoho lidí, jenž spánkovou paralýzu zažili. Dokonce při ní můžete vidět temnou postavu kdekoliv ve vaší blízkosti, anebo můžete slyšet blížící se kroky neznámé entity.
Mnoho lidí během spánkové paralýzy spatřilo děsivého muže s kloboukem
V moderní kultuře je ona temná postava popisována jako temný muž kloboukem, jaký se nosil v první polovině 20. století. Má být vysoký asi dva metry a není mu vidět do tváře, což mohu potvrdit. Klobouk jsem sice neviděl, ale temnou postavu, respektive její obrysy ano. Výšku potvrdit nedokáži, jelikož při mém zážitku, jak jsem již zmínil, na mě postava seděla, nebo klečela. Každopádně jsem měl pocit, že jsem naprosto bezmocný a ona postava se mi vysmívá a může si se mnou dělat co chce. O pocitu absolutní bezmoci hovoří každý, kdo spánkovou paralýzu zažil. Dle některých paranormálních teorií se má jednat o duchovní zjevení a případného ochránce dané osoby. Dle další teorie má jít o démona, který získává energii ze strachu lidí. Což by dle mé osobní zkušenosti odpovídalo více.
Spánková paralýza je fenomén, který tu s námi je a bude. Vysvětlení pro něj existuje mnoho a záleží na tom, čemu věříte. Z čistě fyziologického hlediska je paralýza způsobena poruchami spánku a naše mysl si s námi prostě jenom hraje. Pokud jí trpíte, tak vás zklamu, jelikož zbavit se jí nedá. Někteří lidé, třeba trpící třeba narkolepsií, ji mají předurčenou geneticky. Nicméně se paralýze dá předejít, a to správnou spánkovou hygienou. Spouštěčem je často nepravidelný spánek, užívání návykových látek včetně alkoholu a také nadmíra stresu. O spánek je dobré se starat, chodit spát pravidelně v určitou hodinu a naučit se relaxovat. V dnešní technologické době, můžete snadno svůj spánek, hlavně REM fázi, sledovat a vyplatí se to. Nedostatek REM spánku často vede ke snížení schopnosti učit se, oslabení paměti a emoční nestabilitě.
