Článek
Francie chce jako první země Evropské unie zakázat dětem mladším 15 let používat sociální sítě. Chybí už jen poslední legislativní krok. Důvodem jsou rostoucí obavy z negativních dopadů digitálního obsahu na děti. Nic však ještě není jisté.
Před pár dny (konkrétně 21. července 2026) tento zákon schválily obě komory francouzského parlamentu a nyní zákon přezkoumává Ústavní rada. Zákon byl totiž napaden více jak 60 zákonodárci s odůvodněním, že může být v rozporu s ústavně zaručenými právy.
Ze zákona o zákazu sítí mají být vyjmuty například vzdělávací platformy či encyklopedie.
II. – První odstavec bodu I tohoto článku se nevztahuje ani na online encyklopedie, ani na vzdělávací nebo vědecké adresáře, ani na platformy pro vývoj a sdílení svobodného softwaru nebo otevřených digitálních projektů se vzdělávacím účelem.
Francouzský zákaz sítí čeká na verdikt Ústavní rady - může ho ještě změnit nebo zrušit
Zákon mě velmi zajímá, protože si myslím, že je jen otázkou času, kdy se podobné snahy o zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let objeví i u nás. Proto jsem si francouzský návrh celkem podrobně prostudovala.
Jak už jsem zmínila v úvodu, legislativní proces ještě není u konce. Zákon nyní čeká přezkum Ústavní radou (Conseil constitutionnel), která posoudí, zda je v souladu s francouzskou Ústavou. Pokud ano, prezident jej vyhlásí a od 1. září může začít platit.
Osud zákazu sítí do 15 let teď závisí na rozhodnutí Ústavní rady Francie.
O zákonu se ve Francii diskutovalo dlouho a tamní novináři i komentátoři se shodují, že jeho cíl má poměrně širokou společenskou podporu. Francouzský profesor veřejného práva Brunessen Bertrand však minulý týden ve svém komentáři pro Le Monde připomněl, že právě Ústavní rada v minulosti zrušila například zákon z roku 2020 zaměřený proti nenávistnému obsahu na internetu. Jinými slovy, osud současného zákona ještě není definitivně rozhodnutý.
Bertrand zároveň upozorňuje na další problém, o kterém se ve Francii intenzivně diskutuje – ověřování věku uživatelů. Jak píše: „Přístup na sociální sítě bude nově podmíněn ověřením věku prostřednictvím třetí strany – platformy nebo poskytovatele služby –, která se tím stává jakýmsi ‚strážcem vstupu‘ do digitálního veřejného prostoru. To, že se jednotlivci může tato povinnost zdát nevýznamná, ještě neznamená, že bude stejně nevýznamná ve chvíli, kdy bude uložena celé populaci.“
Podle mě jde o jednu z nejproblematičtějších částí celého zákona. Dotýká se totiž ochrany soukromí milionů lidí, protože ověřování věku se pak nebude týkat jen dětí mladších 15 let, ale všech, kteří si budou chtít založit účet na sociální síti. Zákon přitom sám ale přímo nespecifikuje, jakými způsoby se bude věk ověřovat. Tato problematika se jinak aktuálně řeší i v rámci celé Evropské unie.
Proč Francie zákaz zavádí
Na druhou stranu je snaha prosadit tento zákon poměrně pochopitelná. Ve Francii už několik rodin zažalovalo společnost TikTok kvůli sebevraždám dospívajících, které podle nich souvisejí se škodlivým obsahem na této platformě.
Podle francouzského zdravotního úřadu tráví každý druhý dospívající na chytrém telefonu dvě až pět hodin denně. Přibližně 90 % dětí ve věku 12 až 17 let používá smartphone každý den k přístupu na internet a 58 % z nich jej využívá především pro sociální sítě. Zpráva úřadu zároveň upozorňuje, že sociální sítě mohou snižovat sebevědomí mladých lidí a zvyšovat jejich kontakt s obsahem týkajícím se sebepoškozování, drog nebo sebevražd.
Podobná opatření navíc přijímají i další státy. Austrálie už v roce 2024 zakázala sociální sítě dětem mladším 16 let a platformám hrozí vysoké pokuty, pokud zákaz nedokážou účinně vymáhat. Španělsko, Dánsko, Řecko i Spojené království připravují nebo zvažují obdobná omezení.
