Článek
Pivo je prastarý a světově známý mok, v jehož požívání jsou Češi nepřekonatelní mistři. Nicméně je třeba zdůraznit, že pokud má mít pivo na tělo dále popsané ozdravující účinky, musí se pít v přiměřených dávkách.
Pivo jako tekutý chleba? Dříve ano
Jestliže dnes pivaři s dávkou nadsázky o pivu říkají, že to je tekutý chleba, tak ve středověku to platilo prakticky doslova. Pivo se tehdy považovalo nejen za nápoj, ale také za výživnou potravinu. Je ovšem pravda, že tehdejší pivo se od dnešního dost podstatně lišilo. Bylo slabší, hustší, méně hořké, kalné a obsahovalo mnoho bílkovin a sacharidů, což zvyšovalo jeho výživnou hodnotu. A potvrzovaly to i tehdejší kapacity. Se skutečně zajímavým názorem přišla ve 12. století např. německá přírodovědkyně, lékařka, benediktýnka a zakladatelka dvou klášterů Hildegarda z Bingenu. „Pivo nechává narůstat masové partie člověka a silou a dobrotou této obilné šťávy dává i pěkné zbarvení v obličeji. Čistá voda naproti tomu člověka oslabuje a někdy vede, není-li člověk zdráv, ke tvorbě hlenů v oblasti plic, protože voda obsahuje vady a nemá velkou hodnotu. Je-li však člověk v jádru zdráv, nebude mu vadit, když se vody také někdy napije.“ A hle, katolická církev tuto ženu považuje za svatou.
Také astronom, matematik a osobní lékař císaře Rudolfa II. Tadeáš Hájek z Hájku požívání piva doporučoval: „Jest tudíž pivo nápoj z vody, zrní obilného a květu chmele vrbovitého, svařením uměle a řádně vykvašený, aby opět lidské tělo z přirozené vlhkosti ustavičným vypařováním strávené, prospěšným zavlažováním okřálo a znovu oživlo, a kterýž konečně přirozeností svou dobře slouží k uhašení žízně.“
Když už jsme u chválení zlatavého moku, připomeňme si i slova koryfeje českého odborného pivovarnictví Františka Ondřeje Poupěte nazývaného také geniální sládek, byť z mnohem pozdější doby. Ve svém pojednání „Počátkové základného naučení o vaření Piwa“ z roku 1801 vyjmenoval hlavní přednosti piva, a to v tomto pořadí:
1. „Má hasiti žízeň a scházející vlhkost v těle nahrazovati.“ 2. „Poněkud má sytiti, nikoli však nadýmati nebo zácpu působiti.“ 3. „Umdlené tělo posilovati.“ 4. „Moč v poměru k požitku i s krupicí vyměšovati, aby se předcházelo tvoření kamene.“ 5. „Stolici podporovati.“ 6. „Žaludek zahřívati a ne jako mnohá piva chladiti.“
Pivo bylo v dobách epidemií bezpečné. Pily ho i děti
Pivo se odedávna vařilo prakticky v každé rodině, jak ve městech, tak i na vesnicích. Pili ho prostí lidé i měšťané, šlechta dávala přednost vínu a medovině. Vzhledem k hygienickým poměrům ve středověku pili pivo raději než vodu i ti nejchudší včetně žen a dětí. Jednalo se podomácku vyráběné slabé pivo bez alkoholu. V dobách morových epidemií a zanedbatelných hygienických návyků to bylo rozhodně na místě, neboť pivo bylo díky vaření a dezinfekčním účinkům chmele z hlediska mikrobiologického naprosto bezpečným nápojem.
Piva se ve středověku dělila na nechmelená a chmelená, přičemž v našich zemích, na rozdíl od západní Evropy, převažovala ta s chmelem. Podle použitého sladu se pak zlatavý mok dělil na bílý a červený. Na bílé pivo se používal slad pšeničný a vařila se z něj hlavně lehká, tzv. mladá piva. Červená piva, silnější a označovaná jako stará, se vařila z ječného sladu. Nejprve převažovala výroba slabších piv, v 16. století se produkce obou druhů zhruba srovnala a v 17. století se již výrobci orientovali na silnější kousky z ječného sladu. Taková piva se nechávala odležet a říkalo se jim proto ležáky. Nejsilnějším ležákem byl tzv. „březňák“, který se vařil v březnu a nechával se pak několik týdnů v klidu. Ze sladu se obyčejně dělal ještě druhý odvar nazývaný „patok“, což napovídá o jeho kvalitě (jeho pojmenování se stalo synonymem pro nedobré pivo). Nekvalitnímu a řídkému pivu se říkalo „tenké“, ředěnému vodou „pivce“ a slévané zbytky piv se nazývaly „podčepie“.
