Článek
Přemýšlím, proč toto vůbec píšu. Asi se potřebuji ventilovat. Mám za sebou takový ten klasický týden, kdy schůzka střídá schůzku, vedení posílá jeden nesmysl za druhým, všichni se na sebe usmíváme a myslíme si, že je to tak vlastně v pořádku..no a já nevím. V pořádku to není, ale zase si říkám - je to práce a ne život. To je nicméně jedna z věcí, která je po rozkopnutí dveří libovolné korporace nežádoucí.
Víte, vystřídal jsem pár firem na různých pozicích, od řadového plebsu (čti zaměstnance) až po managerské role kde jsem měl odpovědnost za desítky lidí a i když jsem fyzicky mlád, tak to ve mně zanechalo asi dost velkou stopu, o kterou bych se podělil formou soukromé terapie.
Vezmeme to popořádku. Když jste ten mladý člověk, který po škole sní o tom, že udělá díru do světa, obleky, holky, auta, hezký kancl a usměvavá sekretařka, co se na vás bude culit výstřihem až po břicho. Celkem jednoduše si zjistíte, že pro naplnění těchto snů může být korporace ideální prostředí, však to znáte z filmů, dokonce asi máte i někoho z okolí, kdo tam pracuje a je úspěšný, má se dobře a tak. Ale napadlo vás někdy za jakou cenu? Zkusím jít trošku pod pokličku, jak to vlastně funguje.
Nejdřív něco málo o mně. Bude to málo, protože mám hypotéku a rád bych ji měl možnost dál platit. Za svoji profesní kariéru jsem vystřídal pár firem - ne moc, ne málo, prostě tak akorát. Pracuju s lidmi - mám to rád, mám rád svoje týmy, svoje podřízené, nemám rád vyšší management, nemám rád to všudypřítomné pokrytectví, usměvy a nesmyslná hesla, hodnoty a ja nevím co vše. Jsem cynik, realista a držka - to je pravděpodobně důvod, proč moje pozice v rámci hiearchií firem je asi mým stropem. Nikdo si přece nevezme nahoru člověka, co by mu do toho mohl kecat, že jo. Jsem lidský, na nic si nehraju - ráno vstávám a chodím do práce pro peníze, ne pro vyšší dobro, ani pro nějaké poslání, ale pro peníze. Od mých lidí čekám to stejné a je to tak fér.
Na začátek je potřeba říct to základní a jednoduché pravidlo korporací - všechny jsou stejné. Opravdu jsou. Je jedno, jestli se v inzerátech píše o rodinné atmosféře, supr benefitech nebo něčem jiném. Jak je to korporace, je to všude stejné. Jediný rozdíl je množství shitu, který na daných pozicích řešíte. Obecně to funguje tak, že pokud máte štestí a dostanete se do firmy, kde máte normálního šéfa, jste v suchu. ta firma může být klidně jedna z nejhorších v okolí, ale prostě vy jste v suchu - šéf vás jako taková matka kachnička ochrání. Pokud se dostanete do super firmy, o které po večerech čtete na Forbesu a je to takový ten váš vlhký sen, tak v případě, že narazíte na šéfa blbce tak se velmi rychle sen změní v noční můru. To je ten gamechanger, ne benefity, ne inzeráty a plakáty se šťastnými lidmi… Samozřejmě, nikdo vám dopředu neřekne, že váš budoucí šéf je blbec, takže je to hod mincí.
Obecně prezentace těchto velkých firem je dost zajímavá - schválně si to někdy zkuste najít na sockách. Co uvidíte:
Fotky atraktivních, usměvavých lidí
Fotky vytuněných kanclů
Skupinky lidiček, co vypadají, že když jdou do práce tak se všichni drží kolem ramen
Zajímavé projekty, kdy i ta firma, co prodává vložky do bot, je jedna velká rodina, co právě díky tomu změnila alespoň svět, případně rovnou celý vesmír
Všichni se s úsměvem radí, jak dál, navzájem se podporují, a když se ten nový produkt povede, tak se slaví jak o duši.
To je hezké pozlátko, je to asi jako kdyby finančák vám říkal, že to placení daní je velká zábava a že si to máme společně všichni užít.
Obecně je složení korporátu následující:
Pár atraktivních lidí na promo fotky
Pár šéfů, kteří jsou s firmou tak dlouho, že už ani neví, jak vypadá svět venku, ale tak nějak se stali inventářem a firma si je každý rok odepisuje z daní podobně jak vybavení kanceláře
Lidi generující práci ostatním lidem - tady je zajímavé, že jejich odchod se většinou pozitivně podepíše na finančním zdraví firmy a duševní pohodě zaměstnanců
Lidé vykonávající nějakou práci či mající nějaký talent- ti jsou v menšině, ale reálně generují firmě příjmy, aby mohla najímat lidi výše
A pak zbytek pracovníků, kteří nejsou dost dobří na plakáty a do prospektu, ale reálně je firma potřebuje, aby se nesesypala
Je otázka, kam budete spadat vy, pokud nastoupíte, a věřte mi, že to se promítne na vaší budoucí kariéře a většinou i osobním životě.
A tady pro dnešek konec, možná ještě někdy něco napíšu, možná ne - témat je plno. Role HR v korporaci, peníze, cíle firmy, reálná práce řadových lidí…stejně tak moje anonymizované zážitky..
Pokud bude zájem, něco přidám, pokud dostanu v komentářích facku, tak se na to vyprdnu a zaplatím si psychologa jako všichni ostatní, který to prostě bude muset poslouchat..
