Článek
Při své návštěvě Krakova jsem, v kryptě Kostela sv. Petra a Pavla, objevil nenápadný sarkofág, s ještě nenápadnější tabulkou, která ovšem ukrývala, aspoň pro mě, neočekávané sdělení - ve společném sarkofágu jsou, od roku 2019, uloženy urny se zeminou z míst spojených s úmrtím nebo pohřbem tří polských matematiků / kryptografů, kteří prolomili kód německého šifrovacího stroje Enigma. Jsou to matematici Marian Rejewski, Jerzy Różycki a Henryk Zygalski. V případě Jerzy Różyckého jde jen o symbolické uložení, neboť zahynul při potopení lodi v roce 1942 a jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.
Tabulka z krypty Kostela sv. Petra a Pavla v Krakově
Enigmu prolomili Poláci?
ANO! Alan Turing, kterému se připisuje prolomení kódu Enigma, byl „jen“ pokračovatel díla těchto tří polských matematiků. Tímto ovšem jeho zásadní podíl na dalším prolamování kódů Enigmy nechci nijak znevážit.
Ovšem Poláci byli první, kdo už před(!) druhou světovou válkou rozluštil německou vojenskou komunikaci zašifrovanou pomocí strojů Enigma a jejich práce vytvořila základ pro pozdější prolamování kódu v britském kryptologickém centru v Bletchley Park.
Sir Dermot Turing, synovec Alana Turinga, autor knihy „X, Y & Z: The Real Story of How Enigma Was Broken“, tedy knihy o skutečném příběhu o prolomení kódu Enigmy, v rozhovoru pro polské rádio řekl: „Britové by bez Poláků nikdy neudělali krok vpřed. Chtěl jsem popsat příběh tak, aby byl lépe známý, zejména v Británii. Pokud jde o prolomení kódu, tak ve srovnání s Brity byli Poláci o šest nebo sedm let napřed. “
Co byla Enigma?
Byl to přenosný šifrovací stroj, který vynalezl Němec Artur Scherbius a 23. února 1918 si jej nechal v Berlíně patentovat.
Produkce Enigmy firmou Scherbius & Ritter byla původně zaměřena na velké společnosti, které chtěly šifrovat svá obchodní sdělení. Teprve v únoru 1926 byla Enigma použita v německém námořnictvu a v případě pozemních sil byla Enigma implementována až v červenci 1928.
Zjednodušeně se jednalo o rotorový šifrovací stroj založený na kombinaci elektrického a mechanického systému. Při psaní na klávesnici kódovacího stroje se sady rotorů (rotujících disků) s každým stiskem klávesy pootočili, čímž docházelo k šifrování textu.
Takto vytvořené šifry byly, v té době, považovány za neprolomitelné.
Jak to bylo s jejím prolomením?
První polské pokusy o dešifrování „Enigmy“ začaly už v roce 1928. Ukázalo se, že jsou neúčinné, a tak polské úřady požádaly o vytvoření týmu pro dešifrovací práce. Tým vedl profesor Zdzisław Krygowski (Matematická fakulta Univerzity v Poznani). Byl to on, kdo zorganizoval tajný kurz akademické kryptologie a z 20 účastníků vybral právě Rejewského, Różyckého a Zygalského, jejichž cílem bylo prolomit německé šifry.
Britové si mysleli, že klíčem k prolomení německých kódů je použití lingvistů. Poláci si ale uvědomili, že klíčem k určení vzorců kódu je matematika. Metody, které polští matematici vyvinuli, nakonec vedly k tomu, že do roku 1938 dokázali dešifrovat 75 % německých přenosů Enigmy.
Nicméně v roce 1938 Němci vylepšili (v dnešním pojetí upgradovali) své stroje Enigma, což znamenalo, že rozsah dat potřebných k prolomení kódů byl mimo možnosti Poláků. Byli tak nuceni hledat pomoc zvenčí.
Dne 25. července 1939, kdy bylo zřejmé, že německá invaze do Polska je nevyhnutelná, se zástupci britských a francouzských zpravodajských služeb setkali se svými polskými protějšky v jejich centrále v Pyrách u Varšavy. K naprostému úžasu Britů a Francouzů jim byl předán stroj Enigma, který Poláci dokázali sestavit a další kódovací zařízení a materiály, které byly potřebné pro čtení německých šifer.
Toto neocenitelné know-how dalo kryptografům z Bletchley Parku informace, které potřebovali k prolomení stále sofistikovanějších německých kódů během války, což je schopnost, o které se všeobecně věří, že zkrátila válku o 2 až 3 roky, čímž došlo k záchraně tisíců lidských životů, i k podstatně menším materiálním škodám.
Navzdory zásadní práci Poláků byla jejich role do značné míry ignorována a kolem Alana Turinga byl vytvořen „kult osobnosti“, který k polským kryptografům nebyl spravedlivý.
Bletchley park
Jak to s polskými kryptografy bylo dál?
V září 1939 byli matematici evakuováni do Francie (přes Rumunsko), kde pokračovali ve spolupráci s Brity a Francouzi. Kvůli kapitulaci Francie (červen 1940) byli znovu přemístěni, ale po několika měsících se vrátili do Vichistické Francie, kde pokračovali v práci.
Po Německé okupaci celé Francie, se Rejewski a Zygalski dostali přes Španělsko, Portugalsko a Gibraltar do Velké Británie. Jerzy Różycki zemřel za nevyjasněných okolností v lednu 1942 při potopení lodi „Lamoricière“ ve Středozemním moři a jeho tělo se nikdy nenašlo. Příběh Zygalského a Rejewského byl méně tragický. Oba pokračovali v práci na luštění německých šifer v jednotce Polské armády ve Velké Británii. Henryk Zygalski zemřel 30. srpna 1978 v Liss (Velká Británie) a Marian Rejewski 13. února 1980 ve Varšavě.
V roce 2000 byli Rejewski, Różycki a Zygalski posmrtně vyznamenáni druhým nejvyšším polským státním vyznamenáním pro civilní osoby - Krzyżami Wielkimi Orderu Odrodzenia Polski.
Senát Polské republiky je v roce 2012 vyznamenal zvláštním usnesením, kterým uznal tyto tři kryptografy za hrdiny druhé světové války.
V roce 2014 je ocenila svým prestižním oceněním Milestones i mezinárodní organizace IEEE .
Zdroje:
https://www.britishpoles.uk/how-the-polish-mathematicians-deciphered-and-handed-over-the-enigma-code-to-french-and-british-allies/
https://cyberdefence24.pl/technologie/cybermagazyn-enigma-i-legendy-polskiej-kryptologii