O škodlivých účincích obrazovek se mají vzdělávat i rodiče
V návrhu zákona (Text adopté č. 339), který francouzské Národní shromáždění přijalo 21. července 2026, mě zaujala ještě jedna věc, o které se u nás téměř nemluví. Zákon totiž mění také školský zákon. Každá škola bude muset do svého školního projektu zařadit pravidla používání digitálních technologií. Součástí projektu má být i vzdělávání žáků, zaměstnanců školy a rodičů o škodlivých účincích nadměrného používání obrazovek a o návykovosti sociálních sítí. Zároveň se zákaz používání mobilních telefonů rozšiřuje i na nižší střední školy a na lycea.
Právě vzdělávání rodičů považuji za jednu z nejzajímavějších částí celého zákona. Většina dnešních rodičů nikdy žádným podobným vzděláváním neprošla. Přitom kolem sebe běžně vidíme, jak malé děti dostávají do ruky mobilní telefon jen proto, aby byly chvíli potichu. Mnoho rodičů také spoléhá na to, že obrazovka dítě zabaví, zatímco oni si mohou vyřídit vlastní věci nebo sami sáhnout po mobilu.
Na mobilech i sociálních sítích jsou často děti, kterým buď zařízení do ruky ještě nepatří anebo nejsou na agresivní algoritmy sítí připravené.
Zároveň si nejsem jistá, kolik rodičů skutečně ví, jak fungují algoritmy sociálních sítí a proč jsou jejich služby tak návykové. Personalizované doporučování obsahu, nekonečné scrollování nebo automatické přehrávání videí nejsou náhoda. Jsou výsledkem práce týmů vývojářů, jejichž cílem je udržet uživatele na platformě co nejdéle. Stejný princip dnes využívají prakticky všechny velké sociální sítě – TikTok, Instagram, Facebook i X.
Jsem proto opravdu zvědavá, jak bude vzdělávání rodičů a zaměstnanců škol ve Francii vypadat v praxi a jaká pravidla si jednotlivé školy nastaví pro používání digitálních technologií. Může to být zajímavá zkušenost nejen pro Francii, ale i pro nás. Pokud se některá opatření osvědčí, budeme mít možnost se z nich poučit. A pokud ne, bude to stejně cenná zkušenost.
Za propagaci sebevraždy na síti pokuta 45 tisíc euro a tři roky vězení
V návrhu zákona jsem ale také našla další zajímavý odkaz, a to na francouzský trestní zákoník (jde konkrétně o článek 223-14 Code pénal), který zní takto: „Propagace nebo reklama jakýmkoli způsobem ve prospěch výrobků, předmětů nebo metod doporučovaných jako prostředky k ukončení života se trestá třemi lety odnětí svobody a pokutou 45 000 eur.“
Zaujalo mě, že zákon v této souvislosti připomíná už existující ustanovení trestního zákoníku. Pokud by totiž někdo prostřednictvím sociální sítě propagoval metody sebevraždy nebo reklamu na prostředky k jejímu spáchání, může takové jednání naplnit skutkovou podstatu trestného činu.
Nejde přitom o čistě teoretickou úvahu. O podobném obsahu na sociálních sítích se v posledních letech opakovaně píše a ve Francii nebo ve Spojených státech kvůli němu už vznikly soudní spory a právní kroky vůči provozovatelům některých platforem. I to ukazuje, že debata o odpovědnosti sociálních sítí už dávno není jen akademická.
Na závěr oblíbená anketa a diskutovat můžete také v komentářích. Pokud chcete dostávat upozornění ne moje nové texty, zaklikněte si +sledovat na začátku tohoto článku. Díky.
Anketa
Zdroje:
https://www.assemblee-nationale.fr/dyn/17/textes/l17t0339_texte-adopte-provisoire
https://www.legifrance.gouv.fr/codes/article_lc/LEGIARTI000006417796/2026-05-15
https://www.lemonde.fr/en/opinion/article/2026/07/30/banning-social-media-before-age-15-transforms-the-conditions-for-exercising-freedom-of-expression_6755979_23.html
https://www.pinsentmasons.com/out-law/news/french-social-media-ban-under-15s-faces-constitutional-test
https://apnews.com/article/france-social-media-ban-macron-94abd981ccea85138af314cfb1ea62cf
Autorka textu je pedagožka a bývalá rozhlasová moderátorka.
