Článek
Když na vás jako na pořadatele kulturní akce zaklekne rozzuřená vládní garnitura, začne vašim návštěvníkům nadávat do opilců a bolševiků a do toho všeho vám z ministerských křesel začnou létat výhrůžky o sebrání dotací, máte v dnešním Česku většinou tendenci sklopit uši.
Město Strážnice ale předvedlo pravý opak. Svým oficiálním prohlášením k víkendovým událostem na mezinárodním folklorním festivalu ukázalo, že rovná páteř a občanská hrdost ještě nevymřely.
Vedení města totiž udělalo něco, co se v éře Babišovy a Macinkovy politiky příliš nenosí. Zastalo se obyčejných lidí a odmítlo přistoupit na hru papalášského vydírání.
Nejsme opilci, vy jste provokatéři
Je naprosto osvěžující číst oficiální vyjádření, které si nebere servítky a jasně pojmenovává realitu. Strážnice se tvrdě ohradila proti tomu, aby si z jejího festivalu dělali ministři Oto Klempíř a Petr Macinka soukromé kolbiště pro své ego. Město se navíc zcela jasně a nekompromisně zastalo festivalového publika.
Zatímco Klempíř fňukal o lidech „ovlivněných alkoholem a vedrem“ a Macinka následně kádroval pískající dav jako bolševiky a lidi s „kyselou duší“, radnice to smetla ze stolu.
Odmítnutí tohoto laciného vládního nálepkování je obrovským gestem respektu vůči vlastním občanům a návštěvníkům. Strážnice tím jasně vzkázala, že návštěvníci festivalu nejsou žádná buranská lůza jen proto, že nechtějí tleskat motoristické aroganci.
Své dotace si strčte za klobouk
Zdaleka nejdůležitější a nejstatečnější pasáží celého prohlášení je ovšem ta, která reaguje na nehorázné vyjádření ministra Borise Šťastného. Připomeňme, že ten v reakci na pískot zcela otevřeně navrhl festivalu zrušit dotace.
Reakce Strážnice? Naprosto ukázková. Město suše konstatovalo, že pokud k tomuto mstivému krácení státní podpory dojde, udělá vše pro to, aby festival pokračoval, a peníze zkrátka najde jinde.
Jinými slovy: Své normalizační a estébácké manýry si nechte v Praze, my se vydírat nenecháme.
Ukázat takto vztyčený prostředníček vládní mašinérii, která si zvykla, že si za státní peníze může koupit poslušnost a ticho, vyžaduje velkou dávku odvahy. Strážnice tím chrání nejen tradici svého festivalu, ale především principy svobodné společnosti.
Kultura nesmí být závislá na tom, jestli se publikum dostatečně hluboce ukloní nepozvaným politikům, kteří si přijeli zchladit žáhu.
Lekce pro vládní garnituru a sebranku z Motoristů
Zatímco Petr Macinka básnil o tom, že do Strážnice přijel dělat „sondu do duší lepší části společnosti“ a chystal se lidi moralizovat, nakonec to byla Strážnice, kdo nastavil zrcadlo jemu. Ukázala, že tradiční kultura lidi spojuje, zatímco arogantní politici je pouze rozdělují.
Kéž by si z tohoto malého moravského města vzaly příklad i další instituce. Ukazuje se totiž, že na hrubiánství, výhrůžky a kádrování platí jediná věc. Nenechat se zastrašit a stát si pevně za svými lidmi.
Sledovat malá města, jak se s rovnou páteří a noblesou staví proti normalizačním manýrům a vydírání ze strany uražených ministrů, je v dnešní době balzám na duši. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání vládní arogance a sdílíte můj názor, že kultura se nesmí stát rukojmím dotčených papalášů, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup vládních odpustků ani na politické školení návštěvníků festivalů, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
