Křižovatky České republiky: J. A. Baťa vs. Fiala & Babiš

V pátek 1. září 2023 vystoupil předseda vlády Petr Fiala na konferenci Česko na křižovatce – Vize a strategie pro dalších 30 let se zahajovacím projevem, ve kterém představil střednědobé vize směřování ČR.

Premiér zmínil šest oblastí, které by mohly zásadně změnit naši zemi. Zdůraznil také, že ČR může opět patřit mezi nejvyspělejší země světa, pokud v následujících letech dokáže naplno využít svou geografickou polohu, ekonomický a lidský potenciál tak, aby se z ní stala opravdová hlavní křižovatka Evropy.

Překvapivě nebo možná nikoli, tyto priority nejsou ničím novým. Již v roce 1937 je shrnul do své knihy Jan Antonín Baťa, vizionářský podnikatel a po smrti Tomáše Bati i majitel Baťova koncernu. Kniha se jmenovala „Budujme stát pro 40 000 000 lidí“. V této knize navrhoval řadu opatření a projektů, které by měly vést k rozvoji Československa jako moderního a prosperujícího státu. Baťa se zabýval stejnými oblastmi jako Fiala: dopravou, energetikou, vzděláním a vědou, ekonomikou, geopolitikou a státem. Navíc se věnoval i informačním technologiím, které považoval za důležité pro rozvoj země.

Srovnání mezi projevem Fialy a knihou Bati ukazuje, že oba autoři si uvědomovali stejné problémy a možnosti České republiky. Oba chtěli dobudovat dopravní infrastrukturu, která by propojila Československo s okolními zeměmi. Oba chtěli dostavět energetické zdroje, které by zajistily energetickou soběstačnost. Oba chtěli rozvíjet školství, vědu a inovace, které by podporovaly talenty a konkurenceschopnost. Oba chtěli zlepšit metody v těžbě nerostných surovin a rozšířit řemesla a obchod. Oba chtěli využít geografickou polohu ČR jako spojnice mezi západní a východní Evropou. A oba chtěli modernizovat státní správu, snížit daně a byrokracii, zjednodušit daňové předpisy a zajistit podnikatelům právní jistotu.

Proč se tedy dnes premiér snaží vyvolat zdání tvorby nové vize, když by stačilo přihlásit se k odkazu J. A. Bati a pokračovat v jeho práci? Je možné, že premiér Fiala si není dostatečně vědom historických souvislostí a inspirací svých návrhů. Nebo je možné, že premiér Fiala si je vědom odkazu J. A. Bati, ale nechce ho explicitně uznat, protože by to mohlo znamenat ztrátu politického kapitálu? Ať už je pravda jakákoliv, je zřejmé, že vize České republiky pro následujících 30 let není ničím originálním, ale spíše jen opakováním a aktualizací starých nápadů J. A. Bati.

Není to ale jen předseda vlády Fiala, kdo se snaží vytěžit z odkazu J. A. Bati. Již před ním to udělal bývalý premiér Andrej Babiš, který v roce 2017 vydal knihu „O čem sním, když zrovna spím“. V této knize popisoval svou vizi České republiky v roce 2035, která by měla být takřka ideálním státem. Babiš sliboval dálnice, které samy telefonují do hotelu, že jste cestou uvízli v zácpě. Špičkoví odborníci z praxe, kteří učí motivované děti. Učitelé s platy byznysmenů. Lidé zůstávají na venkově, kam vedou vysokorychlostní tratě, a ještě rychlejší internet, který bude zdarma.

Babišova kniha není opět ničím novým. I on se opírá o nápady a projekty J. A. Bati, kterého dokonce cituje na začátku své knihy: „Je to moje vize České republiky v roce 2035. Možná vás to překvapí, ale zatím jsem první politik v naší zemi, který něco takového napsal. Poslední, kdo to udělal, byl Jan Antonín Baťa, když napsal Budujme stát pro 40 000 000. Od té doby nikdo.“ Tímto Babiš nejen přiznává svou inspiraci Baťou, ale také se tím záměrně snažil vyvolat dojem kontinuity a sám se napasoval do role Baťova „pokračovatele“.

Avšak na rozdíl od vizí J. A. Bati, které byly zcela reálně podložené stoupajícími hospodářskými výsledky Československa, jež dělaly z naší země v třicátých letech světovou ekonomickou velmoc, a které přervala až druhá světová válka, Babišovy sny jsou utopické a nerealistické. Babiš ani nevysvětluje, jak chce dosáhnout svých cílů, ani kolik by to stálo. Také zcela ignoruje sociální a politické problémy České republiky, jako jsou korupce, nerovnost nebo populismus. Je pouhým marketingovým tahem než seriózním programem.

Z mého srovnání mezi projevem předsedy vlády Petra Fialy, knihou bývalého premiéra Andreje Babiše a knihou podnikatele a vizionáře Jana Antonína Bati vyplývá, že současní politici se sice rádi nechávají inspirovat starými nápady, které však nejsou schopni zrealizovat. Baťova vize Československa byla založena na reálných hospodářských výsledcích a konkrétních projektech, které měly z naší země udělat moderní a prosperující stát. Baťa se neomezoval jen na slova, ale chtěl činy. Jeho vize byla přerušena válkou a poté komunistickým převratem.

Fialova a Babišova vize jsou naopak pouze slovními hříčkami. Fiala i Babiš se snaží vyvolat dojem, že mají nové a originální nápady, ale ve skutečnosti jen opakují a aktualizují ty Baťovy. A také nevysvětlují, jak chtějí dosáhnout svých cílů, ani kolik by nás to stálo.

Je jedno, kolik mají ty, které vize stránek anebo kolik vládních strategických výborů k nim založíte, ale jak konkrétní z nich udělají politici projekty, které zrealizují. V případě J. A. Bati šlo skutečně o vize, protože se chystal k jejich naplnění přibrat celou politickou a hospodářskou sféru tehdejšího Československa. To bychom čekali od skutečných stratégů – politiků.

V prvé řadě by měli umět problém, který před nimi a společností leží, pojmenovat, navrhnout jeho zcela konkrétní řešení a vyřešit jej. A to úspěšně vyřešit. Úspěšně znamená rychle, efektivně a s velkým sociálním a hospodářským dopadem pro obyvatele. A ne jenom komentovat 86 let staré nápady, které vydávají za svoje a nic reálně neměnit.

Ale to chce zřejmě vyměnit tyhle „věčné vizionáře“ za naprosto jiné politiky, že?

Zdroje: