Článek
Když se tanečníci pohybují v rytmu hudby, je to jako by otevírali své srdce světu. Jejich těla se stávají nástroji, kterými vyjadřují své emoce a pocity. V každém pohybu je přítomnost jejich pravdy a autenticity.
Tanec je tedy metaforou života. Je to cesta, jak se naučit žít opravdově, bez přetvářky a povrchnosti. Je to výzva k tomu, abychom se otevřeli novým zkušenostem a prožitkům, i když mohou být bolestivé.
Když se vyhneme bolesti, ochuzujeme se o její potenciál nás obohatit. Bolest nám totiž může pomoci pochopit samy sebe a naše vztahy. Může nás naučit, jak se bránit, jak chránit to, co milujeme, a jak se vyrovnat s odmítnutím.
Láska je také metaforou života. Je to síla, která nás žene dopředu, která nás motivuje k pohybu. Láska je opravdovost, je to péče o druhého a růst toho, co milujeme.
A tak, aby byl tanec opravdový, musí být také láskyplný. Tanečníci musí milovat sami sebe a své partnery. Musí se uvolnit a pustit se do pohybu, bez obav z toho, jak budou vypadat.
Takhle nám tanec může pomoci objevit krásu života. Může nás spojit s naší duší a tím i s ostatními lidmi. Může nám pomoci žít plnohodnotný život, život v přítomnosti. Jako jedna duše.
A i když jen jednoduše sedíme u televizních obrazovek a díváme se na StarDance, hledáme-li ve všem a ve všech kolem prožitky radosti a lásky, získáváme víc, než si v prvním okamžiku uvědomujeme.
Přivede-li práce tanečních párů na parketu naše srdce k tichému úžasu, to je to, co je pro nás obohacující. Když totiž něco prožijeme srdcem, tedy ukotvením obrazu života v těle, prohlubuje to nejen naši paměť a obohacuje naši duši. Dává nám to sílu být lepšími lidmi.
💞 A kdo byl v tomto kole StarDance nejvíce obohacující naše srdce? Za mě by to do první trojice tentokrát byla Iva Kubelková, Eva Adamczyková a Darija Pavlovičová a jejich partneři.
🫂 Držíme všem párům palce a děkujeme za skvělou podívanou. A těšíme se na příště.
