Článek
Jako mnoho dalších chudých dívek z jižní Číny skončila v nevěstincích u zátoky Perlové řeky. Tam se naučila dvě věci, které jí později zachránily krk. Naslouchat tajemstvím mocných a obchodovat s informacemi rychleji než s vlastním tělem. Na počátku 19. století zakotvila u jejího bordelu džunka obávaného piráta Čenga I. Muže, který už tehdy sjednocoval rozhádané bandy loupežníků v Jihočínském moři. O dívku si řekl netradičním způsobem. Nabídl sňatek výměnou za padesát procent budoucí kořisti. Čengova posádka si ťukala na čelo, nevěsta prý přikývla bez mrknutí oka a to byl počátek zářné kariéry ženy jménem Čeng Š’, která se zapíše do historie jako nejslavnější pirátka své doby.
O pár let později Čeng I umírá, důvody jeho smrti se liší a existuje několik verzí, on ovšem není ústřední postava tohoto příběhu. Vdova nespálí vlasy ani se neschovává v klášteře, a protože v pirátském světě platí jen rychlost a síla, tak zve kapitány šesti barevných vlajek na palubu a říká jim, že je nenechá okrádat slabší velitele ani posádky. Pokusy o vzpouru umlčí veřejným stětím. Výsledek? Zakrátko jí salutuje víc než stovky lodí a desetitisíce mužů.
Pirátka Čeng Š’
Jedna z největších pirátských flotil světa
Představte si jednu z největších flotil světa, přidejte přepadové čluny, vyzvědače v pevninských vesnicích, korupční sítě a získáte strukturu, za kterou by se nemusela stydět ani moderní korporace. Každý lup se eviduje, něco jde do společné kasy a zbytek se rozděluje podle přísného klíče. Znásilnění zajatkyně? Okamžitá poprava. Dezerce se trestá useknutím uší. Účetnictví tvrdší než mořská sůl a přesto spravedlivé. Právě proto se k ní hlásili další desperáti.
Když Britové o pár let později skládají životopisy slavných mořských vlků, tak jim stačí jména jako Černovous a pár dalších tehdejších pohlavárů, často chlápci s pár loděmi a trochou štěstí. Čching Š´ mezitím terorizuje pás od Hongkongu až k pobřeží Vietnamu a vybírá clo prakticky na všem, co má plachty. Na vrcholu moci ovládá flotilu o stovkách lodí a podle některých odhadů nemalých desetitisíců ozbrojených pirátů. Tohle není pirátská banda. To je stínová námořní velmoc. Pekingský dvůr reaguje pozdě, zato mohutně. A vysílá na moře čínskou armádu s více než stovkou plavidel. Vrací se ohořelá bez munice a s admirálem, který raději spáchá sebevraždu, než aby padl do rukou „rybí čarodějnice.“ O rok později putuje do Kantonu další flotila a končí stejně neslavně. Mezi rybáři šušká, že císařské dřevo prostě hoří líp než pirátské.
Zoufalejší asijští vládcové sahají po zahraniční pomoci. V bloku se proto poprvé sejdou děla Východoindické společnosti a portugalské flotily. Britové nakonec raději uzavřou tichou dohodu, kdo zaplatí ten může plout. Portugalci si však chtějí vystřílet slávu. Přitlačí své plachetnice k ústí Perlové řeky a rozjede se blokáda, které se bude říkat Tygří tlama. Nakonec její flotilu porazí a uštědří ji sérii porážek. Nakonec se vzdává výměnou za milost, čímž ukončuje svou kariéru. Na sklonku třicátých let svého života tak pirátka mizí z černých kronik a objevuje se v obchodním rejstříku. Otevře hazardní dům a brzy se mluví o nejbohatší ženě v provincii. Když roku 1844 umírá v poklidu rodinné rezidence, tak je jí uspořádán relativně okázalý pohřeb. Některé z jejích džunek prý v zálivu vypálí slavnostní salvu. Ovšem tentokrát na počest a ne na postrach.
Místo, kde se odehrála bitva u Tygří tlamy
Historici připomínají, že přestože organizovala i dobročinné činnosti a zákaz znásilňování, tak zůstává v dějinách zločincem vydělávající na vraždách i obchodu s lidmi. Přesto její příběh fascinuje. Žena z bordelu, která se postavila řádu dynastie pokořila evropské dělové čluny a pak vyjednala doživotní rentu pro sebe i tisíce rváčů.
A tak končí příběh jedné z nejslavnějších pirátek všech dob. Ne mečem, ne v řetězech, ale v poklidu s důstojností, kterou jí nevzal nikdo, ani tisíce mužů na moři, ani císařské loďstvo. Čching Š´ nepadla v bitvě, neskončila na šibenici jako tolik jejích kolegů z Karibiku. Nečekal ji ani romantický konec v bouři, místo toho z ní byla stará dáma, která si s čajovým šálkem v ruce mohla vyprávět o dobách, kdy kontrolovala mořské trasy jako nikdo před ní.
Zůstává po ní ale víc než jen přehnané legendy a poetické přezdívky. Především otázka jak je možné, že žena z nejnižší společenské vrstvy ovládla největší pirátskou flotilu historie. Čching Š´ byla tvrdá bez iluzí, ale s geniálním strategickým myšlením. Ovládala sílu, strach i diplomacii, ale hlavně rozuměla lidem. Věděla, kdy trestat a kdy odpouštět, kdy útočit a kdy jednat. A právě to ji odlišilo od zbytku světa, včetně těch, kdo proti ní stavěli lodě a armády. Není tu romantická láska ani velká oběť, není tu vnitřní přerod. Jen nepravděpodobný vzestup a chladně racionální ústup.
Zdroje:
https://www.hongkonghike.com/ching-shih-hong-kongs-pirate-queen-that-terrorized-the-south-china-sea/
https://www.military.com/history/chinese-woman-led-largest-and-most-successful-pirate-fleet-history.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_the_Tiger%27s_Mouth
https://www.historyhit.com/facts-about-ching-shih-chinas-pirate-queen/
https://www.atlasobscura.com/articles/ching-shih-chinese-female-pirate
