Článek
České děti předehnaly v matematice Finsko
Srovnatelné bodové hodnocení v testech PISA v matematické gramotnosti mají s našimi žáky třeba Rakušané či Britové. Naopak Finsko se poslední roky propadá a naši žáci už je v matematice předběhli.
Finsko, do kterého se jezdilo na zájezdy okukovat „finský vzdělávací zázrak“, už ale samo dříve přiznalo, že vlivem přílišného překopání osnov, vlivem migrace, ale také velmi brzkým nadužíváním elektronických zařízení ve výuce došlo k propadu znalostí a dovedností (nejen) v matematice.
Srovnání ČR s průměrnými výsledky zemí EU a OECD
Za českými dětmi ve věku 15 let v matematice zaostává také Německo, Francie, Itálie či USA. Naopak na špici jsou tradičně asijské země, u nichž je ale přístup ke vzdělávání poněkud jiného druhu než v liberálnější Evropě. A například tamní dril, množství hodin strávených ve škole, doučováním či nad domácími úkoly, by třeba české nebo německé děti a také jejich rodiče asi těžko skousli. (Psala jsem o tom například ZDE.)
Tabulka s výsledky testování v matematice (žlutě - srovnatelné evropské výsledky s ČR)
České děti mají málo domácích úkolů
No, a když už jsem nakousla to množství času strávené nad učením matematiky, tak mě ve srovnání PISA zaujala také další věc. Naši patnáctiletí jsou totiž mezi dětmi ze zemí OECD těmi, kteří jsou nejméně zatěžováni domácími úkoly (v následujícím grafu je to ta šedá část sloupečku a z grafů je tedy jednoznačně vidět, jak málo v českých školách zadáváme DÚ).
Schválně jsem se na fenomén domácích úkolů zaměřila, protože to, co se tu děje kolem domácích úkolů poslední rok, dva, je až neuvěřitelné a našim dětem to podle mne (obzvlášť v matematice) velmi škodí. Když se podíváme na úkoly z matematiky zadávané v průměru v zemích OECD či EU, tak ten čas je tam skoro dvojnásobný.
A pokud si ještě porovnáme čas strávený výukou ve škole s dosaženým počtem bodů, tak máme třetí nejvýkonnější systém ve výuce ve sledovaných zemích (jde o počet bodů z PISA testu na počet hodin učení - označila jsem červenou šipkou). Před námi je jen zmiňované Švýcarsko a pak také USA.
Čas strávený výukou (žlutě) a DÚ (šedě) a poměr mezi body a hodinami matematiky (modrá tečka se šipkou)
České děti měly za COVIDU trestuhodně dlouho zavřené školy
A na závěr si ještě neodpustím jeden postřeh a ten se týká doby covidové. Mezinárodní program PISA totiž také s odstupem dvou let zkoumal vliv pandemie na výuku matematiky. Asi nikoho nepřekvapí, že celkové zhoršení vpodstatě nastalo ve všech zúčastněných zemích (nezhoršily se jen 3 státy ze zapojených 37 vyspělých zemí OECD).
Když se podíváme na následující graf, tak tu máme jako na talíři to, co se kritizovalo už dávno. Že totiž naše české děti byly za pandemie opravdu nezvykle dlouho drženy doma pod zámkem, a to 175 dní! Takové děti v Británii, Německu či Estonsku strávily distanční výukou poloviční čas, než ty naše. Já osobně to pokládám za selhání tehdejší politické garnitury, a to počínaje ministrem zdravotnictví, ministrem školství až po premiéra.
Počet dní strávených žáky za COVIDU mimo školu
Za slušným výsledkem bude určitě i snaha rodičů a online výuka
A pokud se podíváme na levou část grafu, tak na Islandu, ve Švédsku, v Koreji nebo Japonsku či Finsku se tamní žáčci oproti těm našim v podstatě doma ani neohřáli. Máme tu tedy jasná data, která ukazují, že české dlouhé zavření škol bylo neopodstatněné, že ostatní svět šel naprosto jinou cestou, než uzavíráním vzdělávacích ústavů, a tudíž, že za dobrým výsledkem dětí v matematice nestojí jen opravdu zvýšené úsilí českých učitelů (které průzkum dokládá také, a to především v druhé vlně uzavírání škol), ale může za to i společná snaha kantorů s českými rodiči. I ti si za dobré postavení českých dětí v žebříčku mohou poklepat na rameno.
Děti ze zemí OECD se za 20 let téměř všechny zhoršily
Je určitě nutné doplnit i to, co někteří komentátoři našich zpravodajských serverů zdůrazňovali a mnozí dávali i přímo do titulků, a to, že celkově se žáci čeští i žáci států OECD v počtu bodů z matematiky v testech za 20 let, kdy se PISA testování účastníme, zhoršili. Největší vinu na tom pravděpodobně nese hlavně uzavření škol, ale možná jsou i další vysvětlení. Vždy je ale důležité srovnávat srovnatelné, čili vzít výsledky žáků v jednom okamžiku, mít děti stejně staré a testovat prostřednictvím velmi podobných testů, což PISA zajišťuje. A právě v tomto srovnání jsou na tom české děti tedy aktuálně nadprůměrné.
Zajímavá zjištění
Výsledky PISA jsou jinak opravdu velmi zajímavým zdrojem informací pro nás všechny, nejen pro učitele či sociology, ale třeba také rodiče školou povinných dětí. A tak se do průzkumu ještě určitě párkrát ponořím a zkusím z něj opět získat nějaké zajímavé skutečnosti a srovnání.
Hlavní zdroje:
Vedlejší zdroje:
