Článek
Případ Simona Krainová vs. učitelka Smolařová už je z médií dostatečně známý. A je dokonce možné, že se dočkáme i jeho pokračování před soudem. Nechci ale teď kauzu rozebírat a znovu se do ní nořit, protože to už udělalo mnoho bulvárních médií a několik influencerů či novinářů. A také nechci kritizovat či obhajovat ani jednu ze stran.
Když se sledující stanou zbraní: nové fenomény sociálních sítí
Chci se totiž v tomto textu zaměřit na nové fenomény na sociálních sítích, které tu v České republice zatím příliš neznáme, a které se tu nově objevují hlavně v souvislosti s touto kauzou. Jde o online dogpiling, čili masové obtěžování ze strany sledujících, o weaponizing followers, čili proměnu vlastních sledujících ve zbraň nebo brigading, čili zapojení uživatelů sítí proti jednomu člověku.
Když jsem začala hledat v právnické akademické literatuře podobné kauzy ze zahraničí, tedy masový útok sledujících vyvolaný sdílením fotografií a doplněný textem typu: „Podívejte se, kdo mi tohle napsal“ plus screenshot profilu a uveřejnění jména, dostala jsem se i k mnoha dalším pojmům: networked harassment, pile-on harassment, audience mobilization nebo weaponization of audiences. V zahraničí se totiž podobnými fenomény výzkumníci a akademici zabývají už delší dobu.
Brittan Heller:„užiteční idioti“ a mechanismus online útoků
Jedním z často citovaných textů v této oblasti je přitom článek, který vyšel v Colorado Technology Law Journal. Což je právnický časopis při University of Colorado Law School - respektované odborné periodikum v oblasti práva a technologií. Autorkou článku s názvem Enlisting Useful Idiots: The Ties Between Online Harassment and Disinformation je Brittan Heller, právnička specializující se na lidská práva a technologie, která mj. pracovala na Ministerstvu spravedlnosti USA v oblasti lidských práv.
Podle autorky se online obtěžování stalo mechanismem mobilizace davu. Stačí označit konkrétní osobu jako protivníka nebo nepřítele a následně se proti ní obrátí velké množství dalších uživatelů, kteří často jednají spontánně a bez přímého pokynu organizátora.
Tito lidé se podle autorky stávají tzv. „useful idiots“ (užitečnými idioty) – nevědomými vykonavateli cizí kampaně. Autorka zdůrazňuje, že organizátor často nemusí nikoho výslovně vyzývat k útoku; postačí vytvořit podmínky, aby dav reagoval sám.
Studie popisuje také fenomén brigading, tedy koordinované zapojení velkého množství uživatelů proti jednomu člověku. Cílem nemusí být jen zasílání urážek, ale například hromadné nahlašování účtu, zveřejňování osobních údajů nebo snaha umlčet kritika.
Studie upozorňuje, že online obtěžování se téměř vždy přelévá do reálného života. Oběti přicházejí o pocit bezpečí, mění bydliště, čelí telefonátům zaměstnavatelům nebo útokům na rodinné příslušníky. Proto nelze tvrdit, že jde pouze o „slova na internetu“.
Podobnou problematikou se pak zabývá také Alice Marwick - americká výzkumnice a univerzitní profesorka, která se věnuje online obtěžování. Ta tento mechanismus zajímavě označuje jako Morally Motivated Networked Harassment (MMNH) – morálně motivované síťové obtěžování. Podle ní útok obvykle nezačíná nenávistí, ale veřejným obviněním, že určitá osoba porušila morální normy dané komunity. Následně se toto obvinění šíří sítí a zároveň se začne šířit i morální pobouření.
Případ Simony Krainové optikou zahraničního výzkumu
V mediálně popsaném průběhu kauzy modelka vs. učitelka lze nalézt některé znaky mechanismů popsaných ve studiích. V rozhovoru u novinářky Nory Fridrichové pedagožka přiznává, že po návalu nenávistných zpráv a výhrůžek se u ní dostavilo psychické zhroucení a musela vyhledat lékařskou pomoc. A modelka na svém FB účtu pod zveřejněnou fotografii, kterou si vzala ze sociálních sítí učitelky, připsala: „Těším se, až jednou navštívím vaši školu a pana ředitele. Pokecáme si o tom, jestli vlastně ví, koho zaměstnává, kdo učí děti a čemu je učí.“ A co se týká morálně motivovaného obtěžování, tak zdrojem nevraživosti zde bylo veřejné poukázání na jistou vadu u dítěte, což se ukázalo nejen u modelky, ale také u mnoha komentujících jako morálně nepřijatelné.
Texty jsou inspirovány některými skutečnými komentáři pod příspěvkem modelky. Rozhodně však nenapadaly jen učitelku. Mnoho z nich kritizovalo i přístup druhé ženy.
Přestože studie neřeší celebrity ani občanskoprávní odpovědnost influencerů, její závěry jsou pro kauzu Simona Krainová vs. učitelka Smolařová velmi zajímavé. Mechanismus popsaný Brittan Heller je totiž velmi podobný tomu, co bylo v médiích popsáno v této kauze: veřejně známá osoba zveřejní nebo označí konkrétního jednotlivce, tento člověk je následně vystaven masivní pozornosti sledujících a dochází k vlně nenávistných reakcí, obtěžování nebo zastrašování.
Studie ukazuje, že takový vývoj není výjimečný ani nepředvídatelný, ale představuje známý mechanismus fungování sociálních sítí. Jinými slovy, pokud osoba disponuje velmi rozsáhlým publikem, je objektivně předvídatelné, že veřejné označení konkrétního člověka může vyvolat tzv. online dogpiling (davové online obtěžování).
Nejde jen o spor dvou žen
Na závěr musím přidat informaci, že studie neobsahuje žádné soudní rozhodnutí a ani netvrdí, že veřejně známá osoba automaticky odpovídá za chování svých sledujících. Ale představuje určitě kvalitní akademický zdroj pro tvrzení, že masové online útoky nejsou nahodilým jevem, ale předvídatelným důsledkem mobilizace internetového publika.
Pro případ Simony Krainové určitě není žádným přímým právním precedentem. Nicméně poskytuje silnou oporu pro argument, že veřejné označení běžného člověka osobou s velmi vysokým dosahem může vyvolat předvídatelnou vlnu online obtěžování, aniž by bylo nutné vydat výslovnou výzvu k útoku.
Jak jsem napsala už na začátku, nikoho nechci v tomto svém textu soudit či obhajovat. Chyby jsou totiž podle mne na obou stranách kyberbarikády. Možná tady totiž nejde jen o spor mezi modelkou a učitelkou. Možná jde o první výraznou českou kauzu, která upozorňuje na to, že skutečnou moc na sociálních sítích nepředstavuje samotný příspěvek, ale schopnost mobilizovat tisíce sledujících.
A právě tato moc bude zřejmě v příštích letech stále častěji předmětem veřejných i právních debat.
...
Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové články, zaklikněte si na začátku +sledovat a také můžete přispět na tvorbu tohoto blogu.
Zdroje:
https://ctlj.colorado.edu/?p=699&
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/poi3.359?
https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/20563051211021378?
https://www.facebook.com/profile.php?id=100044314305460
https://herohero.co/nora/post/iikwuslkmekshaumunpgskchuquvwfhg
Autorka textu.
