Do lékáren dorazilo dalších dvacet tisíc balení dětských antibiotik

V první řadě bych chtěl říci, že pro zajištění dostatku léků děláme absolutní maximum. Jako lékař, ministr, ale koneckonců i jako táta čtyř dětí a dnes už i dědeček mám zvládnutí výpadku léků jako absolutní prioritu.

Přes 400 tisíc balení dětských Nurofenů a statisíce balení antibiotik
Koordinované úsilí ministerstva a speciální pracovní skupiny, kterou jsem zřídil a vede ji můj náměstek Jakub Dvořáček, si může připsat další úspěch. V prosinci se nám podařilo získat 340 tisíc balení dětského sirupu Nurofen. Tento týden očekáváme dalších 90 tisíc balení tohoto léku. A nyní se podařilo urychlit dodávku 20 tisíc balení dětských penicilinových antibiotik. Celkem tak úspěšná jednání vedla k zajištění či urychlení dodávek více než 400 tisíc balení dětského sirupu Nurofen a statisíců balení antibiotik. Rovněž jsme zintenzivnili komunikaci se zástupci lékařů pro dospělé a pediatrů. Pravidelně je informujeme o dostupnosti léčiv a alternativách k nedostupným léčivům.

Co je důvodem nedostatku léků?
Pomůže nám i fakt, že jsme již za vrcholem letošní mimořádně silné vlny respiračních a chřipkových onemocnění. Jak jsem psal v předcházejících textech, poslední měsíce byly takovým farmaceutickým pátkem třináctého. Svou roli sehrálo několik faktorů. Z těch klíčových zmíním pokračující problémy v dodavatelských řetězcích, uzavírání továren vyrábějících léčivé látky v Číně, oslabenou imunitu lidí po dvou letech lockdownů a konečně také špatný odhad výrobců léčiv. Ti produkci plánují šest až osmnáct měsíců dopředu. Když se ukázalo, že letošní vlna chřipky a dalších onemocnění bude silná, nešlo s tím na straně výroby mnoho udělat. Léky chybí po celé Evropě.

Systémové řešení připravujeme
Současná situace ukázala na nutnost systémovějšího řešení. Připravujeme novelu zákona o léčivech, která kromě jiného dá výrobcům léčiv povinnost držet zásoby léčiv tak, aby v případě výpadků byl čas na jejich řešení. Už koncem minulého roku Parlament schválil naši novelu, díky které je možné stanovit úhradu léčivům dodaných v rámci mimořádných dodávek ze zahraničí, což jsme také obratem využili. Problémem se zabýváme i na evropské úrovni. Téma jsme otevřeli již během našeho předsednictví loni v prosinci a pokračujeme i tento rok. Švédské předsednictví ví, že se jedná o celoevropský problém a jsme v úzkém kontaktu, aby se nám podařilo situaci stabilizovat.

Na obhajobu očkování
Očkování proti chřipce je v tuzemsku takovou vakcinační popelkou. Každoročně jej využívá necelá desetina populace. To je v porovnání s okolními zeměmi zoufale málo. Důvodem je nejspíš podceňování chřipky jako takové a její zaměňování s nachlazením, lidově řečeno rýmou. Faktem je, že vakcína pomáhá organismu bojovat s virem, což v důsledku vede i k tomu, že je menší pravděpodobnost, že pacient bude potřebovat léky proti sekundární infekci.

Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří se na řešení podílejí, a to včetně lékárníků a lékařů, kteří jsou často „v první linii“ a radí pacientům, jak postupovat ve chvíli, kdy konkrétní lék chybí. Spolu s náměstkem Jakubem Dvořáčkem, zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, lékárníků, lékařů a zástupci farmaceutického průmyslu budeme hledat taková řešení, aby k výpadkům podobného rozsahu nedocházelo.

O tomto tématu už jsem psal zde: