Článek
Zákony týkající se zvířat
Ve Francii platí zákon, podle nějž nesmíte prase pojmenovat po hlavě státu. Do roku 2013 za to dokonce hrozilo vězení. Původní zákon zakazoval pojmenovat prase jménem Napoleon. Nyní již Napoleonovo jméno v zákoně nefiguruje, ale stále platí, že pojmenovat prase po hlavě státu je urážka hlavy státu. Hrozí za to tučná pokuta.
V Gruzii se rozhodli chránit drůbež. Její nezodpovědní majitelé nechávali slepice běhat volně všude, kde se jim zlíbilo. A protože slípky běhaly i po silnicích, často se střetávaly s auty. Aby se tomuto zbytečnému úhynu drůbeže předešlo, vznikl zákon, který slepicím zakazuje, aby samy přecházely silnici. Pokud se tak stane, trest stihne majitele.
Ve Velké Británii je ilegální „podezřelé držení lososa“. Ačkoli tato formulace zní více než úsměvně, ve skutečnosti se jedná o rybolov bez povolenky.
Rovněž ve Velké Británii platí zákaz pojídání labutí, protože labutě jsou majetkem panovníka. Zdá se to absurdní? Dnes možná ano, ale ve středověku byla labuť považována za delikatesu. Vznikem tohoto zákona bylo zajištěno, že panovník bude mít pro svůj stůl vždy dostatek labutí. Zákon ale platí dodnes a za zabití labutě hrozí pokuta 5 000 liber.
Pokud někdy pocítíte potřebu honit se za naolejovaným prasetem, rozhodně to nedělejte v Minnesotě! V roce 1971 vstoupil v platnost zákon, v němž je uvedeno, že nikdo nesmí řídit, organizovat nebo se účastnit takových událostí, při nichž je vypuštěno špinavé nebo naolejované prase a cílem účastníků je takové prase chytit.
V Kalifornii je zakázáno konzumovat žáby, které zemřou během skokanské soutěže. Konkrétně zákon z roku 1957 říká, že: „Kdokoli může pro účely skokanských závodů vlastnit libovolné množství živých žab. Pokud však taková žába zemře nebo je zabita, musí být tělo okamžitě zlikvidováno. Nesmí být konzumováno, ani využito pro další účely.“
Tohle na veřejnosti nedělejte!
Od roku 1839 platí v Londýně nařízení policie, podle nějž nesmíte na veřejném chodníku létat s papírovými draky, nosit prkna, klouzat se po ledě nebo hrát otravné hry. Rovněž je zakázáno střílet z kanónu ve vzdálenosti menší než 300 yardů (asi 274 metrů) od obytných budov. A mezi 10. a 19. hodinou nesmíte po ulicích hnát stádo krav bez povolení šéfa policie. Jestli se v té době krávy smí klouzat po ledě a u toho pouštět draky, což by se dalo klasifikovat jako otravná hra, není známo.
V roce 2009 začal v Řecku platit zákon zakazující vstup na určitá místa v botách na vysokém podpatku. Zní to šíleně? Takový zákon má logické vysvětlení. Jehlové podpatky ničily starobylé podlahy kulturních památek.
V Singapuru nesmíte na veřejnosti žvýkat žvýkačky (výjimku mají nikotinové žvýkačky), plivat na ulici nebo močit ve výtahu. Poslední zmiňované hlídají i detektory pachu instalované ve výtazích. Co naopak dělat musíte, je splachování toalety po vykonání potřeby. Porušení zákona může být trestáno pokutou, soudem nebo výpraskem rákoskou.
Pokud v Austrálii v hospodě někoho příliš opijete, můžete dostat pokutu. Takže tam radši s nikým nehrajte „chlastací hry“.
S alkoholem souvisí i další zákon, tentokrát ze Skotska. Tady, pokud pojedete do hospody na krávě a v hospodě budete pít alkohol, nesmíte na krávě jet zpátky.
Floridský zákon z roku 1989 zakazuje majitelům barů pořádat soutěže v hodu trpaslíky. Nejde ovšem o sádrové figurky, které možná máte na zahradě. Zákon se týká lidí malého vzrůstu. Tato kratochvíle prý byla na Floridě v osmdesátých letech velmi oblíbená. V roce 2011 proběhl pokus o zrušení tohoto zákona, avšak zástupci osob trpících nanismem byli z důvodu bezpečnosti proti.
Chcete do budovy britského parlamentu vstoupit v brnění? Tak na to zapomeňte! Od roku 1313 je to zakázáno.
České zákony minulé i současné
V roce 1039 vstoupila v platnost Břetislavova dekreta. Mimo jiné v nich byl uveden zákaz hospod. Další zákon stanovil, že manžel mohl prodat do otroctví nevěrnou ženu, pokud ji stát nevyhnal. Co se dělo nevěrným manželům? Pravděpodobně nic.
Středověký zákon „mílové právo“ striktně zakazoval vaření piva v okruhu středověké míle, tedy 7 až 11 kilometrů, od města. Pokud někdo zákon porušil, jeho dílna byla jednoduše zničena. Zákon tak umožňoval legální likvidaci konkurence.
Na konci 18. století, konkrétně roku 1784, začal platit zákaz pohřbívat lidi v rakvích. Panovník měl za to, že rakev pro nebožtíka je plýtvání dřevem. Existovala „spořící rakev“. Ta měla otevírací dno ovládané pákou. Nebožtík se uložil do jutového pytle a v něm do „spořící rakve“. Ta se umístila nad hrob, kněz zatáhl za páku a otevřel tím dno. Tělo se pak do hrobu doslova propadlo. Lidé se proti tomuto nařízení bouřili, připadalo jim to nedůstojné a báli se, že duše nebožtíků nenajdou klid. Odmítali proto vydávat těla k pohřbení. Zákon proto byl po půl roce zrušen.
Od roku 1957 bylo nezákonné být nezaměstnaný. V občanském průkazu bylo nutné mít razítko zaměstnavatele, což kontrolovala veřejná bezpečnost (dnes policie). Komunistický režim tohoto zákona hojně zneužíval, aby se vypořádal s „nepohodlnými osobami“. Odpůrci režimu byli vyhazováni z práce, potenciální noví zaměstnavatelé byli upozorněni, aby takové osoby nezaměstnávaly. Následně režim tyto osoby trestal za příživu, tedy nezaměstnanost vězením. Často to byl jediný způsob, jak protirežimně smýšlející osoby dostat do vězení.
Bizarní zákony v naší zemi ale najdeme i mezi platnou legislativou. Zákon z roku 1922 zakazuje provozování nevěstinců, upravuje útulky pro nápravu prostitutek a předpokládá dohled nad zpustlou mládeží. Zpustlou mládež zákon definuje jako osoby do osmnácti let vedoucí život pohlavně nemravný. Tento zákon je sice platný, ale patří mezi takzvané „vyhaslé“ zákony, tedy zákony, které se neužívají.
V roce 1918 vstoupil v platnost zákon, který ruší šlechtictví, řády a tituly. Od té doby bývalí šlechtici nesmějí užívat své rodné jméno s přídomkem nebo dodatkem, vyznačujícím šlechtictví. Ač byl zákon ještě nedávno platný, stejně jako v předchozím případě se neužíval.
Zdroje: iDnes 1, iDnes 2, stream.cz, 100+1, Aktuálně.cz
