Článek
Vždycky dojdeme na konec cesty. A tam se zastavíme. A v tom čase mezi jedním nádechem a schopností vykročit novou cestou leží jen jedna jediná věc. Předpověď volby.
A po ní rozhodnutí, zdali budeme pokračovat dále v staré nevraživosti vůči lidem, kteří nám kdy ublížili a budeme s nimi dál bojovat, anebo dál půjdeme v odpuštění. Čeká nás to na konci každé cesty. Nést s sebou břemeno strachu, zlosti a vzteku nás na cestě životem někdy posouvá rychleji, ale taky nás dříve přivede do náručí smrti.
Smrti vyčerpáním z neustálých soubojů s čímkoliv, co se nám zrovna nelíbí. Odpustit druhým znamená o-pustit cestu, jenž nás pořád drží v minulosti, a soustředit se na to, co přijde. Na přítomnost. Nově, s novým vhledem a schopnostmi. Opustit ty studené kusy ledu. Místa v těle, v nichž zmrzlo naše odpuštění.
Doslova nám ty kusy chladu ničí život tím, jak nám blokují komunikaci v těle. Mezi buňkami, mezi pocity nebo i mezi mentálními procesy. Odpuštění nejde nařídit. Nelze si jej nikterak vynutit. Můžeme jen být stateční. Otevřít mu své srdce. Soustředit se v dechu na onen zamrzlý bod a přivést k němu teplo svého dechu. Nemusíme už dál dělat nic. Odpuštění je jako bublinky v sodovce. Vynoří se na povrch samo. A rozplyne se.
Nejprve si přiznejme, co cítíme. Těch chladných míst v nás bývá mnoho. Jsou to: stud, pomsta, trapnost, výčitky, zlost, agrese a co já vím ještě. Pak si odpusťme, že se chováme jako zranění lidé. Potom, pokud se nechceme utápět v bolesti, nechme ty pocity odejít.
Až potom můžeme začít nanovo. Jsme zase na začátku cesty. Nic už neneseme, blok ledu se rozpustil. Zmizel. A to, co bylo před chvílí chladným kusem těla, najednou cítí teplo života, které v něm začíná zase pulzovat.
Odpuštění je otevřené srdce, které je výrazem naší lásky. A protože v každém našem nádechu a výdechu začíná a končí okamžik přítomnosti, je moc důležité odkud pramení. Pokud ze srdce, pak jsou to chvíle, které přemůžou čas a dotknou se i věčnosti. Seveřané říkají, že bohyně valkýry vám právě podaly svou ruku k životu a ne k zatracení.
Předpověď volby (islandsky "völuspá") děláme každým krokem, každým dechem, každou myšlenkou. A v tom dalším okamžiku přijde chvíle rozhodnutí. Chvíle, kdy máme příležitost se rozhodnout a začít znovu od začátku.
Jít dál tou stejnou cestou nebo odpustit a tím ji opustit?
