Článek
Jakékoliv příručky pro lepší život či seberozvoj vám vychrlí tucty návrhů, co máte a musíte zlepšit, abyste se stal tím či oním. Integrita. Inteligence. Poctivost. Odhodlání. Diplomacie. Odhodlání. Otevřenost. Intuice. Schopnost naslouchat. Vášeň. loajalita. Trpělivost. Odvaha. Empatie. Etika. Předvídavost. Ohleduplnost. Pevnost. Neúnavnost. Optimismus. nezávislost. Takt. Bystrost. Charisma osobního kontaktu. Humor?
No a tuna takovýchto předpokladů vás v tom chtít se třebas jednou politikem stát rázně zabrzdí. Co když to tak není? Moje osobní dlouhodobá zkušenost se ustálila na několika vybraných bodech, které jsou podle mého názoru těmi „správnými“. Jsou to:
1. Umět naslouchat.
2. Umět být pozitivně naladěný.
3. Delegovat a efektivně spolupracovat.
4. Nalézat řešení pomocí kreativity.
5. Umět být i s rozvojem AI autentický.
Protože když nasloucháme, dozvíme se víc, než když vyžadujeme informace tvrdě a nekompromisně. Nasloucháním taktéž dáváme respekt a úctu těm, s nimiž jednáme a komunikujeme.
Pozitivním přístupem k problémům se nezdržujeme hledáním všech možných důvodů, proč to či ono nejde a tím směřujeme veškerou energii k nalezení konstruktivního řešení. Tady a teď. A ne až za dva roky.
Když delegujeme, rozprostíráme váhu problému na všechny lidi kolem sebe nebo v týmu a tím dosahujeme jejich větší schopnosti snést zátěž, se zachováním schopnosti akcelerace a odpovědi. A současně tím tým chráníme před přetížením jeho jednotlivých součástí. Delegováním dostáváme z lidí to nejlepší a zároveň se mezi vámi navzájem buduje a posiluje to nejdůležitější = důvěra.
Kreativita je základním prvkem toho, aby se nacházela řešení, o kterých v této chvíli ještě nikdo netuší, že by mohla vůbec existovat. Umět překročit hranice a posouvat je směrem k možnému. Kreativními se můžeme stát, když do toho, co chceme dosahovat dokážeme promítnout jednu emoci – radost.
Nespoléhat se i této době na to, že marketing, studie či průzkumy udělají většinu práce za politiky a oni se pak jen přizpůsobí tomu, jak si veřejnost přeje, aby vše fungovalo. Tak jako to např. dělá hnutí ANO. Nejprve se udělá průzkum a až následně se zaujme stanovisko. Politik musí být ochoten dělat správné věci a mít k nim odvahu. Ne se jen stát figurkou ve hře, v níž ani netuší, kdo tahá za nitky.
A jak to může vypadat na příkladu v reálné politice a na konkrétních lidech?
Umět naslouchat znamená být schopen vnímat a porozumět obavám a očekáváním lidí a zareagovat na ně adekvátně. Příkladem politika, který tuto hodnotu projevoval, je Barack Obama, bývalý prezident USA, který je znám svou schopností naslouchat různým názorům a hledat společnou řeč. Příkladem politika, který tuto naopak hodnotu porušuje, je rovněž americký politik, a to Donald Trump, který je právě často kritizován za svou aroganci a neochotu naslouchat odborníkům nebo opozici.
Umět být pozitivně naladěný je o tom, být schopen vidět pozitivní stránky věcí a inspirovat ostatní. Příkladem politika, který tuto hodnotu projevoval, by mohl být Winston Churchill, bývalý premiér Velké Británie, který byl známý svou nezlomnou vůlí a optimismem v době druhé světové války. Příkladem politika, který tuto hodnotu porušuje, by mohl být Kim Jong-un, současný vůdce Severní Koreje, který je známý svou represí a strachem, který šíří mezi svými lidmi.
Delegovat a efektivně spolupracovat hovoří o schopnosti rozdělit práci mezi své spolupracovníky a podporovat je. Příkladem takového politika, je Angela Merkel, bývalá kancléřka Německa, která byla známá svou schopností vést velmi pestrou koaliční vládu a spolupracovat s ostatními evropskými lídry. Příkladem politika, který tuto hodnotu porušuje, by mohl být Vladimir Putin, současný prezident Ruska, který je známý svou autoritářskou vládou a konfrontačním postojem ke všem ostatním, kdo s ním, jakkoliv nesouhlasí.
Nalézat řešení pomocí kreativity znamená být schopen překročit své hranice a posouvat je směrem k možnému. Příkladem politika, který tuto hodnotu projevil, by mohla být Jacinda Ardern, bývalá premiérka Nového Zélandu. Ardern se stala známá svou kreativní schopností reagovat rychle, a přitom efektivně na krize, jako byl teroristický útok v Christchurchu nebo pandemie koronaviru. Oproti tomu příkladem politika, který o kreativitě nikdy neslyšel, by mohl být Nicolás Maduro, prezident Venezuely, který je známý svou neústupností a neochotou změnit svůj zastaralý model vlády.
A umět být i s rozvojem AI autentický? Finská premiérka Sanna Marin byla v tomto směru jednou z prvních političek, co skutečně odrážejí autenticitu dnešní doby. Se vším všudy. A naproti příkladem politika, který tuto hodnotu porušuje, je Boris Johnson, bývalý premiér Velké Británie, který byl častěji, než je pro politika zdrávo přistižen při lhaní a klamání veřejnosti.
Politika není jen záležitostí politiků. Je záležitostí nás všech. Pokud chceme mít vliv na to, jakým směrem se bude ubírat naše společná budoucnost, musíme se více zapojovat do politického dění. Musíme hlasovat, diskutovat, protestovat, podporovat nebo kritizovat. Musíme být prostě aktivní a informovaní občané.
A musíme hledat a podporovat především ty politiky, kteří jsou autentičtí a pozitivní. A musíme být také autentičtí a pozitivní my sami. Politika není jen problém těch, kterým jsme dali svůj hlas. Je to také příležitost, jak tento hlas zužitkovat ve prospěch nás všech.
A to není málo, nemyslíte?
Zdroje:
- The Good Politician and Political Trust: An Authenticity Gap in British Politics?
- 12 Essential Skills Politicians Need
- Who Wants To Be a Politician? Basic Human Values and Candidate Emergence in the United Kingdom
- The Power Of Positivity In Leadership
- 8 Ways Leaders Delegate Successfully
- Why Most Leaders Need to Shut Up and Listen