Co říkají na pivo lékaři a vědci dnes?
Lékaři i vědci se shodují, že pravidelná a nekontrolovatelná konzumace piva může přivodit nejen alkoholismus a s ním spojené sociální problémy, ale může také zvýšit riziko civilizačních nemocí, deprese, rakoviny, nemoci jater a také obezity, neboť požívání piva zvyšuje chuť k jídlu.
Vědci současně potvrzují, že pivo je bohatým zdroj vitamínů, minerálů a antioxidantů a říkají, že střídmá konzumace prospívá srdci, kostem, mozku i imunitě. Moderní věda má za to, že střídmá konzumace piva má řadu zdravotních benefitů.
1. Snižuje riziko rakoviny Pivo obsahuje velké množství antioxidantů, přičemž kupříkladu jedna portugalská studie zjistila, že pokud se v pivě marinuje maso, ztratí tak až 70 procent karcinogenních látek. V pivu obsažené flavonoidy, zejména hopein, také likvidují volné radikály, které jsou významným faktorem vzniku nádorů.
2. Brání infarktu Podle nejnovějšího výzkumu italské Fondazion di Riecerca Cura, který přezkoumal 16 různých mezinárodních studií, měli lidé pijící půllitr piva denně o 31 procent nižší riziko srdečního onemocnění. Pivo mimo jiné zvyšuje hladinu „hodného“ cholesterolu HDL a obsahuje flavonoidy a vitamíny skupiny B, které chrání před aterosklerózou a působí preventivně proti infarktu.
3. Zdravější ledviny Chmel obsažený v pivě napomáhá k tomu, aby se v ledvinách neusazoval vápník a až o 40 procent tak snižuje riziko vzniku ledvinových kamenů. Samozřejmě také napomáhá dostatečné hydrataci organismu a celkově podporuje správné fungování ledvin.
4. Silnější kosti Pivo obsahuje velké množství křemíku a studie zjistila, že starší lidé, kteří pijí dvě sklenice piva denně (ne však víc), mají hustší kosti a méně trpí zlomeninami. Nejvíc křemíku je ve světlém pivu a brání osteoporóze.
5. Podporuje zdraví mozku a je prevencí proti mrtvici Podle výzkumů lidé konzumující pivo ve stáří až o pětinu méně často trpí duševními chorobami. Pivo také brání vzniku krevních sraženin a působí tak preventivně proti vzniku cévní mozkové příhody. Riziko mrtvice mírné pití piva snižuje až o 20 procent.
6. Snižuje riziko cukrovky Rozsáhlý experiment s více než 70 500 účastníky spojil mírný příjem piva (14 nápojů týdně pro muže a devět nápojů týdně pro ženy) s až 50 % nižším rizikem vzniku diabetu. Díky chromu a vláknině pivo omezuje takzvanou inzulínovou rezistenci, která nemoc způsobuje.
7. Snižuje krevní tlak U mírných pivařů výzkumy zjistily, že mají podstatně snížené riziko rozvoje vysokého krevního tlaku, který je příčinou řady chorob včetně srdečního infarktu.
8. Zlepšuje fungování trávicího traktu Pivo blahodárně působí na činnost zažívacího traktu, zejména díky obsaženému oxidu uhličitému a hořkým látkám chmele, které napomáhají k prokrvení sliznic, stimulují tvorbu slin, žluči a trávicích šťáv. Působí preventivně proti vzniku žlučových kamenů.
9. Zlepšuje pleť Vitamíny, zejména skupiny B, a také kyseliny obsažené v pivu podporují metabolismus a regeneraci kůže. Pivo tak napomáhá vzniku kožního pigmentu a zkvalitňuje pleť.
