Článek
🩸 Bylo prolito mnoho krve. Nikdy to nebylo pro lásku. Ale pro moc. Pro MOC jedné části světa nad tou druhou. Pro pocit moci jednoho partnera ve vztahu nad tím druhým. To je fakt, který nelze popřít. Kdo nás k tomu však přiměl? Proč se lidé navzájem zabíjejí a utlačují?
Většina tvorů si totiž navzájem neubližuje. Jen když mají dobrý důvod. Především hlad. Některým stačí i chuť. U těch s vyšším vědomím tehdy, když jim je namluveno, že ten důvod mají. Tím důvodem je touha po moci, která se obratně maskuje za slovy jako vztah, láska, soucit, touha či pomoc.
A tak si tak říkám. Je to touha pomoci, nebo po moci? K lásce můžeme přijít ihned. Nepotřebujeme na to mít vztah s manželem či partnerem. Stačí otevřít své srdce. To je to místo, kde se skrývá pravda o nás a o životě.
😇 Síla, která nás nutí nemilovat, která nás nutí nevěřit v sebe, síla, která nás nutí nenávidět druhé lidi, nepochází od Boha, ale nás samotných. Boha poznáte právě podle toho, že jako Bůh po vás nikdy nic nechce. Moc ano. Moc chce vaši poslušnost, vaši víru, vaši slepou oddanost, vaši pozornost. Vaši naprostou závislost. Moc si chce vzít všechno.
Láska na rozdíl od moci není jen o dávání – to vyvolává nerovnováhu, ale je především o přijímání. Přijímání sebe sama i druhých. To však vyžaduje otevřenost a upřímnost. Otevřenost k sobě a k tomu a říkejte si tomu, jak chcete – Bůh, Rocket, Stvořitel, Já jsem já, Vesmírná inteligence. To je jedno. Jde o jedno. O upřímnost k sobě i k druhým.
Láska není odevzdání já někomu jinému, ale svobodné odevzdání se svému já. Ego se vzdává dobrovolně vlády nad naší osobností a předává tuto moc srdci. Svobodně. A při tomto procesu nezaniká. Naopak. Posiluje ho to, protože jako kořeny stromu lásky v těle jsou nyní i naše ega vyživovány radostí z láskyplného bytí. A ne z touhy po moci.
🥰 Když řeknete: „já tě miluji“ – je vaše JÁ stejně silné jako váš pocit LÁSKY. A láska tak ve vás může žít. Ona žije jedině ze svobody. Nikdy ze závislosti. Nebo pocitu MOCI.
Lásku nedostáváme darem. Lásku vytváříme ve svých srdcích. Tím, po čem v nich toužíme. A to není jen sobectví a egoismus. To je třeba partnerská láska, právě proto, že jako partneři jsme ochotni sdílet. Sdílet vše společně. Navěky nebo do doby, než to toho druhého přestane bavit.
Partneři. Dva lidé, kteří milují já toho druhého. Dva lidé (národy), kteří se milují jako JEDEN. Ne stejným způsobem, ale rozdílným způsobem. Protože každý z nich je jedinečný a neopakovatelný.
💞 Láska není o tom, že někoho potřebujete, ale o tom, že někoho milujete. Je to dar, který můžete přijmout, ale zároveň i dát. Tím, po čem ve svém srdci toužíte. Pokud se však snažíte najít lásku v druhých, aby jste se sami cítili milovaní, jste závislí. Na moci, která z toho plyne.
Tak co myslíte, toužíme pomoci nebo po moci? Anebo po zmrzlině? Anebo nám všem jen pořád nedochází, že největší moc, pramení právě z lásky?
