Článek
Jsou různé typy vůdců. Jedni se inspirují marketingovou strategií velkých korporací a snaží se, pokud možno velmi automatizovaně, AI efektivně a PR-ově, oslovit co nejvíce lidí. To jsou často převlečení pozitivisté (ANO), kteří čekají na to, že jim druzí odevzdají svou svobodu v rozhodování, za pozitivní sliby. Nikoliv skutky.
Další se od tohoto mainstreamu snaží rozhodně distancovat. Přehnanou a negativistickou rebelií všeho proti všem. Všechno je pro ně špatně (NE). Marketing je pro ně zlo, kterým si slušný člověk přece nebude špinit ruce.
Podle mě existuje ještě třetí cesta. Jde o to být autentickým. Autenticita je podle mě v podstatě všechno, co dělám. Jak dokáži milovat svého partnera i děti, i to jakým způsobem dokáži oslovit lidi kolem sebe, jak komunikuji s lidmi v práci. A jak to může fungovat?
1. Umožňuji užitek.
Až do současnosti svět „proslul“ schopností nabízet lidem nesmyslné věci, které ve skutečnosti vůbec nepotřebují. Jako autentický člověk nevymýšlím, za co by jiný člověk mohl utratit zbytečně peníze. Nejsem pracant, co si jen vybere benefity a zase zmizí bez práce o dům dál.
Místo toho pomáhám lidem řešit jejich reálný problém. Nevytvářím další problémy svou činností, ale řeším ty současné. Něco, co jednotlivce i skupinu nebo firmu skutečně trápí. Život chápu jako službu. Jsem tu od toho, abych zlepšoval život. Doopravdy a bez reklamních keců.
Užitečnost znamená také udržitelnost. Autentický člověk podporuje kvalitní výrobky, které se nerozpadnou po jednom použití nebo prvním vyprání. Stará se o původ surovin a o to, jestli v průběhu výroby netrpěli lidé nebo zvířata. Neprodukuje zbytečné obaly a nezatěžuje planetu tunami plastu. Podporuje věci, které jsou lokální, původní a ekologické.
2. Stojím na poslání a vášni.
Poslání je jedno slovo, která definuje, co dělám a jaký to má smysl. Určuje PROČ dělám to, co dělám. Je to silná myšlenka, kvůli níž jsem ochotný ráno brzy vstávat a tvrdě pracovat. Když o ní mluvím, nechávám se občas i unést a možná mám i trochu slzy v očích.
Je to něco, na čem mi záleží, pro co hořím. Chci-li v životě svém nebo jiných něco změnit, musím v něm po sobě zanechat nějaké dědictví. Hodně lidí takhle začíná. Ale u spousty z nich se časem vše vyčerpá. Zápal vychladne. Radost se vytratí.
Autenticita mě k mému PROČ neustále vrací. Vášnivě. A nabíjí mě znovu a znovu. A tak svou radost vkládám s vášní úplně do všeho. Vyprávím o ní. Řídím se jí, když se rozhoduji. I v každodenních rozhodnutích. Protože autenticita je jediná, kdo mne svým proč, přiměje opravit kurz, když se vzdaluji od svého původního záměru.
3. Nemusím lhát a manipulovat.
Většina současné komunikace mezi lidmi je založena na lžích, obtěžování a manipulaci s fakty. Přitom to jde udělat i jinak. Za základ považuji obsah. Připravuji vším, co dělám užitečný obsah, který odpovídá na otázky a pomáhá orientovat se v problému.
Jisté je, že nevím všechno a nerozumím všemu. Ale autenticita mě učí nacházet řešení namísto plácání planých důvodů, proč něco nejde. Tvořím-li do života svého i druhých radost, pak totiž nepoužívám strach.
Autentický znamená být velkorysý. Nabízet zdarma informace i užitečné nástroje. Otevřenost. Být ochoten pomoci ještě předtím, než u mě někdo jiný utratí peníze. Vyprávět přitom svůj příběh a svoje PROČ. Ano, někdy to trvá déle. Protože místo jednorázového obchodu se závislostí vytvářím dlouhodobý vztah. Na jehož konci je stejně nezávislý (autentický) člověk.
4. Respektuji lidskost.
Spousta lidí si z života udělalo automat. A došli s touto automatizací až do nejzazšího bodu. Do bodu, kdy se člověk cítí životem obtěžován. Srdce, duše a skutečný puls života mizí, protože se stává IT funkcí.
Implementujeme životní strategie na osobní vztahy i práci na základě toho, co by mělo statisticky fungovat, namísto toho uvědomit si, co skutečně chceme. Tady a teď.
Autentický člověk neobtěžuje. Respektuje, co druzí (i on sám) chtějí (chce), a zejména co nechtějí (nechce). Vyživujme lidi autenticitou. Srdci a duši to dá možnost růst k soucitu a toleranci.
5. Vycházím zevnitř ven.
Hodně lidí hledá univerzální návod na život. Prověřený postup, který bude zaručeně fungovat. Ve výsledku pak tráví své dny věcmi, které by podle nějakého návodu měli dělat, místo toho, co ve skutečnosti dělat chtějí. Takové návody, pravda, píšu sám taky. Ale nemyslím si, že jedna metoda může fungovat všem.
Každý z nás je unikát. Každý máme jinou sadu vědomostí, schopností a znalostí. Jinou duši a jinou energii. Jiné názory, postoje, hodnoty a koníčky. Jinou definici úspěchu. A jiné předsudky a mindráky, na kterých potřebujeme pracovat. To, že si v něčem připadáme divní, vůbec nemusí být slabá stránka, ale konkurenční výhoda. Život se dá totiž skvěle vystavět právě na tom, v čem nezapadám.
Nemusíme se řídit tím, co chce trh nebo co nám říkají lobbisté, politici a všichni, co to s námi „myslí dobře“. Nejdůležitější je umět vést náš život sami, směrem, který jsme si pro sebe vybrali.
Možná jste toužili změnit svět, udělat ho lepším. Začněme tím, jak postavit svůj vlastní život autenticky. To znamená nebát se pomáhat a když je třeba i vést, aby z toho, co uskutečňujeme, vznikla radost pro všechny zúčastněné.
A platí to v prvé řadě pro mě samotného.
Všichni jsme se narodili jako originály. Proč potom většina z nás umírá jako pouhé kopie?
