Článek
Děti odešly na prázdniny, ale školy už teď chystají učitelům takzvané úvazky (čili co a v jakém množství budou učit) a začnou sestavovat rozvrhy. Jak se zdá, bude to úkol čím dál těžší. Ukazuje se totiž, že to s ubýváním učitelů, a hlavně s ubýváním kvalifikované síly, začíná být docela vážné. Mluví se o tom už dlouho, ale teď to máme černé na bílém. Celé dvě třetiny základních škol potřebují v blízké budoucnosti zajistit kvalifikované učitele pro 2. stupeň a přes 40 % škol je potřebují k zajištění výuky už příští školní rok. A zatím je nemají. Sháňka je nejvíce podle nových dat po matikářích, fyzikářích, informaticích a angličtinářích. Zjistil to průzkum MŠMT týkající se stavu učitelů v našich školách, který se opět konal po 6 letech ve všech MŠ, ZŠ a SŠ. (Nutno ale dodat, že jsou v této oblasti regionální rozdíly.) Dobře na tom nejsou ani první stupně. Ty deklarovaly, že v blízké budoucnosti bude novou krev v podobě elementaristů potřebovat každá druhá základka. Největší hlad po těchto učitelích je v Praze a ve Středočeském kraji. A u mateřinek bude brzy chybět pedagogická síla u 40 % z nich.
Proč nastal takový propad učitelů kolem 55 let věku?
Co mě v průzkumu MŠMT také praštilo do očí, byl následující graf, který si neumím dost dobře vysvětlit a doufám, ze se o to nějaký odborník pokusí. (Máte ho hned pod tímto textem a jinak se nachází v průzkumu ministerstva na straně 18.) Ukazuje počty učitelů v jednotlivých věkových kategoriích.
V pravé části grafu vidíme dva viditelné propady v počtech kantorek a v grafu to vždy tvoří jakési V. Ten spodní propad je lehce vysvětlitelný (žlutá šipka), a to odchodem mladých žen na mateřskou a rodičovskou. Ale co ten viditelný propad jak u žen, tak u mužů učitelů v oblasti kolem 55 roku věku? Říkám si, co je tohle za anomálii. Proč došlo k docela radikálnímu odchodu lidí, kteří už nepatří mezi nejmladší, ale mají do důchodu ještě poměrně daleko?
V grafu z průzkumu MŠMT je (červeně označen) neobvyklý propad počtu učitelů ve věku kolem 55 let. O důvodech můžeme jen spekulovat.
Při odpovídání na tuto otázku můžeme zatím jen spekulovat, protože žádná průběžná data o příchodech a odchodech lidí ve školství se totiž u nás nesbírají. Přestože by asi bylo fajn vědět, kde který učitel právě odešel do důchodu nebo kde je nedostatková jaká aprobace. Ale pojďme zpět k tomu propadu v grafu. Mne samozřejmě okamžitě napadají důvody finanční, ale mohou být i jiné. Před nějakou dobou totiž stát i u letitých učitelů praktiků požadoval dodělání kvalifikace. Čili je tu možný odchod zralých lidí, kteří i přes odučená léta už nechtěli sami chodit do školy. (Jen připomenu na okraj, že pár let na to byla zavedena možnost uznání kvalifikace ředitelem jakémukoliv vysokoškolákovi i s nulovou praxí u dětí, což budu kritizovat kudy budu chodit.) Na eventuální rozbor od odborníků jsem docela zvědavá.
Věk průměrné elementaristky se brzy bude blížit věku babiček
Další, co mě překvapilo, byl průměrný věk u prvostupňových učitelek. Píšu učitelek, protože odvážlivců mužů na prvním stupni u nás příliš není. Sama za sebe znám jen jednoho. Ještě stále je to v našem kulturním okruhu totiž spíš věc exotická. Tito muži elementaristé tvoří jen 6,2 % učitelů z 1. stupně. Ale teď k onomu věku. České prvostupňové učitelky mají průměrně 48 let, přičemž nejstarší osazenstvo prvostupňových sboroven najdeme na západě v Karlovarském kraji, kde je bez půl roku průměr 50 let. Zatímco mladých učitelek do 34 let je v kraji jen kolem stovky, tak v předdůchodovém věku jich je třikrát tolik. Za katedrou slouží i učitelé starší 65 let. V Praze a ve Středočeském kraji jich je na prvním stupni celkem přes 500. Český učitelský sbor prostě nezadržitelně stárne. A mladí se nám do škol nějak nehrnou. Čím to asi bude?
Kolem čtyř tisíc nekvalifikovaných učitelů ZŠ ještě ani nezačalo studovat
Další zajímavé zjištění je, jak docela rychle ubývá počet kvalifikovaných učitelů. Bez kvalifikace je na základní škole zhruba každý desátý učitel. V minulém šetření před 6 lety přitom bylo kvalifikovaných o 4 % více než dnes, čili ten pokles je za pár let docela velký. Co mě ale zarazilo, že skoro polovina z nich na prvním stupni a 45 % na druhém stupni si žádnou kvalifikaci studiem nedoplňuje. Jen abyste tušili, o kolik učitelů jde, tak se jedná o docela významné číslo, a to přes 2200 úvazků u prvostupňových učitelů a necelé dva tisíce u druhostupňových kantorů. Na 1. stupni jde nejčastěji o úvazky ve školách na Vysočině, Středočeském a Pardubickém kraji a na 2. stupni v Karlovarském a Středočekém kraji.
Nízká aprobovanost u některých předmětů je už teď palčivé téma
A na závěr ještě probereme poslední věc, která podle mne bude čím dál víc pálit naše školy v budoucnu. Když se totiž podrobněji podíváme na aprobovanost, tak zjistíme, že nejméně aprobovaně je vyučován předmět, který mnohé školy ani nemají, a to je mediální výchova. Starší ročníky čtenářů, kteří se pohybují spíš mimo školství, takový předmět asi ani vůbec znát nebudou, příliš studentů učitelství ho nestuduje, a když už, tak spíše studují mediální studia. Čili ne jako učitelé ve školách, ale budoucí zaměstnanci v médiích. Asi nás nebude pálit, že převážně neaprobovaně se u nás v ČR vyučují třeba pracovní činnosti nebo rodinná výchova. Co je ale na pováženou, je stále ještě neutěšený stav v informatice, kde je neaprobovaně odučeno 57 % hodin, určitě je významně neaporobovaně vyučovaná fyzika, a to ve 43 %, ale také angličtina ve 30 % a docela mi coby matikářce vadí i pětina hodin neaprobovaně vyučované matematiky.
Tak, tolik moje postřehy z nového průzkumu ministerstva školství a na závěr oblíbená anketa. Tentokrát na téma, čeho se do budoucna (po pročtení těchto ne zrovna pozitivních zjištění) ohledně učitelů obáváte nejvíc. Můžete si vybrat z několika možností.
Anketa
Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové texty, zaklikněte na začátku článku +sledovat.
Zdroje
Autorka textu