10. Prodlužuje život Americká metaanalýza 50 studií o pití piva zjistila, že mírní konzumenti zlatého moku žijí déle.
Pivo je nabité vitamíny, minerály a antioxidanty
Pivo obsahuje vodu, obilný slad, chmel a pivovarské kvasnice, které obsahují řadu vitaminů, především skupiny B. Jde zejména o vitamin B1-thiamin, (štěpí sacharidy, dodává tělu energii a podporuje také trávení), B2-riboflavin (přispívá k normální činnosti nervové soustavy, snižuje únavu a zlepšuje kvalitu pokožky a zraku) a B6-pyridoin (metabolismu a absorpce bílkovin). Pivo také obsahuje důležité minerály. Kromě draslíku a sodíku, které jsou zde v příznivém poměru, také chloridy, vápník, fosfor, hořčík a křemík. Látky, jako je niacin a kyselina listová zase podporují syntetizování tělesného tuku a cholesterolu či tvorbu červených krvinek. Silné antioxidanty (polyfenoly a flavonoidy) chrání buňky před stárnutím a záněty, chmelové hořčiny (např. xanthohumol a humulony) mají antibakteriální a protizánětlivé účinky. Beta-glukany ze sladu (rozpustná vláknina) zase prospívající trávení a snižující cholesterol a esenciální aminokyseliny jsou stavební kameny bílkovin potřebné pro růst a regeneraci.
„Střídmá konzumace piva snižuje riziko aterosklerózy, snižuje stres, podporuje krevní oběh, trávení a některé složky obsažené v pivu mají protinádorový a antibakteriální charakter,“říká lékařka a výživová poradkyně Hana Mojžíšová. Potvrdily to některé studie na dospělých ženách a mužích. Podobně to vidí i vysvětluje MUDr. Daniel Matouš, kardiolog Polikliniky AGEL Ostrava: „Nepochybuji o tom, že malé množství piva denně je zdraví prospěšné. Příznivé účinky na organismus se můžou projevit jen u nápoje připraveného tradičními metodami, u nefiltrovaného a nepasterovaného. Pivo si tak zachová nejen původní chuť, ale i všechny vitamíny a stopové prvky.“
Pivo léčí nervy a pomáhá s usínáním
Chmelový nápoj napomáhá s usínáním a má pozitivní vliv na stres, nervozitu a neklid, což je způsobeno kyselinou nikotinovou a laktoflavínem. Křemík se zase postará o to, že se ve vašem mozku nebude ukládat hliník, čímž se eliminuje riziko vzniku duševních onemocnění. Ač odpůrci piva argumentují, že pivo má spoustu kalorií, pořád je např. půllitr světlé desítky dietnější než stejné množství mléka, kolového nápoje, džusu anebo podobných přeslazených nápojů. Pivo tvoří z 92 % voda – proto spolehlivě zahání žízeň a působí jako přirozený iontový nápoj. Tmavá piva jsou navíc bohatá na antioxidanty, které chrání buňky před oxidačním stresem a stárnutím. Díky antibakteriálním a antivirovým vlastnostem chmele je pivo také skvělou prevencí i pomocníkem při řešení nejrůznějších zánětů a infekčních onemocnění včetně např. chřipky.
Základem je umírněnost
Nejdůležitější je připomenout, co bylo již řečeno výše. Pivo se musí konzumovat obezřetně a s mírou. Pro muže se za bezpečné množství považuje 0,5-1 litr denně, pro ženy 0,3-0,6 litru. Ideální jsou dvě malá piva pro muže a jedno pro ženy. Naproti tomu samozřejmě existují názory, že vypití dvou piv denně znamená, že jste alkoholik. Vyšší, popř. mnohonásobně vyšší, dávky už přinášejí výše zmíněná rizika. Hranice mezi pivními pozitivy a negativy bývá nezřetelná.
Zdroje:
František Ondřej Poupě: Počátkové základného naučení o vaření Piwa. 1801
Hloušková Jasna: Hospody a pivo v české společnosti. AV ČR 1997
Zíbrt Čeněk: Z historie piva. 2013
Večerníček N. Jaroslav: Dějiny piva od zrození až po konec středověku. Brno 2009
Zýbrt Věnek: Velká kniha piva – Vše o pivu, 2005
