Článek
Láska mě bolí za konečky prstů, když řeka přináší ti nové duše.
Kdy zas s tebou v jedno srostu?
Lva srdce den za dnem kluše, láska mě bolí za konečky prstů.
A stíny srdcí z hladin opadají, šepot na uvítanou být Bohem.
Meč drží jen v starých bájích.
Ti, co mají srdce v mnohém a stíny srdcí z hladin opadají.
Holubi hřející na pilíři mostu v paprscích svá pírka šedivá.
A srdce země, čeká, že srostu.
Mrtvolu lva zvolna zahřívá, holubi hřející na pilíři mostu.
Už zítra, přijdou hosti na víno a my netoužíme po přestřelce.
A jak tehdy ptám se: družino?
Štít ctitelce a meč na vetřelce, už zítra, přijdou hosti na víno.
Přátelství je nejsilnějším poutem mezi lidmi. Je základem pro sounáležitost a harmonii ve společnosti.
Legenda o Bruncvíkovi a jeho lvu je hezkým symbolem českého ducha. Je to příběh o přátelství a síle dobra. A o odvaze dělat správné věci.
