Článek
Někdo nás zatáhl do umělého konfliktu, šokoval Lavrov 2.3.2022 v médiích. Podle Lavrova je možné, že bylo Rusko do konfliktu záměrně vylákáno.
Tak zkusme si ty „lákaly“ ruských válečných operací najít a pojmenovat:
- 1904 až 1905 - válka s Japonskem o nadvládu nad Mandžuskem a Korejským poloostrovem
- 1917 až 1921 - válka proti Ukrajině a jejím snahám o nezávislost
- 1918 - invaze do Ázerbájdžánu
- 1918 - invaze do Finska
- 1918 - obsazení Běloruska
- 1918 - obsazení části Moldavska
- 1918 až 1920 - válka proti Lotyšsku
- 1918 až 1920 - válka proti Estonsku
- 1918 až 1919 - válka proti Litvě
- 1918 až 1920 - válka v Osetii
- 1919 až 1921 - invaze Ruska do Polska (Rusko-polská válka)
- 1920 - invaze do Ázerbájdžánu
- 1921 - invaze do Gruzie
- 1921 - invaze do Mongolska
- 1921 - potlačení arménského povstání
- 1921 až 1922 - potlačení povstání v Karélii
- 1924 - další vojenský zásah proti gruzínským nacionalistům
- 1929 - první vojenská intervence v Číně
- 1937 - druhá vojenská intervence v Číně
- 1937 - invaze do Ázerbájdžánu
- 1938 - znovu napadení Japonska
- 1939 - invaze do Polska
- 1939 až 1940 - přepadení Finska (tzv. Zimní válka)
- 1940 - anexe Estonska
- 1940 - anexe Lotyšska
- 1940 - anexe Litvy
- 1941 - invaze do Iránu
- 1941 až 1944 - pokračování ruské válka proti Finsku
- 1941 až 1945 - využití důsledků 2. světové války, jako záminky k obsazení východní Evropy, střední Evropy a Balkánu
- 1944 - anexe Tuvy
- 1944 - vpád do Albánie
- 1944 - válečné operace na čínské hranici
- 1944 až 1956 - vojenská intervence v Pobaltí
- 1950 až 1953 - vojenská účast v Korejské válce
- 1953 - krvavé potlačení povstání v NDR
- 1956 - krvavá vojenská intervence v Maďarsku
- 1960 - aktivní účast na válce v Laosu
- 1955 až 1961 - aktivní účast na válce ve Vietnamu
- 1962 - vojenský podíl na operacích v Alžírsku
- 1968 - krvavá invaze do Československa
- 1969 - znovu napadení Číny - ostrov Damanskij
- 1969 až 1970 - vojenská podpora egyptských islamistů proti Izraeli
- 1970 - aktivní účast na válce v Kambodži
- 1971 - ruská vojenská účast v indo-pákistánském konfliktu
- 1972 - aktivní účast na válce v Bangladéši
- 1974 až 1990 - vojenská účast ve válce v Eritrei
- 1975 až 2002 - intenzivní vojenská podpora zrůdných režimů v občanské válce v Angole
- 1977 až 1978 vojenská účast ve válce mezi Etiopií a Somálskem
- 1979 až 1989 masivní invaze do Afghánistánu a následná válka
- 1988 - invaze do Ázerbájdžánu
- 1991 - zásah vojsk v Litvě a Estonsku
- 1991 - invaze do Gruzie
- 1992 - nová invaze do Gruzie
- 1992 - bombardování Ingušska
- 1992 - ruská vojenská intervence v Moldavsku
- 1992 - nová vojenská intervence ve východní Osetii
- 1992 až 1997 - vojenská intervence v Tádžikistánu
- 1993 - vojenská účast v gruzínské občanské válce
- 1994 - opět Ázerbájdžán
- 1994 - opět vojenský zásah v Dagestánu
- 1994 až 1996 první válka v Čečensku
- 1998 - znovu Gruzie - Abcházie
- 1999 - znovu Dagestán
- 1999 až 2009 - druhá válka v Čečensku
- 2008 - válka v jižní Osetii, napadení Gruzie
- 2009 - další vojenské intervence na severním Kavkaze
- 2014 - anexe Krymu, invaze na východní Ukrajinu
- 2016 - bombardování Sýrie a obsazení několika klíčových míst (vojenská přítomnost dodnes)
- 2022 - celoplošné agresivní napadení Ukrajiny
Velmi často se různé zdroje snaží vykreslit západní svět jako zdroj všeho zla. Válka je zlo největší, pro všechny zúčastněné. Ale neustálým obviňováním jedné či druhé strany se nedosáhne ničeho. Bylo by však dobré si povšimnout jednoho rozdílu.
Zatímco západní státy a USA prošly imperiálním stádiem vývoje jejich společenského systému a zanechaly za sebou mnoho válek vedených o území a kontrolu nad ním, v této chvíli je většina z těchto území svobodná a má svou vlastní státní strukturu.
Když se podíváme na ruské dějiny od počátku ruské státnosti, tak už od Moskevského knížectví vidíme, že jsou prorostlé imperiální myšlenkou. Ta Rusko doprovází ve všech stadiích jeho státnosti, ať už to bylo carství, Ruské impérium nebo Sovětský svaz, jehož podstata byla také imperiální, jen forma byla trošku jiná - komunistická.
Současné Rusko navázalo na sovětskou i carskou imperiální myšlenku. Lidé, kteří se po první dekádě existence samostatného Ruska zmocnili moci v Kremlu, jsou bývalí aparátčíci KGB, nostalgici toužící po imperiální myšlence, a jsou pro ni ochotni zastavit všechny demokratické a dekomunizační proměny v Rusku. Za jakoukoliv cenu.
A to je to, co už se k nám nesmí nikdy vrátit v jakékoli podobě.
Zdroje:
