Článek
Doma vám hoří střecha, prasklo potrubí, ve sklepě je metr vody, ale vy si navzdory tomu sednete do křesla a začnete přemýšlet nad tím, jestli by nebylo fajn vymalovat obývák na meruňkovou. Takovou situaci si asi umíme představit všichni.
A rozhodně ji nikdo nechce zažít. Podobně však vypadá současné dění na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT) pod vedením ministra Roberta Plagy.
Právě Plaga totiž v úterý nejednou překvapil svou komunikační strategií. Místo toho, aby řešil a hasil reálné krize a problémy českého školství, vypustil na veřejnost pomyslný testovací balonek na téma, které se zdá být naprosto druhořadé. Chce řešit délku letních prázdnin.
Zkouška ohněm a couvání kvůli délce prázdnin
Čím to začalo? Příspěvkem na Facebooku, který už neexistuje, protože ho pan ministr smazal. Přesto ho dnes lze stále alespoň opticky najít v článku Seznam Zpráv.
Plaga se v něm snažil nadhodit myšlenku, jestli i dnes dávají dva měsíce prázdnin v červenci a srpnu smysl. Vysvětloval historický vývoj prázdnin a přemýšlel, jestli by nešly rozložit lépe.
Reakce veřejnosti? Kritika. Hodně kritiky. Být to fyzická vlna, možná by ministerstvo spláchla až někam do Vltavy. Jestli právě kritika byla důvodem, proč poslanec hnutí ANO příspěvek smazal, to nevíme.
O pár hodin později však přišel s pokusem číslo 2. V tom už ministr tolik na pilu netlačí. Najednou využívá grafiku se srovnáním s jinými zeměmi, například s Německem, Francií, Finskem či Švédskem. Pointa se zjemnila do otázky, zda dává smysl mít stále tolik volna najednou v kuse.
Legitimní debata? Ano, ale v jiném vesmíru
Pojďme se na celou situaci podívat střízlivě. Debata o tom, jak je rozložen školní rok, je vlastně legitimní a zajímavá. To téma je samo o sobě dobré. A upřímně ministr správně, byť zvláštním způsobem, využívá sociální sítě k tomu, aby zjistil názory veřejnosti.
Jenomže je problémem, že naše školství nefunguje jako pověstné švýcarské hodinky. Místo ladění kosmetických detailů by se měly řešit závažnější problémy.
Že by pan ministr nevnímal realitu? Možná. Kdoví. Určitě by ale mohl začít řešit jiné drobnosti. Například nedostatek míst na středních školách, platy nepedagogických pracovníků, ale vlastně i pedagogů.
K tomu je určitě téma také nedostatek školních psychologů a speciálních pedagogů. A jen tak namátkou se ještě sluší zmínit zastaralé osnovy.
Na všechna témata expert nejsem, takže ve všem samozřejmě neporadím. Ale školstvím jsem prošel já a letos odmaturoval můj mladší bratr, takže zejména ty osnovy bych si dovolil hodnotit.
Jaksi by v nich bylo vhodné změnit priority při výuce dějepisu a věnovat se třeba o poznání více klíčovým událostem minulého století. A nejen řešit letopočty, ale i vysvětlovat kontexty, aby se některé situace nikdy neopakovaly.
Že by pak byli žáci všude dobře připraveni na práci s technologiemi a informační technikou? Také bych neřekl. A obzvláště by se mělo řešit i to, jak je v našem světě čím dál běžnější používání umělé inteligence.
A těch věcí, co jsou pro život důležité, a ve škole se vůbec neučí? Inu, taky by jich bylo hodně. Například lepší informování o tom, jak se zdravě stravovat, jak si ověřovat informace a jak s nimi obecně pracovat, případně třeba jak rozvíjet své kritické myšlení.
Škrtáme tam, kde to funguje
Jak už je ale zmíněno, snaha řešit délku prázdnin v úterý nebyla jediným krokem, za který schytal pan ministr kritiku. Proč? Protože na to, co reálně funguje a dává obrovský smysl, se pro jistotu škrtají peníze. Respektive abychom byli přesní, má to platit někdo jiný, ne MŠMT.
O co jde? O přístup k Olympiádě dětí a mládeže, která už funguje od roku 2003. Jedná se o celorepublikový projekt, který je opravdu skvělý. Dokáže děti zvednout od obrazovek, motivuje k pohybu, buduje zdravou soutěživost. O prospěšnosti sportu se asi nemusíme bavit.
Každopádně dosud ministerstvo podporovalo projekt částkou 20 milionů korun ročně. Z pohledu obřích výdajů státního rozpočtu i samostatného školství to lze vnímat jako drobné. Nemluvě o tom, že je to vlastně i investice do dětí, a tedy naší budoucnosti.
A pan ministr, který projekt označuje „hezký a společný“, peněženku zavřel. Ministerstvo na něj prý dál přispívat nebude. No, snad se stát postará o to, aby se ty peníze našly. Klidně jinde. Ale už ten přístup je zkrátka zarážející.
Jak se zdá, tvořit moderní systém, kde jsou spokojení učitelé, žáci i rodina, a kde se podporuje to, co nese ovoce, je zjevně moc velká dřina. Ale třeba k tomu jednou dospějeme. Hlavně že jsou peníze na jiné věci.
Sledovat vedení našeho státu, jak místo záchrany hořící střechy řeší barvu obýváku a k tomu zařezává fungující sportovní projekty, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání politických absurdit a sdílíte můj názor, že školství potřebuje víc než jen hrátky s kalendářem, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup letních dovolenkových katalogů pro pana ministra. Půjde čistě na silnou kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
