Článek
Když už si myslíte, že se dětinská vládní telenovela kolem cesty na summit NATO do Ankary konečně uklidní a všichni zúčastnění se začnou chovat jako dospělí lidé, vezme si po Andreji Babišovi slovo i ministr zahraničí Petr Macinka.
Tento muž má totiž jednu naprosto unikátní vlastnost. Nedokáže nechat věci být. I když spor prohraje, musí mít poslední slovo, musí situaci dál vyostřovat a musí si před kamerami ještě naposledy teatrálně odplivnout.
Tentokrát si pan ministr postěžoval novinářům, že je Ústavní soud vlastně „odsoudil“.
„Tím, že nás Ústavní soud odsoudil k tomu, že i prezident musí být součástí té delegace, tak nás zároveň odsoudil k tomu, že musíme vypravit dvě letadla, nejen jedno,“ fňukal Macinka s tím, že se kvůli takzvaným bezpečnostním opatřením celá cesta prodraží o několik milionů korun.
Falešná péče o státní kasu
Slovo „odsoudil“ je v tomto kontextu naprosto fascinující. Ústavní soud vládu k ničemu neodsoudil, pouze jí připomněl, že se musí řídit právem a nemůže si ze státu dělat soukromé pískoviště. Ale budiž.
Macinka se teď staví do role ublíženého ochránce státní kasy, kterému zlý prezident a soud tahají z kapes miliony za druhé letadlo.
Na tento laciný pláč ovšem s naprostým ledovým klidem a noblesou zareagovala Kancelář prezidenta republiky. Hrad suše připomněl, že pokud Macinka mluví o nějakém „úzu“ ohledně létání, pak dosud platil především úzus, že na summit NATO letí jedna národní delegace jedním letadlem, a to pod vedením prezidenta.
Petr Pavel, který jako vždy zachoval rozvahu a státnický klid, dokonce vládě nabízel kompromisní řešení v podobě rozdělení rolí pro jednotlivé dny.
Vláda to z čisté ješitnosti ignorovala. Odpovědnost za to, že poletí dva stroje a spálí se miliony navíc, tak nese čistě a jen Babišův kabinet. Prezident celou dobu hledal dohodu, vláda hledala konflikt.
Kde by se dalo skutečně ušetřit
Když už je ale pan ministr Macinka najednou tak neuvěřitelně citlivý na utrácení státních peněz, pojďme mu nabídnout pár tipů, kde by se dalo ušetřit mnohem víc než na jednom letu do Turecka.
Začít můžeme třeba ve vlastních řadách Motoristů. Kolik milionů nás stojí a bude stát naprostá zbytečnost v podobě vylepšené kanceláře pro Filipa Turka, kterou si vláda vymyslela jen proto, aby ukojila jeho zhrzené ego po nejmenování ministrem?
Ještě větší průvan ve státní kase ale dělá premiér Andrej Babiš. Vláda se například nijak nehrne do vymáhání neoprávněných miliardových dotací od Agrofertu. Reálně tak hrozí, že tento astronomický účet za premiérův holding nakonec potichu zaplatí běžní občané ze svých daní.
Vedle toho jsou náklady na let do Ankary drobnými z rozbitého prasátka. Nemluvě o tom, jak vláda nedávno rozhazovala statisíce za nové klimatizace pro Motoristy, zatímco občany nechala péct se na ulicích.
Babišovi turisti
A pokud chce vláda ušetřit přímo na summitu v Ankaře, nabízí se ještě jedno elegantní řešení. Proč s sebou musí Andrej Babiš za státní peníze brát svou manželku Moniku? Zvlášť když ještě před dvěma měsíci bulvární server Extra.cz informoval, že spolu ti dva už ani nežijí, a možná spolu nežijí dosud.
Posílat na formální i neformální večeře NATO manželku premiéra, která s ním možná ani nesdílí domácnost, místo toho, aby tam republiku reprezentoval prezident a bývalý šéf Vojenského výboru Aliance, je nejen vyhazování peněz, ale i mezinárodní bizár prvního řádu.
Úplně nejvíc by ale státní kase i mezinárodní reputaci České republiky prospělo, kdyby celá vládní delegace v čele s Babišem a Macinkou prostě zůstala doma.
Petr Pavel by do Ankary odletěl jedním letadlem, se světovými lídry by probral vše potřebné na úrovni, s naprostým klidem a bez toho, aby před nimi fňukal, že ho doma soudy „odsuzují“ k dodržování Ústavy.
Sledovat ministra zahraničí, jak nedokáže unést politickou prohru, neustále vyostřuje spory a hází na prezidenta vinu za miliony, které vláda sama z ješitnosti vyhazuje oknem, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání vládního pokrytectví a sdílíte můj názor, že klidný prezident je lepší než hysterický ministr, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na letenky pro Babišovu manželku ani na provoz zbytečné kanceláře Filipa Turka, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
